Týden v evropské politice (17. 4. – 23. 4. 2017)
Událost týdne:
23. dubna zvítězil v prvním kole prezidentských voleb ve Francii centrista Emmanuel Macron s 23,75 % hlasů. Do druhého kola společně s ním postoupila kandidátka krajní pravice a předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová, jež získala 21,53 % hlasů. Kandidát umírněné pravice a někdejší favorit voleb Francois Fillon zůstal s 19,91 % hlasů na nepostupové třetí příčce. Průzkumy před druhým kolem, které se uskuteční za dva týdny, jasně favorizují Macrona. Le Penovou by měl porazit v poměru asi 62:38 procentům. Le Penová označila postup do druhého kola za „ historický výsledek“ . Volby doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Po vyhlášení předběžných výsledků propukly na pařížském náměstí Bastily nepokoje zhruba 300 odpůrců současného francouzského establishmentu.
17. dubna demonstrovalo v Istanbulu kolem tří tisíc lidí proti výsledkům referenda z předcházejícího dne, v němž Turci těsnou většinou 51,4 % odsouhlasili změny turecké ústavy vedoucí k přeměně parlamentního systému na prezidentský. Část turecké opozice zpochybnila výsledky referenda a zažádala o jejich zrušení, neboť do nich byly započteny i hlasovací lístky, jež nebyly opatřeny oficiálním razítkem. To kritizovali i pozorovatelé z OBSE či Svaz tureckých právníků. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil kritiku za politicky motivovanou. Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) se chce bránit u tureckého nejvyššího správního soudu či u Evropského soudu pro lidská práva.
18. dubna oznámila britská premiérka Theresa Mayová, že zamýšlí kvůli rozdělené britské politické scéně v důsledku brexitu uspořádat 8. června předčasné volby. Chce si tím zajistit jasný mandát při jednáních s EU o brexitu. Dle průzkumů by vládní konzervativce volilo 45 % lidí, druhé Labouristy asi 25 % . Následující den posvětil záměr Mayové i britský parlament.
19. dubna informovala agentura ČTK s odvoláním na ukrajinská a ruská média, že Mezinárodní soudní dvůr v Haagu pouze částečně vyhověl žádosti Ukrajiny týkající se potrestání Ruska. Zamítl ukrajinský požadavek o předběžné opatření vůči Rusku za financování terorismu, jež má dle Kyjeva Moskva páchat podporou proruských separatistů v Donbasu. Vyhověl však požadavku na předběžné opatření v otázce diskriminace menšin na anektovaném poloostrově Krym, když Rusko vyzval, aby neznemožňovalo krymským Tatarům neformální shromažďování v tzv. medžlisu a aby zajistilo tamním Ukrajincům vzdělávání v jejich jazyce.
20. dubna byl na pařížské třídě Champs-Élysées zastřelen policista sedící v automobilu, jenž čekal na semaforech. Dva další policisté byli vážně zraněni. Útočníka, který seděl v okolo projíždějícím voze, policie zastřelila. Dle francouzských médií se jednalo o 39letého francouzského islámského radikála a druhý útočník má být na útěku. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda se pravděpodobně jednalo o teroristický čin.
21 . dubna zadržela německá policie muže držícího německé i ruské občanství, jehož podezřívá z útoku na autobus fotbalistů Dortmundu z předcházejícího týdne. Nemělo se jednat o teroristický útok, jak se původně policie domnívala. Důvodem měly být burzovní spekulace kalkulující s pádem ceny akcií klubu v důsledku bombového útoku.
23. dubna rozhodli delegáti sjezdu německé pravicově-populistické Alternativy pro Německo (AfD), že do podzimních spolkových voleb stranu povede místopředseda Alexander Gauland a přední kandidátka zemské organizace AfD v Bádensko-Württembersku Alice Weidelová. Předsedkyně AfD Frauke Petryová již dříve oznámila, že nepovede kandidátku kvůli vnitřním sporům ve straně. Delegáti přijali i předvolební program AfD, který navrhuje učinit přítrž vstřícné přistěhovalecké politice či vystoupit z eurozóny. Zejména první den sjezdu v Kolíně nad Rýnem provázely bouřlivé demonstrace odpůrců strany. Preference AfD dle posledních průzkumů klesají a pohybují se mezi osmi a deseti procenty.
Telegraficky:
Dne 18. dubna demonstrovalo několik tisíc Slováků v Bratislavě proti korupci. Akci uspořádali studenti jako výraz nesouhlasu proti nevyšetřování korupčních kauz na Slovensku.