Společná vojenská cvičení
Únor začal stahováním ruských vojáků a vojenské techniky k hranicím Ukrajiny, včetně těch běloruských. Oficiálním důvodem byla společná vojenská cvičení s názvem Svazová rozhodnost. V průběhu dalších týdnů se diskutovalo o tom, kdy a zda vůbec ruské jednotky Bělorusko opustí. Lukašenko prohlásil, že se to stane, až se tak spolu s Putinem rozhodnou.
Bělorusko vstupuje do války
Ruská armáda Bělorusko po ukončení cvičení neopustila a s Lukašenkovým souhlasem zahájila útok na ukrajinská města také z běloruského území. Hranici zde překračuje vojenská technika mířící mimo jiné ke Kyjevu, z pozic na jihu Běloruska na Ukrajinu letí rakety. A uprostřed této katastrofy se Lukašenko nabízí Kyjevu jako prostředník pro mírová jednání s Putinem.
Referendum o změnách ústavy
27. února v Bělorusku proběhlo celostátní referendum o změnách ústavy. Dle oficiálních informací Ústřední volební komise změny podpořilo přes 82 % běloruských voličů. Západní státy a instituce kritizovaly jak průběh voleb, tak navrhované změny, pomocí kterých Lukašenko jen upevnil svou moc a umožnil umístění na území Běloruska jaderných zbraní.
Umlčená občanská společnost
Ke konci února počet oficiálně uznaných politických vězňů v Bělorusku dosáhl 1068, což zdaleka není celkový počet lidí, kteří jsou v tuto chvíli za mřížemi v souvislosti s aktivní pozicí nebo vyjádřeními proti Lukašenkovu režimu. Je mezi nimi i významný filozof a politolog Uladzimir Mackevič, který 15 dní držel hladovku na protest proti svému půlročnímu věznění bez zahájení jakýchkoliv procesních úkonů.
Protiválečné hnutí v Bělorusku
Válka proti Ukrajině nenachází podporu ani v běloruské společnosti jako takové, ani v běloruské armádě. Přes neustávající represe se Bělorusové snaží vyjádřit svůj odpor vůči válce. Proto se odvážili k hlasitému vyjádření nesouhlasu v den referenda, v jehož výsledku osm set protestujících bylo zadrženo, proto se uchylují k záškodnickým operacím a kybernetickým útokům na železnici, která je využívaná k přesunu ruské techniky.