Vítejte u březnového zpravodaje české kanceláře nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI). A do čeho se dnes společně pustíme?
- Podíváme se, v jakém stavu je Národní plán obnovy za více než 200 miliard korun.
- Projdeme si zákon o ochraně oznamovatelů, a jak ho projednali poslanci.
- Odhalíme korupční praktiky stanic technické kontroly a měření emisí.
Jak si vede Česko v realizaci Národního plánu obnovy za více než 200 miliard korun?
TI několik let aktivně sleduje přípravu a realizaci Národního plánu obnovy (NPO), a to s ohledem na transparentnost celého procesu. Proto se zástupce médií a občanské společnosti snažíme průběžně informovat o dění týkající se tohoto finančního nástroje přinášejícího z EU do České republiky více než 200 miliard korun. Jak tedy v rámci NPO postupuje vláda ČR a jaký je aktuální vývoj?
V pondělí 6. března 2023 proběhlo páté zasedání Výboru NPO, z něhož nyní přinášíme nejdůležitější podněty. Na základě schválení Národního plánu obnovy Evropskou komisí požádala Česká republika v roce 2021 o finanční podporu ve výši 179 miliard korun z Recovery and Resilience Facility (RRF).
Již letos nás čeká navýšení rozpočtu NPO o další desítky miliard z důvodů a zdrojů, které popisujeme podrobně v článku ze září loňského roku. Do NPO tak přibydou nová opatření a rozšíří se množství projektů financovaných v jeho rámci.
Čísla se v čase mění, aktuálně se počítá s 16,5 miliardami korun z programu REPowerEU. Dále pak s 14 miliardami z tzv. „navýšení grantové obálky NPO“. O nových opatřeních se lze dozvědět z materiálu Sumarizace nových reforem a investic (SNRI), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Více se dočtete na našem speciálním webu uhlikovakorupce.cz ve shrnutí Ondřeje Cakla, který v TI vede advokační jednání za zprůhlednění Národního plánu obnovy.
Poslanci projednali Blažkův nekvalitní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, přes dílčí opravu zůstává nedostatečný
Poslanci Ústavně-právního výboru projednali zákon o ochraně oznamovatelů. Schválili rozšíření oblastí, na které se zákon bude vztahovat, odmítli však klíčovou změnu, na základě které by zákon počítal i s nepodepsanými oznámeními. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International přitom dlouhodobě upozorňují, že kvůli povinnosti identifikace oznamovatele bude zákon v praxi mnohem méně účinný.
Výbor se zabýval dvěma pozměňovacími návrhy, které by zákon opravily. První návrh počítá s rozšířením ochrany zákona na oznámení všech přestupků, čímž by snížil nejistotu oznamovatelů, zda jejich konkrétní oznámení bude pod ochranou zákona. Návrh podpořili poslanci Pirátů, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, SPD a části ANO. Naopak proti se postavila ODS.
Druhý pozměňovací návrh by odstranil problematickou povinnost, aby se oznamovatel identifikoval jménem a datem narození. Přestože dle statistických dat je většina oznámení anonymních, a týkají se zpravidla závažnějších protiprávních jednání, poslanci Ústavně-právního výboru tuto změnu většinou hlasů odmítli. Pro návrh hlasovali pouze poslanci Pirátů, SPD a části ANO.
„Anonymní oznámení jsou běžným zdrojem informací, se kterým se dnes běžně pracuje i ve veřejné správě. Odpor podstatné části zákonodárců vůči anonymům je spíše ideologický a neodpovídá praktickým zkušenostem nejen protikorupčních organizací, ale i soukromého sektoru. Obavy ze zneužívání systému anonymy se v praxi nepotvrzují a prostý ‘zákaz’ anonymního oznámení některé jiné negativní jevy stejně nevyřeší,” vysvětluje Jan Dupák, právník TI.
Pokračovat ve čtení můžete v naší novince.
Emise vs Česko: Kdo vydělává na korupčním systému měření?
Provozovatelé motorových vozidel musí každé dva roky „na technickou“. Co ale probíhá na pozadí takových kontrol? Detailní nahlédnutí do toho, jak kontroly v Česku probíhají a jak si vlivové skupiny trh s nimi rozdělily, ukazuje, o jak korupčně rizikový, a zároveň nefunkční systém se jedná. TI ve spolupráci s Asociací emisních techniků a opravářů (ASEM) přináší minisérii o odvětví, ve kterém stále přetrvávají neskrývané korupční praktiky.
V prvním úvodním díle jsme se věnovali převážně vysvětlení fungování stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí (SME) a tomu, k jakým manipulacím dochází.
Ve druhém pokračování jsme se zaměřili na vlivové skupiny, které si trh v ČR přerozdělily a jak jsou schopné manipulovat s tímto sektorem až na úroveň Ministerstva dopravy.
A v závěrečném třetím díle jsme se podívali na nedostatky a řešení. Celou minisérii jsme završili ve svižných 46 minutách v rámci našeho podcastu Stošestka.
„Legislativa regulující fungování STK a měření emisí je ideálním prostředím pro vlivové skupiny, které se konkrétními změnami snaží vylepšit své postavení v tržním prostředí, kde soukromé subjekty provádí za úplatu kontrolu dodržování pravidel ze strany provozovatelů vozidel,“ popisuje Jan Dupák, právník TI.
Do celé problematiky pak proniknete na webu TI.