Týden v evropské politice (1. 5. – 7. 5. 2017)
Událost týdne:
7. května zvítězil v druhém kole francouzských prezidentských voleb centrista Emmanuel Macron s 66,06 % hlasů nad svou krajně pravicovou soupeřkou Marine Le Penovou, jež obdržela 33,94 % hlasů. Macron, jehož mnozí volili s cílem zamezit úspěchu Le Penové, se tak stane doposud nejmladším prezidentem Francie. Zemi v červnu čekají parlamentní volby, které rozhodnou o tom, zda bude Macron disponovat klíčovou parlamentní podporou. Podle aktuálních průzkumů by Macronovo nové hnutí Vpřed! mohlo získat mezi 250 a 280 z celkových 577 křesel. Macron se tak nyní musí soustředit na hledání koaličních partnerů.
2. května informovala agentura ČTK, že podle průzkumu ruské nestátní agentury Levada si 64 % Rusů přeje, aby prezidentem země zůstal i nadále Vladimir Putin. Putinovi se v prezidentských volbách, které se uskuteční v březnu 2018, chce postavit opoziční politik Alexej Navalnyj, jehož kandidaturu však komplikuje pětiletá podmínka za údajnou korupci. Podle ruských zákonů se kvůli ní nesmí Navalnyj o prezidentský post ucházet.
4. května informoval server iROZHLAS.cz, že švýcarské tajné služby nasadily své agenty v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vetsfálsko. Měli za úkol vypátrat, jakým způsobem získává Německo data o německých daňových dlužnících, kteří mají nezdaněné peníze ve švýcarských bankách.
5. května se na internetu objevily emaily, fotky a další dokumenty, které v důsledku rozsáhlého hackerského útoku unikly z volebního štábu Emmanuela Macrona, jenž byl dva dny nato zvolen francouzským prezidentem. Vyšetřování ve věci zahájila francouzská justice. Server WikiLeaks naznačil možnou spojitost mezi únikem dokumentů a zaměstnancem bezpečnostní společnosti, jež pracuje pro ruskou vládu.
6. května informovala agentura ČTK s odvoláním na německá média, že německá policie objevila v několika kasárnách v zemi nacistické symboly. Nedávno byl v této souvislosti zatčen 28letý německý nadporučík, jenž je podezřelý z přípravy teroristického útoku, který chtěl údajně následně svést na migranty. V Německu mají být nyní prohledány všechny kasárny.
7. května informovala agentura ČTK, že dle průzkumu veřejného mínění agentury YouGov navýšila britská Konzervativní strana premiérky Theresy Mayové svůj náskok před opozičními labouristy během jednoho týdne o šest procent. Konzervativce by volilo 47 % Britů, zatímco labouristy 28 %. Británii čekají 8. června předčasné parlamentní volby, od nichž si Mayová slibuje posílení svého mandátu při jednáních s EU o podmínkách brexitu.
7. května se konaly zemské volby v německém Šlesvicku-Holštýnsku, v nichž dle odhadů zvítězila s 33 % Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelová. Druzí sociální demokraté z SPD obdrželi asi 26 %, s čímž vyjádřil velkou nespokojenost předseda SPD Martin Schulz i dosavadní zemský premiér Torsten Albig (SPD). Do zemského sněmu se s asi 5,5 % hlasů měli dostat i pravicoví populisté z AfD.
Telegraficky:
Dne 1. května protestovaly tisíce Maďarů v Budapešti proti odklonu Maďarska od EU, stejně jako proti jeho sbližování s Ruskem, které prosazuje premiér Viktor Orbán.
Dne 4. května informovala agentura Reuters, že manžel britské královny Alžběty II. princ Philip nebude od letošního podzimu kvůli pokročilému věku plnit veřejné povinnosti.
Dne 4. května informovala agentura Reuters, že maďarská prokuratura obžalovala 11 osob v souvislosti s případem 71 migrantů, kteří byli v srpnu 2015 nalezeni mrtví v kamionu na rakouské dálnici. Čtyři z těchto osob jsou obžalovány z vraždy, všech 11 z pašeráctví lidí.
Dne 6. května protestovaly desetitisíce lidí ve Varšavě proti vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), neboť se dle nich odklání od demokracie i EU. Tzv. „Pochod svobody“ svolala polská opozice. – Dne 6. května demonstrovali jeden až tři tisíce lidí v Moskvě proti režimu prezidenta Vladimira Putina. Akci svolala ruská opozice při příležitosti výročí násilného potlačení protestů v roce 2012 v Moskvě. Demonstrace byla povolená.