Týden v evropské politice

Událost týdne: 21. srpna zastřelila katalánská policie západně od Barcelony Maročana Júnise abú Jakúba, kterého viní z atentátu v Barceloně, k němuž došlo v předchozím týdnu a při němž zemřelo minimálně 16 osob a přes sto bylo zraněno. Podle policie bylo zneškodněno všech 12 členů teroristické buňky, jež stála za atentátem. Policii na abú Jakúba upozornil telefonát občanky. O dva dny později objevila španělská policie funkční sebevražedný pás v troskách domu v Alcanaru, v němž buňka připravovala útoky. Dům explodoval ještě před barcelonským útokem. Na policii se snesla vlna kritiky, neboť si zprvu nespojila výbuch v Alcanaru s teroristy a nedokázala přípravy útoku včas odhalit. Na základě výslechů podezřelých se zdá, že atentáty naplánoval imám z města Ripoll Abdalbákí Sátí.

21. srpna informovala agentura ČTK, že polský Institut národní paměti (IPN) znovu vyšetřuje bývalého polského prezidenta Lecha Walesu v souvislosti s jeho údajným napojením na někdejší komunistickou tajnou policii. Walesa měl dle IPN pod přísahou poskytnout nepravdivou výpověď, když uvedl, že dokumenty, které naznačovaly jeho spolupráci s tajnou policií v 70. letech, jsou falzifikátem.

21. srpna informovalo americké velvyslanectví v Moskvě, že do 1. září pozastavuje vydávání víz v Rusku. Na Generálních konzulátech v Petrohradě, Jekatěrinburgu a Vladivostoku bude opatření trvat bez časového omezení. Od 1. září tak bude možné žádat o vízum pouze v Moskvě. Ze strany USA se jedná o reakci na vypovězení 755 pracovníků amerických zastupitelských úřadů z Ruska.

23. srpna vzkázalo Polsko a Maďarsko Evropské komisi (EK), že neustoupí ze svého odmítavého postoje k povinným kvótám na přerozdělování migrantů. Uvedly to ve svých odpovědích adresovaných EK v reakci na řízení, jež EK zahájila vůči ČR, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění kvót. Polsko navíc vyzvalo EK k zastavení řízení, což EK odmítla. Unijní země musí dle ní plnit přijatá rozhodnutí.

23. srpna se dohodli čelní představitelé Francie, Rakouska, ČR a Slovenska na schůzce v rakouském Salcburku, že hodlají docílit dohody v otázce reformy systému vysílání pracovníků do dalších unijních zemí. Změnu příslušné směrnice budou projednávat ministři práce a sociálních věcí unijních zemí v říjnu. Staré členské země si dlouhodobě stěžují na mzdový dumping způsobený vysíláním pracovníků z nových unijních zemí, které mají zase obavy ze zpřísnění pravidel, jež by mělo negativní dopady na jejich firmy a hlavně na profesionální řidiče.

23. srpna předložil rumunský ministr spravedlnosti Tudorel Toader návrh reformy soudního systému, která omezuje kompetence protikorupční prokuratury (DNA), jež v minulosti postavila před soud i významné státní představitele. Podle prezidenta Klause Iohannise návrh útočí na právní stát.

23. srpna informovala agentura Reuters, že moskevský soud uložil domácí vězení ruskému režisérovi Kirillu Serebrennikovi, neboť jej podezřívá, že zpronevěřil asi milion dolarů, které mu stát v minulosti poskytl na jeho tvorbu. Režisér, jenž se ve svých dílech staví proti korupci i vedení státu v Rusku, obvinění odmítá. Peníze dle svých slov použil na projekty pro mladé talenty.

25. srpna napadl útočník původem ze Somálska nožem vojenskou hlídku v centru Bruselu, ta ho zastřelila. Lehce zraněni byli dva policisté. Belgická prokuratura se domnívá, že se jednalo o teroristický čin, neboť muž měl dvakrát zvolat „Alláhu akbar“. K útoku se přihlásil Islámský stát. Se stejným provoláním napadl v týž den útočník šavlí policisty před Buckinghamským palácem v Londýně, ti ho zneškodnili pepřovým sprejem.

26. srpna se vzájemně obvinili ukrajinská armáda a proruští separatisté z porušení příměří, které mělo platit od 25. srpna a jež dojednala mírová kontaktní skupina pro Ukrajinu na jednání v Minsku. Příměří mělo souviset se zahájením nového školního roku.

Telegraficky – Dne 21. srpna informovala agentura Reuters, že novým ruským velvyslancem v USA byl jmenován Anatolij Antonov, který doposud působil jako náměstek ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ve funkci nahradil Sergeje Kisljaka, jehož jméno bylo skloňováno v souvislosti s údajnou ruskou snahou o zasahování do amerických prezidentských voleb. Anatolij razí ve vztazích s USA tvrdou linii.