Událost týdne: 25. července podepsal polský prezident Andrzej Duda kontroverzní zákon o obecných soudech, který přiděluje ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů. O den dříve Duda avizoval, že vetuje dva další kontroverzní zákony – o nejvyšším soudu a soudcovské radě. Reforma justice je sice podle něj potřebná, nesmí ale zapříčinit rozkol ve společnosti. Duda plánuje navrhnout nové verze zákonů, které chce vypracovat ve spolupráci s odborníky. Opozice a desetitisíce demonstrantů, jež veřejně podpořil i někdejší vůdce Solidarity a bývalý polský prezident Lech Walesa, požadovali během několikadenních protestů, aby Duda vetoval všechny tři zákony. V souvislosti s následným zveřejněním kontroverzního zákona v úředním věstníku zahájila Evropská komise vůči Polsku proceduru, která by mohla vyústit až ve finanční postih.
24. července informoval server iROZHLAS.cz, že rozhovory čtyř nizozemských stran o vytvoření vládní koalice zatím nebyly úspěšné a budou pokračovat v srpnu. Volby, v nichž zvítězili pravicoví liberálové premiéra Marka Rutta, se přitom uskutečnily v polovině března. O koalici s Rutteho liberály jedná další liberální uskupení D66, křesťanští demokraté a konzervativní Křesťanská unie.
25. července jednali v Bruselu eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn a šéfka diplomacie EU Federika Mogheriniová s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavusogluem a tureckým ministrem pro EU Ömerem Çelikem. Vztahy EU a Turecka se vyostřily po nedávném zatčení lidskoprávních aktivistů a novinářů v Turecku. Çavusoglu na schůzce obhajoval zatýkání, které započalo po loňském nezdařeném puči a je podle Turecka součástí boje proti terorismu. Zástupci EU však podmínili pokrok ve vízové liberalizaci a v jednáních ohledně vstupu Turecka do EU návratem Turecka k principům právního státu.
26. července odsoudil německý soud v Düsseldorfu německého salafistu Svena Laua k pěti a půl letému trestu odnětí svobody za finanční i materiální pomoc teroristické skupině JAMWA, která je napojena na teroristickou organizaci Islámský stát. Lau měl například verbovat bojovníky do syrské války. Lau proslul některými provokacemi, k násilí se ale nikdy nehlásil.
26. července oznámil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Evropská komise (EK) zaslala ČR, Polsku a Maďarsku tzv. odůvodněná stanoviska, čímž přistoupila k druhé fázi řízení proti zmíněným zemím kvůli jejich neochotě plnit kvóty na přerozdělování uprchlíků. Země mají měsíc na reakci. Ve stejný den navrhl generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot zamítnutí žaloby Slovenska a Maďarska proti kvótám. Podle Bota nepodléhalo rozhodnutí o kvótách schválení ze strany národních parlamentů.
28. července zaútočil nožem Ahmad A., Palestinec narozený ve Spojených arabských emirátech, nožem na zákazníky supermarketu v německém Hamburku. Útok si vyžádal jednu oběť a sedm zraněných. Policie útočníka následně dopadla. Motiv je zatím nejasný. Muž udržoval kontakty s islámskými fundamentalisty, zároveň byl ale i psychicky labilní.
28. července vyzvalo Rusko USA, aby snížily počet svých diplomatů v Rusku na 455. Jednalo se o reakci na nové sankce, které proti Rusku schválily tentýž týden americká Sněmovna reprezentantů a následně i Senát USA. O dva dny později upřesnil ruský prezident Vladimir Putin, že Rusko bude muset opustit 755 amerických diplomatů. Bílý dům informoval, že sankce, které cílí proti subjektům spojeným s údajnými snahami ovlivnit americké prezidentské volby a trestají ruskou agresi na Ukrajině a v Sýrii, podepíše i americký prezident Donald Trump. Sankce postihují důležitá odvětví ruského hospodářství a rozšiřují stávající omezení. EU se sankcemi nesouhlasí, mohly by podle ní ohrozit energetickou bezpečnost EU.
Telegraficky – Dne 27. července prohlásil předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker po jednání se slovenským premiérem Robertem Ficem, že považuje dvojí kvalitu potravin v EU za nepřijatelnou. Přislíbil, že EK se bude problémem zabývat.