TI: Říjnový zpravodaj

Transparency International vydal říjnový zpravodaj:

  • Probere, kdo bude dohlížet na blížící se prezidentské volby
  • Zjistí, jak je na tom Česko s přeshraniční korupcí
  • Poodhalí, kam poputují miliardy v Národním plánu obnovy
  • Podívá se na hazardní návrh Marka Bendy (ODS)

Obměna vedení ÚDHPSH přijde v průběhu prezidentské kampaně. Kdo usedne do čela dohledové instituce stále není jasné

První kolo prezidentských voleb se bude konat už za dva a půl měsíce. Volební kampaně jsou už teď v plném proudu. Kromě občanské kontroly, kterou představuje například náš monitoring kampaní, je pro zajištění legálnosti a transparentnosti předvolební kampaně klíčová zejména role Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Ten ale právě v době nejvyhrocenější kampaně čeká zásadní personální obměna.

Šestiletý mandát předsedy ÚDHPSH uplyne 31. prosince 2022. V následujících měsících pak do března 2023 skončí mandáty také všem čtyřem dalším členům vedení Úřadu.

„První předseda ÚDHPSH pan Vojtěch Weis předvedl ve své funkci absolutní nekompetentnost. Nebyl schopen spolupracovat s ostatními členy Úřadu nebo jinými institucemi. Proto je naprosto nepředstavitelné, že by mohl v roli předsedy pokračovat,” vysvětluje Ondřej Kopečný, ředitel TI.

„Nevyhnutelná obměna vedení ÚDHPSH, která proběhne přesně v souběhu s politicky velice významnou, sledovanou a vyhrocenou prezidentskou volbou, tak výrazně zkomplikuje kontrolu, zda všechny kandidátky a kandidáti hrají ve volební kampani fér,“ upozorňuje šéf TI. Více se dočtete zde.

Česko stále nedostatečně řeší přeshraniční úplatkářství, hodnotí report TI

Před 25 lety se vlády na globální úrovni shodly, že je třeba začít pracovat na omezování přeshraničních úplatků a korupce. To znamená například trestat společnosti, které se díky úplatkům snaží získat zakázky, licence a jiné kontrakty. Jen málo zemí ale slib dodrželo, a to včetně České republiky.

Tento měsíc mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) vydal nový report Exporting Corruption 2022, který v odstupu dvou let analyzuje celkem 47 zemí, které se k mezinárodní konvenci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zavázaly.

Česká republika je zařazena do nejnižší kategorie reportu – tedy zemí s velmi malou až nulovou snahou přeshraničními úplatky řešit. Hodnocení ČR se od minulého reportu z roku 2020 příliš nezměnilo. Česko v období 2018-2021 zahájilo pouze jediné vyšetřování, otevřelo pouze jediný případ a ani jeden neuzavřelo a nevyvodilo z něj sankce.

„Tristní skóre ČR jen podtrhuje, že česká politická reprezentace dlouhodobě o boji proti korupci sice mluví, reálné kroky tomu ale neodpovídají. Přeshraniční korupce je nicméně komplexní problematika vyžadující součinnost národních států. Je tedy otázkou, zda by i Evropské unie neměla být aktivnější při nalézání řešení, jak s přeshraniční korupcí lépe a účinněji bojovat,“ komentuje výsledky reportu Marek Chromý, vedoucí analytik české TI.

Národní plán obnovy se rozroste o další desítky miliard korun z EU. Brzy bychom se měli dozvědět, kam poputují

Bavíme se o procesu distribuce stovek miliard korun v rámci Národního plánu obnovy (NPO), který bude mít zásadní dopad na budoucnost naší země. První splátka v rámci NPO je nyní v procesu, a to na straně České republiky.

Česko reportuje celkem 37 vykazatelných výsledků, tzv. milníků. U nich proběhl audit a s jeho výsledky bude Evropské komisi předložena žádost o platbu celkem 1 miliardy korun na pokrytí prvních výdajů v projektech z NPO.

„Národní plán obnovy se může mírně měnit. Jeho rozpočet bude dále zvyšován, a to v důsledku ekonomického vývoje v ČR, jednání s Evropskou komisí, nebo obecně díky proměně finanční politiky EU v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině,“ vysvětluje Ondřej Cakl, který se této problematice v TI věnuje.

Třináct procent celkové první splátky už jsme obdrželi jako předfinancování. Provedení první splátky se zdá být dohodnuté a na dobré cestě. Mezitím se ale na obzoru objevují nové výzvy k řešení.
Jaké to jsou? Kolik miliard korun z EU do ČR přiteče? Jaké jsou podmínky pro čerpání z tohoto zvláštního evropského nástroje? A kdo je za proces v Česku zodpovědný? To vše se dozvíte na našem speciálním webu uhlikovakorupce.cz.

Poslanec Benda navrhuje snížit daně v hazardním sektoru. V čím zájmu?

V době, kdy český státní rozpočet dosahuje rekordního schodku a vláda Petra Fialy (ODS) hledá potřebné miliardy korun, aby udržela Česko v chodu, přichází předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda s návrhem snížit daně v hazardním sektoru.

Tato změna paradoxně státní kasu připraví o stovky milionů korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání kabinetu 27. října potvrdil, že návrh má jeho podporu.

V Transparency International (TI) si proto klademe otázku, v čím zájmu poslanec Benda změnu navrhuje? Je to ve veřejném zájmu občanů ČR, nebo ve prospěch hazardní lobby?

„Ve Sněmovně byl Marek Benda v prosinci 2020 nejzanícenějším odpůrcem návrhu zákona o lobbování, protože prý nezná každého kolemjdoucího, s kterým si chvíli popovídá. Bez jakékoliv regulace lobbingu lze jen doufat, že alespoň Marek Benda ví, kdo s tímto nápadem přišel,“ komentuje právník TI Jan Dupák.

Přesně pro tyto situace je potřeba schválit v Česku kvalitní zákon o lobbingu, který by mimo jiné tyto legislativní návrhy a procesy zprůhlednil.

Jaké novinky byste ještě neměli přehlédnout?

Transparency v médiích