Znovuotevřený případ brestských protestů
21. října se opět otevřel případ Siarheie Piatrukhina, pravděpodobně nejviditelnějšího aktivisty spojeného s brestským protestem proti továrně na baterie. Na případ už dříve upozorňovaly lidskoprávní organizace. Jiný aktivista, Kanstansin Asapuk, dostal vysoké pokuty za své aktivity v rámci protestů. Byť byly protesty pravděpodobně úspěšné, aktivisté nesou jejich důsledky dodnes.
Paliyenkův pokus o sebevraždu
17. října proběhl v Minsku soud s anarchistou Zmitserem Paliyenkou. Obžalován je za graffiti v Kurapatech, urážku ministra vnitra, nepřátelské jednání proti policii, vandalismus a graffiti “Police Kill People”. Celý proces je silně politicky motivovaný a Paliyenka je podle Amnesty International “vězeň svědomí” a běloruští aktivisté jej otevřeně podporují. Před soudním jednáním se pokusil podřezat si žíly na ruce – údajně aby byl “proces otevřený“. Nakonec byl odsouzen ke třem rokům domácího vězení.
Parlamentní volby za rohem: cenzura a svévole
7. a 17. listopadu 2019 se budou v Bělorusku konat parlamentní volby. Případů svévolného jednání volebních komisí či jiných typů porušování spravedlivých voleb je mnoho. Čtyři kandidáti Evropského Běloruska byli nezaregistrováni, údajně za “používání materiálu nespojeného s volební kampaní”, nicméně podle nich kvůli proevropské kampani samotné (“Konec kolchoznické diktatury!”). Jiní dostali varování, že z voleb mohou být kdykoli vyloučeni. Běžná je mediální cenzura opozičních a nezávislých kandidátů pod směšnými záminkami. Přehled nejznámějších incidentů zde. Podrobnosti o vývoji voleb přehledně zde či zde.
Třetí rozsudek trestu smrti v tomto roce
25. října byl v Brestu odsouzen k trestu smrti Viktar Serhil. V tomto roce jde o třetí rozsudek. Proti trestu smrti v Bělorusku se pravidelně (a neúspěšně) staví evropské instituce i lidskoprávní organizace.
Více o této problematice zde.
Okno do Evropy
V roce 2019 je to deset let, co je Bělorusko součástí programu Východního partnerství. Zde je krátký přehled toho, co spolupráce mezi EU a Běloruskem přinesla. Lukašenko sám se nyní snaží zemi Evropě přiblížit. V říjnu se dokonce přirovnal k Petru Velikému. Usnadňují se vízové režimy na obou stranách, navazuje se užší ekonomická spolupráce. Součástí bližší spolupráce s Evropou jsou nicméně pravděpodobně nejisté vztahy s Ruskem, které se stále točí okolo Svazu Ruska a Běloruska a případné celní unie. Lukašenko se v říjnu také nechal slyšet, že to byl on, kdo ukončil dekomunizaci – a otevřeně se hlásí k dědictví Sovětského svazu.
O vývoji Lukašenkova režimu více například zde.