Třetí a čtvrté omilostnění politických vězňů
U příležitosti Dne národní jednoty 16. září podepsal Lukašenko milost pro 37 politických vězňů. Mezi omilostněnými je šest žen a dle oficiálního vyjádření šlo především o nemocné a starší osoby. Je to čtvrtá vlna milostí v roce 2024 a druhá během září – začátkem měsíce na svobodu vyšlo 30 politických vězňů. Za mřížemi jich zůstává přes 1300.
Dopadení historicky prvního japonského agenta
Běloruské tajné služby slaví úspěch. Poprvé v historii byl v Homelu na východě země zadržen japonský špion, který se údajně zajímal o vojenskou infrastrukturu, situaci na hranici s Ukrajinou a vztahy s Čínou. Japonsko potvrdilo identitu svého občana. Při výslechu se zadrženy měl přiznat, že svými aktivitami ohrozil bezpečnost Běloruska.
Političtí vězni na plantážích německého poslance
V září vyšlo najevo, že poslanec saského parlamentu za Alternativu pro Německo Jörg Dornau vlastní v Bělorusku cibulové plantáže, na nichž využívá práci politických vězňů. Pracovníci dostávají denní mzdu 5 eur, ale pouze pokud „pracují dobře“. Společnost provozující plantáže má s okresní vězeňskou správou uzavřenou příslušnou smlouvu.
Raiffeisen bank odchází z Běloruska
Rakouska skupina vlastnící banku Raiffeisen se dobodla s emirátským investorem a prodává svůj 88% podíl v běloruské bance Priorbank. O prodeji se vlastníci rozhodli i přes ztrátovou transakcí, která má ale přispět ke snižování rizik na východoevropském trhu. K ukončení činnosti v Rusku a Bělorusku společnost dlouhodobě vyzývá také ECB.
Litva volá po potrestání Lukašenkova režimu
Litevská vláda se obrátila na Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) s žádostí o vyšetření režimu Alexandra Lukašenka pro zločiny proti lidskosti a předložila řadu důkazů. Činy, ze kterých Litva viní běloruský režim, zahrnují nucené deportace, pronásledování a další případy nelidského zacházení s Bělorusy, ke kterým mělo docházet od roku 2020.