Rozsudky pro ochránce lidských práv
Homelský soud rozhodl o trestu pro spolupracovníky Lidskoprávního centra Vjasna Leanida Sudalenku a Tacjanu Lasicovou – tři a dva a půl roku za mřížemi. Důvodem pro jejich odsouzení se stala právě jejich lidskoprávní činnost. Dalších pět jejich kolegů z Vjasny, včetně předsedy organizace Alese Bjaljackého, zůstávají ve vazbě. Mezinárodní lidskoprávní organizace pronásledování aktivistů odsoudily.
Televize Belsat a její extremistická skupina
Běloruské úřady zařadily mezi extremistické skupiny internetové zdroje televize Belsat – jediné nestátní běloruské televize, jejíž obsah je uznán extremistickým už před několika měsíci. Od teď bude dle běloruské legislativy trestné nejen sdílení materiálů pocházejících z televizní stanice, ale i samotné sledování jejích kanálů na sociálních sítích, čímž se sledující automaticky stávají členy extremistické skupiny.
Situace na hranici s EU
V listopadu se migranti dále shromažďovali na hranicích Běloruska a pobaltských států, což bylo doprovázeno konflikty s pohraniční stráží na místech a politickými přestřelkami. Polské ministerstvo zahraničí předvolalo běloruského diplomata poté co tři ozbrojení běloruští vojáci neoprávněně překročili polskou hranici. Lukašenko ale trvá na svém, dokonce osobně navštívil tábor migrantů v logistickém středisku u polské hranice a ujistil je, že jim nebude bránit v jejich cestě na Západ.
Jednání Lukašenka s Putinem jako další krok ke ztrátě suverenity
Začátkem listopadu Lukašenko opět jednal s Putinem, informace o obsahu tohoto jednání jsou málo konkrétní, oba lídři ale zdůraznili nutnost posílení potenciálu společných vojsk. Očekávalo se, že výsledkem schůzky bude uznání Krymu jako součásti ruského území Alexandrem Lukašenkem, což se ke konci měsíce naplnilo.
Zadržený sportovní funkcionář
30. listopadu byl v Opavě zadržen předseda Běloruského fotbalového svazu Uladzimir Bazanav. Do České republiky přicestoval spolu s běloruskou ženskou fotbalovou reprezentací kvůli zápasu o postup na mistrovství světa, který se nakonec kvůli nemoci v běloruském týmu nekonal. Bazanav, který se v Bělorusku podílel na represích proti opozičně naladěným sportovcům a kvůli tomu se ocitl na sankčních seznamech pobaltských zemí, neměl oprávnění ke vstupu do České republiky.