Napětí na hranicích s Polskem
Nápor migrantů z třetích zemí na hranicích Běloruska a EU v květnu zase zesílil a vyostřil se v násilné střety mezi migranty a polskými vojáky. Několik vojáků bylo zraněno, jeden z nich následkům pobodání podlehl. Proto se polská vláda rozhodla o obnovení dvousetmetrového nárazníkového pásma podél části hranice a slíbila další posílení její ochrany.
Volby do Koordinační rady
Ve dnech 25. až 27. května proběhly volby do Koordinační rady běloruské opozice, ve kterých bylo možné podpořit jednu z 11 kandidátek. Volby se konaly online a zúčastnit se jich mohl každý držitel běloruského pasu. Tohoto práva využilo celkem 6723 voličů. Členství v KR je spojeno s nebezpečím pronásledování ze strany běloruského režimu, orgán je považován za extrémistickou strukturu.
Návštěva maďarského ministra zahraničí
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó navzdory sankcím přijel do Minsku s oficiální návštěvou, během které se setkal s běloruským protějškem Sjarhejem Alejnikem. Jediným zveřejněným bodem jednání byla dohoda o využití běloruských zkušeností při dostavbě dvou bloků maďarské jaderné elektrárny, na které se podílí ruská společnost Rosatom.
Putin v Minsku
V květnu Minsk navštívil Vladimir Putin, údajně aby jednal s Lukašenkem o posílení spolupráce v ekonomické a bezpečnostní oblasti. Probírala se také společná cvičení taktických jaderných zbraní. Na tiskové konferenci se Putin zmínil o nutnosti otevření mírových jednání s Ukrajinou, ale zároveň zpochybnil legitimitu prezidenta Zelenského, kterému právě vypršel prezidentský mandát.
Azyl pro uprchlého polského soudce
Polský soudce Tomasz Szmydt, který se před nedávnem objevil v Minsku, požádal v Bělorusku o politický azyl a zdůvodnil to tlakem, kterému byl v Polsku vystavován za své názory. Polské úřady zahájily jeho vyšetřování pro podezření ze špionáže. Celá situace je navíc zkomplikována tím, že Szmydt zřejmě po mnoho let působení v justici měl přístup k citlivým informacím.