Kultura v utlačení
Koncem dubna byla v Minsku ze dne na den zavřena výstava Přístroj dýchá, ale já ne, věnovaná běloruským zdravotníkům. Její pořadatelky byly zadrženy v souvislosti s údajným financováním protestů. Jednou z nich je i občanská a kulturní aktivistka a ředitelka festivalu Watch Docs Belarus Tacjana Hacura-Javorskaja. Tato epizoda je pouze jedna z mnoha, které ilustrují, jak se režim snaží potlačit kulturní život už při sebemenším náznaku neloajality. Celkový počet oficiálně uznaných politických vězňů přesáhl 370.
Údajný atentát a mezinárodní spiknutí
Alexandr Lukašenko prohlásil, že KGB ve spolupráci s ruskou FSB odvrátila jeho plánovanou vraždu a pokus o státní převrat. Jako strůjci těchto činů jsou prezentováni politolog Aljaksandr Fjaduta, advokát žijící v USA Juras Zjankovič, předseda opoziční strany Běloruská lidová fronta Ryhor Kastusjov a další tři lidé. Z přípravy atentátu Lukašenko obviňuje mimo jiné i americké tajné služby.
Lukašenko v Moskvě
V dubnu se Lukašenko opět vydal do Moskvy za Vladimírem Putinem. Tentokrát jeho cesta vyvolala obzvlášť velké obavy z toho, že v aktuální situaci může jít o definitivní ztrátu suverenity Běloruska výměnou za finanční pomoc. O tématech jednání se k veřejnosti dostaly jen omezené informace, týkající se především schválení několika dalších integračních dokumentů, které mají urychlit integraci Ruska a Běloruska.
Zákaz pro Škodu
Běloruská vláda zakázala dovoz výrobků společností Škoda, Nivea a Liqui Moly. Všichni tři výrobci totiž začátkem roku prohlásili, že se nebudou sponzorsky podílet na Mistrovství světa v hokeji, pokud se bude konat v Minsku. Mistrovství bylo rozhodnutím IIHF Bělorusku odebráno, v dubnu pak přišla zmíněná odveta sponzorům. Do Běloruska nesmí ani škodovky vyrobené v Rusku.
Protiústavní dekret
Vzápětí po údajném zmaření atentátu avizoval Alexandr Lukašenko rozhodnutí, na které se, dle vlastních slov, připravoval po celou dobu svého prezidentství. O týden později oznámil, že podepíše dekret, na jehož základě přejdou prezidentské pravomoci v případě jeho smrti do rukou Bezpečnostní rady. Podle ústavy však má roli prezidenta v takovém případě zastávat premiér.