Vítejte u únorového zpravodaje Transparency International (TI). I během nejkratšího měsíce v roce jsme toho v TI stihli víc než dost, co nás tedy společně dnes čeká?
- Zaměříme se na střet zájmů ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS)
- Projdeme si, proč Evropská komise žaluje Českou republiku
- Podíváme se na sedm transparentních doporučení pro zvoleného prezidenta Petra Pavla
- Vydáme se na Ukrajinu za šéfem tamní Transparency International
Transparency se obrací na premiéra Petra Fialu, aby odvolal ministra spravedlnosti Pavla Blažka
TI se otevřeným dopisem obrací na předsedu vlády Petra Fialu (ODS) s výzvou k odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Důvodem je setrvalý střet zájmů šéfa resortu spravedlnosti a zejména jeho aktivní vměšování se do živé kauzy týkající se brněnského případu kupčení s městskými byty, o čemž informují Seznam Zprávy. V ní figurují členové místní stranické buňky ODS a také sám ministr v roli prověřovaného.
TI už v listopadu roku 2021, kdy Petr Fiala sestavoval kabinet, upozornila na jasná rizika, proč by Pavel Blažek neměl být ministrem spravedlnosti. Naše obavy se posléze hned několikrát potvrdily, kdy se opakovaně dostával do střetu zájmů.
V současné době ministr Blažek zažádal o informace z výše zmíněné živé kauzy. Jedná se o neakceptovatelné vměšování do výkonu orgánů činných v trestním řízení, kterým narušuje nezávislost vyšetřování a trestního řízení.
Také připomeneme, že Petr Fiala se v roce 2019 vyjádřil ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s jmenováním Marie Benešové (za ANO) do čela Ministerstva spravedlnosti: „Navržením Marie Benešové na funkci ministryně spravedlnosti krátce poté, co se objevila informace o tom, že premiér Babiš může stanout před soudem kvůli dotačnímu podvodu, zašly věci příliš daleko.“
Nynější situace týkající se ministra spravedlnosti ve vládě Petra Fialy není odlišná. Naopak ministr Blažek aktivně využívá svou veřejnou funkci k tomu, aby zasahoval do kauzy týkající se jeho osoby a členů ODS, tedy politické strany, které je Fiala předsedou.
„Proto Vás pane premiére jménem TI vyzývám, abyste Pavla Blažka z čela Ministerstva spravedlnosti odvolal, a dostál tak slibu, který jste občanům České republiky před sněmovními volbami v roce 2021 dal, tedy že Vaše vláda bude vládou ´Změny´, chcete občanům vrátit důvěru ve stát a budete vyžadovat vyšší politickou integritu než za vlády Andreje Babiše,“ píše v otevřeném dopise předsedovi vlády Ondřej Kopečný, náš ředitel.
Naši výzvu najdete online zde.
Evropská komise připravuje žalobu na osm členských zemí včetně Česka. Důvodem je nezavedení legislativní ochrany oznamovatelů
Evropská komise v únorovém tiskovém prohlášení uvedla, že se obrátila s žalobou k Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU), a to ve věci neprovedení a neoznámení vnitrostátních prováděcích opatření u směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva EU (whistleblowing). Kromě České republiky se žaloba dotkne také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. Jaké jsou důvody a jak probíhá transpozice evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého národního práva?
Směrnice vyžaduje, aby členské státy poskytly oznamovatelům (whistleblowerům) pracujícím ve veřejném a soukromém sektoru účinné kanály pro oznamování porušení pravidel EU důvěrným způsobem, čímž se vytvoří spolehlivý systém ochrany před odvetnými opatřeními. To platí jak interně (v rámci organizace), tak externě (pro příslušný orgán veřejné moci), uvádí ve svém vyjádření Evropská komise.
Jednotlivé členské státy evropské sedmadvacítky měly provést opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními směrnice ve dvouleté lhůtě stanovené do 17. prosince 2021. Česko a dalších sedm zemí EU tak meškají se zavedením národní legislativy už více než rok, ačkoliv měli dostatek času zákon implementovat.
„O ochraně oznamovatelů se v Česku mluví téměř 15 let. Žádná vláda nebyla schopna přijmout jakoukoliv obecnou úpravu. Ve chvíli schválení evropské směrnice a konsenzu na této úrovni se zdálo, že česká legislativa bude ihned následovat. Vinou politikaření a ideologické zabedněnosti se tak nestalo a po dvou letech čelí Česko žalobě. Pokud tedy dokážeme v něčem excelovat, jsou to výmluvy a neplnění protikorupčních závazků,“ komentuje Petr Leyer, právník a člen Správní rady TI.
Více už se dočtete v naší novince.
Petr Pavel má možnost stát se transparentním prezidentem. Přinášíme sedm doporučení
Transparency aktivně monitorovala dva mandáty prezidenta Miloše Zemana. Za posledních 10 let jsme upozorňovali na nekalosti spojené s chodem Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Iniciovali jsme trestní stíhání kancléře Vratislava Mynáře pro podezření na dotační podvod. Sledovali jsme (ne)transparentnost obou Zemanových předvolebních prezidentských kampaní 2013 a 2018.
Poukazovali jsme na nejasné sponzorské dary a šedé zóny ve financování jeho politického marketingu. A v neposlední řadě jsme podnětem požádali Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) o hradní audit vzhledem k nekalým praktikám týkající se právě blízkých spolupracovníků Miloše Zemana.
Nástup Petra Pavla na Pražský hrad do pozice nejvyššího ústavního činitele je velkou výzvou nejen pro samotnou transparentnost fungování této nejprestižnější státní instituce, ale také možností, jak se vymezit vůči nekalostem jeho předchůdce, resp. jeho KPR, a zejména udávat české společnosti a politické reprezentaci jasný tón nejvyšší politické integrity.
Proto TI nyní představuje 7 doporučení, které by nový prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě aplikovat, a naplnit tím svůj slib „otevřeného Hradu”.
Jaké to jsou už se dozvíte na webu TI.
Andrij Borovyk: Další korupční skandály budou na Ukrajině pravděpodobně následovat. Hlavní je, že nezůstanou bez odezvy
Před rokem, 24. února 2022, započala Ruská federace invazi na Ukrajinu a rozpoutala tak v Evropě největší válečný konflikt od druhé světové války. V této souvislosti přinášíme rozhovor s ředitelem ukrajinské pobočky Transparency International (TI UA) Andrijem Borovykem. Jak zvládá jeho tým pracovat v zemi, která je ve válce? Co může Ukrajina dělat s korupcí v době, kdy je prioritou přežít? A jak se postavit korupčním rizikům v rámci rekonstrukce země? Rozhovor připravila Františka Rohlíčková.
Františka: Očekáváte tedy v blízké budoucnosti další skandály?
Andrij: Ano, myslím si, že další budou následovat. Ale důležitější, než samotný skandál, je vždy reakce na něj. A ta tentokrát přišla. Teď můžu říct, že jsem vcelku spokojený s tím, jak to proběhlo. Do budoucna se snažím dívat pozitivně, doufám, že i tam by následovala reakce. Teď je otázkou, zda je vláda schopná nastavit systémové řešení korupce, mám na mysli zákony, deklarace a další. Teď je ale na místě ocenit jejich přístup, uvidíme, co se stane příště.
Celý rozhovor si můžete přečíst online.
Na závěr zpravodaje nemůže chybět tradiční tip. Pokud se chcete dozvědět, jak kauza Qatargate vyvolala mezi europoslanci „nově objevenou lásku“ k transparentnosti cestování, tak doporučujeme analýzu našich kolegů z bruselské kanceláře Transparency International EU.