Poslední týdny v Česku byly převážně ve znamení prezidentských voleb ve Spojených státech amerických. Donald Trump porazil Kamalu Harris a 20. ledna 2025 se stane 47. prezidentem USA. Proto jsme také vyzpovídali našeho kolegu Scotta Greytaka z TI USA. Na rozhovor s ním v našem podcastu Stošestka se můžete těšit již brzo. A teď k tomu, co nás dnes společně čeká.
- Projdeme si rozhodnutí Městského soudu v Praze, který potvrdil Babišův střet zájmu.
- Podíváme se s Reportéry ČT na sabotující praktiky předsedy ÚOHS Petra Mlsny.
- Zjistíme, jak poslanci osekávají chystaný zákon o lobbování.
- Prozkoumáme novou metodiku Ministerstva zdravotnictví týkající se VZMR.
Soud potvrdil střet zájmů Andreje Babiše. Rozhodující roli sehrál traktor
TI v červnu roku 2018 přinesla klíčový důkaz o střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Na základě našich zjištění jsme iniciovali právně-analytické podněty směřující Evropské komisi a českým institucím. V rámci evropské větvě kauzy naše závěry potvrdila Evropská komise. Nyní Městský soud v Praze dospěl k pravomocnému rozsudku, který potvrzuje i českou větev, že Andrej Babiš má skrze svěřenské fondy vliv na jeho koncern Agrofert.
Jedná se o rozsudek, po kterém volala nejen tehdejší opozice a tuzemské úřady, ale také zástupci hnutí ANO v čele s nynějšími poslancem Andrejem Babišem a europoslankyní Klárou Dostálovou (ANO).
„Kauza střetu zájmu Andreje Babiše je mnohovrstevnatý příběh, který naše protikorupční organizace začala psát před více než šesti lety. V TI vítáme nynější rozhodnutí soudu, které potvrzuje naše zjištění. Jsme rádi, že rozsudek vzal v potaz celou řadu klíčových informací a důkazů, které jsme postupem let zpracovali a z kterých těží nejen instituce Evropské unie, ale také české úřady a nyní i soudy,“ hodnotí David Kotora, výkonný ředitel TI.
Moravskoslezský kraj žaloval Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo totiž kraji odmítlo prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) proplatit část výdajů projektu.
Jednalo se o dotaci na budovu dílen pro opraváře zemědělských stojů v učňovském středisku. Nezpůsobilou částí pak byl nákup traktoru od společnosti NAVOS FARM TECHNIC s.r.o.
„Důvodem pro neposkytnutí veřejných prostředků byl nezpůsobilý výdaj porušující zákon o střetu zájmů, protože dodavatel je součástí koncernu Agrofert. Ten byl v době zadání i plnění zakázky nepřímo ovládán veřejným funkcionářem, tedy tehdejším premiérem Babišem,” vysvětluje právník TI Kryštof Doležal.
Další detaily se dočtete v naší aktualitě.
Reportéři ČT přinášejí důkazy o sabotování reformy ÚOHS ze strany jeho předsedy Petra Mlsny
Investigativní novináři z pořadu Reportéři ČT se v nové reportáži Noty od Mlsny věnují reformě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a jejímu předsedovi. Petr Mlsna stojí v čele antimonopolního úřadu od roku 2020. Zpočátku avizoval, že chce ÚOHS ztransparentnit a navrátit mu ztracenou reputaci. Stále intenzivněji však blokuje jakoukoli reformu této klíčové dohledové instituce. TI dlouhodobě aktivity ÚOHS monitoruje a upozorňuje na nízkou integritu jeho šéfa.
ÚOHS kromě agendy hospodářské soutěže – boj proti kartelům, povolování fúzí firem atd. – dohlíží na zadávání veřejných zakázek za více než 400 miliard korun ročně.
V případě jejich přezkumu je proces dvouinstanční. V prvním rozhoduje úřednický aparát. Proti prvostupňovému rozhodnutí se lze bránit rozkladem, čímž věc přechází na druhou instanci, a tou je právě jen předseda ÚOHS, v současné době Petr Mlsna. Předsedovi dává doporučení rozkladová komise, ten se jím však nemusí řídit.
Mlsna tak akumuluje významnou moc a vliv, kdy sám osobně rozhoduje o významných veřejných zakázkách v řádech desítek miliard korun, které se mu dostanou na stůl. Mimo to jako předseda úřadu má značné pravomoci vůči fungování celého úřednického aparátu.
Nad to panují závažné pochybnosti o osobní integritě hlavy antimonopolního úřadu, které TI popsala v předchozích výstupech. Mlsna si ve funkci dlouhodobě udržuje nezdravé vazby na politiky a soukromé subjekty, o jejichž zakázkách na ÚOHS rozhoduje.
„Člověk, který rozhoduje o miliardových zakázkách, nemůže obrážet společenské akce a setkávat se tam se stranami sporů, o nichž rozhoduje. Kteréhokoliv soudce by pak čekalo zkoumání podjatosti, ale v současném systému rozhodování a dohledu ÚOHS se to nijak neřeší, ačkoli má předseda sám rozsáhlejší pravomoci a vliv na celý trh, než jakýkoliv soudce,” vysvětluje vedoucí právník TI Jan Dupák.
Více se dozvíte na webu TI.
Poslanci v čele s Markem Bendou prosazují množství výjimek, které podkopávají účinnou regulaci lobbingu
Protikorupční organizace Transparency International a Rekonstrukce státu apelují na zákonodárce, aby nepřijali některé pozměňovací návrhy k zákonu o regulaci lobbování, které zásadně omezí jeho účinnost v praxi. Organizace varují před výjimkou pro samosprávy, před vynětím asistentů zákonodárců z hledáčku zákona i před omezením reportování o lobbingu u vládních návrhů zákonů.
Po více než dvou dekádách diskusí se v Česku blíží do svého cíle legislativní proces, který by vytvořil jasná pravidla pro lobbing. Jedná se o soupis základních standardů pro výkon této činnosti, který existuje v mnoha zemích světa. Lobbing by měl podle nového zákona probíhat více transparentně a lobbisté by měli o své činnosti pravidelně reportovat.
Příští týden by měla Sněmovna hlasovat, jak má regulace vypadat v praxi. Bohužel drtivá většina současných poslaneckých pozměňovacích návrhů vede ke změkčení až vyprázdnění návrhu zákona.
Mezi tři nejvýznamnější návrhy, které nepochybně zasáhnou negativně dopady předpisu v praxi, patří:
- vyjmutí územně samosprávných celků, jejich firem a organizací, které je zastupují z působnosti zákona,
- taktéž vyjmutí asistentů zákonodárců (Sněmovna a Senát) z působnosti, a
- de facto vyprázdnění celé podstaty registru lobbistů a jejich kontaktů s lobbovanými u vládních návrhů zákonů.
„Vyčlenění jakékoliv lobbistické aktivity územně samosprávných celků, a to včetně jejich zaměstnanců nebo organizací, které je zastupují, by se dotkla desítek tisíců volených i nevolených představitelů měst a obcí. Jedná se o nesystémovou výjimku,” upozorňuje Monika Krejčí, expertka TI na oblast lobbingu.
Nad jejich snahami ovlivnit legislativu by tak nebylo možné provádět jakoukoliv veřejnou či mediální kontrolu. Přitom instituce jako Svaz měst a obcí ČR či Asociace krajů ČR samy výslovně deklarují lobbing jako své poslání. Klademe si proto otázku, proč by se snaha vnést světlo do této oblasti neměla týkat i jich samotných?
Děravý zákon o regulaci lobbování nepovede ke zvýšení transparentnosti legislativního procesu, natož ke zvýšení reputace lobbistů, kteří dělají svou práci poctivě a čistě.
Hrozí, že se opět dostaneme do situace, kdy přijmeme nekvalitní legislativu, jen aby Česko dosáhlo na evropské dotace, v tomto případě z Národního plánu obnovy (NPO).
Pokračovat ve čtení můžete v naší novince.
Jak vypadá nová metodika Ministerstva zdravotnictví týkající se zadávání veřejných zakázek malého rozsahu?
Ministerstvo zdravotnictví v srpnu 2024 vydalo novou metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu pro poskytovatele zdravotních služeb řízených ministerstvem. Dokument nastavuje vhodné a poměrně flexibilní postupy, ale není příliš pokrokový ohledně transparentnosti a odpovědnosti zejména u přímých zadání. TI přináší analýzu metodického pokynu, ve které identifikujeme silná a slabá místa tohoto dokumentu.
Státem či samosprávami vlastněné nemocnice musí při nákupech postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Konkrétní postupy ale není nutné uplatňovat u tzv. veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR), kdy se pořizují zboží či služby do 2 milionů korun, případně stavby do 6 milionů korun.
U malých zakázek sice zákon vyžaduje pouze dodržování základních zásad transparentnosti a přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a tam, kde to dává smysl, zásadu sociálně a environmentálně odpovědného zadávání.
Zadavatelé běžně přijímají metodiky pro zakázky malého rozsahu, které upřesňují pravidla v oblasti, do níž nezasahuje zákon a kde není dána pravomoc dohledového úřadu postupy přezkoumávat vyjma podezření na účelové dělení veřejných zakázek tak, aby spadly pod hranici stanovenou zákonem.
„U přímých zadání metodika míří správným směrem, ale přímé zadání bez odůvodnění umožňuje i v případech nad 100 000 korun, kdy by zaznamenání alespoň krátkého odůvodnění bylo vhodné. Přímé zadání s odůvodněním pak nenastavuje žádná pravidla pro informování o existenci takových výběrových řízení, čímž by mohl vznikat prostor pro uplatnění nekalých úmyslů, aniž by se o tom kdokoliv musel dozvědět,“ říká Jan Dupák, vedoucí právník TI.
Celou naši analýzu si nyní můžete projít online.