Chystaný zákon by měl omezit fungování neziskových organizací, respektive těch z nich, které mají „jakékoli zahraniční vazby“. Pokud by byl zákon přijat, musely by se takové organizace registrovat ve speciální databázi a zveřejňovat informace o všech vazbách na zahraničí a důkladných podrobnostech o svých spolupracovnících včetně finančích toků. Podrobněji zde, případně zde.
Připravovaný zákon je přes nepravdivá tvrzení svých autorů o americké inspiraci svým zněním zcela otevřeně inspirován podobným zákonem o „zahraničních agentech“ z Ruska, kde platí od roku 2012. Ze začátku se měl týkat jen několika málo nezávislých organizací, úřady v Rusku jej ale dodnes neustále zpřísňují a nyní je na seznamu „zahraničních agentů“ více než tisíc fyzických i právnických osob.
Znění zákona by se přitom mohlo jevit jako poměrně absurdní. Aby mohl být subjekt označen za zahraničního agenta, formálně musí splňovat jen několik podmínek: získat „podporu“ ze zahraničí nebo se jen nacházet pod „zahraničním vlivem“ a současně s tím vykonávat „politickou činnost“. Kritéria pro určení, co to jsou „zahraniční vliv“ a „politická činnost“, jsou ale tak abstraktní, že se pod tato slova dá zahrnout cokoli. A ruské úřady to aktivně zneužívají k tvrdé šikaně nepohodlných subjektů.
Právě kvůli abstraktním formulacím je tento zákon v dnešním Rusku jedním z mimořádně účinných nástrojů tlaku na občanskou společnost a kritické hlasy. Je spojen s celou řadou diskriminačních omezení, za jejichž porušení hrozí pokuty a reálné tresty odnětí svobody. Zákon výrazně zhoršil život obrovskému množství našich ruských kolegů, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme – historickým a lidskoprávním organizacím, nezávislým historikům, novinářům, občanským aktivistům. Proto při sledování aktuálního dění v Česku považujeme za důležité alespoň v základních bodech připomenout, jak byl tento zákon v Rusku přijímán, co tomu předcházelo a kam až to dospělo.
celý článek zde