Právě se chystá
Putinova klec
Putinova klec je až do 20. srpna k vidění na pražské Náplavce (Rašínovo nábřeží, Nové Město, Praha 2).
Výstava přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Dává tak ve svobodném světě hlas příběhům bezpráví, které se nevyhýbá mužům ani ženám, velmi mladým lidem ani seniorům.
Jednotlivé příběhy zpracované do podoby komiksové ilustrace jsou doplněny také o QR kódy, prostřednictvím kterých mohou zájemci zjistit další podrobnosti o konkrétních případech.
Více informací o výstavě naleznete na webu.
Z Náplavky se Putinova klec přesune na Výstaviště Praha, kde bude po celý den 21. srpna k vidění v rámci akce NeverMore 68. Ta se každoročně koná u příležitosti výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Akce začíná ve 14 hodin a potrvá až do 23:30. Po celou dobu zde najdete také náš stánek, kde budete moci podepsat pohlednici (nebo i napsat delší dopis) na podporu lidí, kteří jsou právě teď v Rusku nespravedlivě zbaveni svobody. Všechny vzkazy budou následně odeslány přímo do ruských věznic.
Vstup je volný. Podrobný program najdete na webu pořadatele a také v této facebookové události. Těšíme se na setkání!
Výprava do Kazachstánu
Na konci srpna opět vyrážíme do Kazachstánu. Zde budeme společně s archeology ze Západočeské univerzity v Plzni zkoumat a dokumentovat pozůstatky tábora Gulagu nedaleko města Žezkazgan u vesnice Těrekty uprostřed kazašských stepí.
Půjde vůbec o první oficiální archeologický výzkum na místě tábora Gulagu na území celého bývalého Sovětského svazu.Tentokrát přineseme také pravidelné reportáže přímo z průběhu expedice. Na výpravu se tak s námi budete moci pomyslně vydat online. Více informací najdete na webu a v této facebookové události.
Tento gulag byl součástí táborového komplexu Stěplag, kterým v letech 1948–1956 prošly desítky tisíc politických vězňů více než 40 národností, včetně několika desítek Čechoslováků. Letošní výzkum by pak díky otevírajícím se kazachstánským archivům mohl kromě archeologické dokumentace vnést více světla také do osudů jednotlivých vězňů.
Celkově jde už o třetí výpravu Gulag.cz do Kazachstánu (2021, 2025, 2026). Více o průzkumu v září 2025 najdete zde a důkladný popis první expedice z roku 2021 pak zde.
Příběhy Gulagu
Dne 12. července jsme si připomněli 100 let od okamžiku, kdy se z Československa vydal do sovětského Kyrgyzstánu druhý a zároveň nejpočetnější transport dělnického družstva Interhelpo.
První osadníci sem přijeli v dubnu 1925, na místě však narazili na naprosto nevyhovující podmínky, kde se rychle začaly šířit nemoci. Družstevníci se proto snažili příjezdu druhého transportu zabránit, předáci Interhelpa je však nevyslyšeli. Do tohoto krajně nevyhovujícího prostředí tak v srpnu 1926 přijelo dalších 600 lidí.
Záhy po příjezdu druhého transportu prošlo Interhelpo obrovskou krizí, v jejímž důsledku do konce roku 1926 odjela zpět do Československa nebo jinam po Sovětském svazu nejméně třetina z tehdy zhruba tisíce členů komunity. Následující rok exodus pokračoval.
Nakonec na místě zůstalo jen kolem stovky družstevníků s rodinami a mnohé z nich v dalších letech postihl sovětský teror a stalinské čistky.
- Osudy těchto lidí jsme dokumentovali během expedice do Kyrgyzstánu v září 2024. Podrobné informace o jejích výsledcích naleznete na webu.
Současné Rusko
Z Ruska v létě přicházela řada alarmujících zpráv o kritickém zdravotním stavu mnoha politických vězňů. Velmi vážným zdravotním problémům čelí například 66letá právnička Marija Boncler, která dlouhodobě hájila politické vězně a v květnu 2025 byla sama poslána do vězení. Je obviněna z vlastizrady a hrozí jí až dvacet let odnětí svobody. Její zdravotní stav se po zatčení výrazně zhoršil a stěžuje si zejména na ztrátu chuti k jídlu, silné závratě a problémy se sluchem. V posledních týdnech Marija Boncler navíc pravidelně omdlévá. Správa trestanecké kolonie ji přesto odmítá hospitalizovat a naopak ji drží v podmínkách hraničících s mučením: v létě dosahovala teplota v její cele až 40 °C.
Marija Boncler o tom vyprávěla takto: „Ležela jsem v cele a tiše umírala. Srdce se mi několikrát zastavilo. Čtvrté patro, rozpálená střecha. Bylo to hrozné. A v noci nějaký chytrák konečně – poprvé – přišel na to, že by se v noci neměl vypínat větrací systém. Kdyby ho vypnuli, tak by bylo po všem. Rána bych se nedožila.“
Detailní přehled informací o politických represích a porušování lidských práv v Rusku k polovině srpna 2026 naleznete ZDE.