Právě chystáme
V pondělí 30. září od 17:00 v pražské Valdštejnské zahradě proběhne slavnostní vernisáž výstavy Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku, kterou pořádáme ve spolupráci s Gulag.cz, Ministerstvem zahraničních věcí a Senátem ČR.
Čestným hostem vernisáže bude náš kolega z ruského Memorialu, lidskoprávní aktivista Oleg Orlov, nedávno propuštěný z ruského vězení.
Výstava představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny současné ruské vlády. Jsou mezi nimi lidé mezinárodně známí i ti, o kterých široká veřejnost ví jen velmi málo. Jejich příběhy jsou zpracovány do výtvarné podoby ilustrací ruské umělkyně Lilji Matvějevy.
Výstava bude volně přístupná do 28. října. Součástí vernisáže 30. září i doprovodného programu k ukončení výstavy 28. října bude psaní dopisů politickým vězňům do Ruska. Zúčastnit se můžete, i když nemluvíte rusky. Rádi vám na místě pomůžeme s překladem.
Více informací o obou akcích naleznete zde a také v této facebookové události. Těšíme se na setkání!
Stalo se
V polovině září prezentoval Memorial svou vydavatelskou činnost na ruskojazyčném knižním veletrhu Pražská knižní věž. Tato akce se letos konala úplně poprvé a vydavatelé a návštěvníci ji hodnotí jako velice úspěšnou.
Memorial na veletrhu představil zejména Encyklopedii disentu (rozsáhlou studii popisující činnost sovětských disidentů v letech 1956 až 1989) a katalog výstavy věnované ženám v Gulagu, ale také další publikace, z nichž téměř všechny byly vydány ještě v Moskvě.
Většina knih dovezených na veletrh byla vyprodána hned první den. Velký zájem veřejnosti o činnost a projekty Memorialu nás velmi potěšil a jsme moc rádi, že jsme mohli být součástí této skvělé akce!
21. srpna jsme se spolu s kolegy z Gulag.cz zúčastnili festivalu NeverMore 68, který se konal na pražském Výstavišti a jehož cílem byla připomínka výročí sovětské okupace Československa.
V rámci festivalu jsme veřejnosti představili aktivity Memorialu ČR, ale také naši novou výstavu Hrdinové ve stínu Uralu přibližující téměř neznámé osudy vězňů sovětských lágrů, odsouzených za nesouhlas s okupací Československa.
Obzvlášť velký zájem návštěvníků vyvolal workshop psaní dopisů politickým vězňům do Ruska, což nás opravdu potěšilo.
Děkujeme všem, kteří projevili zájem dozvědět se více o represích v SSSR a v současném Rusku a také o osudech těch, kteří mají odvahu postavit se proti totalitnímu režimu.
Mezi nejneodpustitelnější zločiny, kterých se dopouští ruské úřady (a ruští vojáci), patří zločiny proti dětem.
V rámci cyklu Hlasy války jsme v září publikovali rozhovor s Marynou Lypoveckou, vedoucí Služby pátrání po pohřešovaných dětech ukrajinské nevládní organizace Magnolia. Od února 2022 obdržela tato organizace více než 3 150 oznámení od rodičů a příbuzných, kteří hledali své pohřešované děti. Většinu z nich se naštěstí podařilo vypátrat, nicméně minimálně 600 dětí bylo deportováno na území Ruské federace nebo odvlečeno na okupovaná území („DNR“, „LNR“ a Krym). Některé z nich byly v Rusku dány k adopci a umístěny do ruských rodin. Byla jim navíc změněna jména a příjmení, aby se zkomplikoval proces pátrání a navracení.
Více podrobností o tomto smutném tématu naleznete na našem webu.
Všechny rozhovory v rámci projektu Hlasy války jsou k dispozici jak v textové podobě, tak ve formátu videa s českými titulky na YouTube kanálu partnerské organizace Gulag.cz. Chcete-li si být jisti, že Vám nově zveřejněné příběhy neuniknou, sledujte naši facebookovou stránku.
Oběťmi pronásledování ze strany ruských úřadů jsou také ruské děti a teenageři. Podle aktivistů za lidská práva jsou v současném Rusku stále častěji zahajována trestní řízení s nezletilými, přičemž jsou mnohdy obviněni z velmi závažných trestných činů, například z vlastizrady a terorismu.
K začátku července 2024 zařadily ruské úřady na oficiální seznam „teroristů a extremistů“ 79 nezletilých. Podle právníků z Centra na ochranu lidských práv Memorial souvisí pronásledování této skupiny obyvatel s jejich protesty proti válce na Ukrajině.
Například 14letý Valerij Zajcev trpící tuberkulózou byl v srpnu 2024 odsouzen k 4,5 rokům v nápravné kolonii pro mladistvé podle paragrafů o výcviku k terorismu a účasti na činnosti teroristických organizací. Podle vyšetřovatelů je příznivcem ukrajinského vojenského útvaru Azov a působil jako administrátor protiválečných seskupení na sociálních sítích.
Přehledy aktuálních protiválečných protestů v Rusku pravidelně publikujeme na našem webu.
-
Novinky
Pokud vás téma politických represí v současném Rusku zajímá, můžete si prostudovat podrobnou zprávu o tom, co se v této oblasti dělo v roce 2023. Připravili ji kolegové z projektu Podpora politických vězňů. Memorial a kromě obecného kontextu v ní najdete mnoho informací o pronásledování konkrétních skupin obyvatelstva (Ukrajinců, nezletilých, LGBT+ aktivistů a dalších). Najdete zde také podrobnosti o novinkách v ruské legislativě a další informace.
Zpráva má přes 200 stran a je k dispozici jak v ruštině, tak v angličtině.
Hlavní závěr našich kolegů je poměrně jednoznačný a neradostný; očekávají, že ruské úřady budou rozhodně pokračovat v represích a nadále utahovat šrouby. Politické perzekuce v Rusku lze sice stále charakterizovat spíše jako demonstrativní a selektivní (na rozdíl například od Běloruska, kde jsou represe mnohem rozsáhlejší), jsou však stále krutější a často se týkají „zranitelných“ skupin obyvatelstva, jako jsou důchodci, nezletilé osoby či dokonce vážně nemocní lidé.
Zvláštnímu tlaku jsou během války vystaveni občané Ukrajiny, zejména obyvatelé okupovaných území a váleční zajatci. Například třiadvacetiletý Dmytro Kučerjavyj, který byl zadržen na jaře 2022 v Mariupolu, byl v polovině září definitivně odsouzen na 29 (!) let v trestní kolonii s přísným režimem. Je obviněn z účasti v teroristické organizaci, právníci však nepochybují o tom, že skutečným důvodem pronásledování je pouze jeho služba v ukrajinské armádě.
V závěrečné řeči u soudu Dmytro prohlásil, že má stále moc rád Ukrajinu.
Je důležité co nejvíce přitahovat pozornost k osudům lidí, kteří se nachází v ruském vězení na základě nespravedlivých obvinění a o jejichž odsouzení široká veřejnost v Evropě často neví vůbec nic. Právě o to usilují zejména bývalí političtí vězni propuštění na začátku srpna v rámci velké výměny mezi Ruskem a Západem. Například náš kolega Oleg Orlov poskytuje řadu komentářů médiím; přečíst si můžete třeba rozhovor pro ruskou redakci BBC News, ale také pro portál iRozhlas.
Na začátku září poskytl Oleg Orlov velký rozhovor známému ruskému listu Soběsědnik (Společník), který donedávna zůstával jedním z mála skutečně nezávislých médií v dnešním Rusku. V jejich článcích se otevřeně mluvilo o válce proti Ukrajině, smrti Navalného, volebních podvodech a mnoha dalších tématech, která jsou v Rusku nyní již fakticky zakázána. Právě Soběsědnik rádi četli političtí vězni, což redakce věděla a považovala to za velmi důležité.
Dne 13. září ruské úřady zařadily Soběsědnik na seznam zahraničních agentů a redakce oznámila, že svou činnost kvůli tomu „minimálně na několik měsíců“ přerušuje. Byla to další velmi smutná zpráva z nekonečné řady smutných zpráv z Ruska.
V Memorialu často opakujeme, že zločiny současného ruského režimu jsou neoddělitelně spjaty se zločiny ze sovětských časů. To se opět názorně ukázalo na příběhu 87letého Dmitrije Grinčije, kterého na začátku srpna brutálně napadli dva muži v moskevském autobuse. Mysleli si, že pan Dmitrij označil za vrahy wagnerovce, kolem jejichž pomníku autobus právě projížděl. Kvůli tomu ho začali urážet, zbili ho a násilím vyvlekli z autobusu. Krátce nato byli všichni zadrženi příslušníky policie. Pan Dmitrij byl později propuštěn a proti útočníkům bylo zahájeno trestní řízení podle paragrafu o chuligánství.
Tento příběh skončil relativně šťastně: díky tomu, že se zpráva o útoku na pana Dmitrije velmi rychle rozšířila, byl mu okamžitě zaplacen právník a také nové sluchadlo (staré mu útočníci poškodili).
Příbuzní Dmitrije Grinčije byli oběťmi sovětských represí. V archivu Memorialu jsou uloženy soudní spisy z trestního řízení proti jeho otci, který byl v roce 1938 popraven. V roce 2017 Muzeum gulagu v Moskvě natočilo s panem Dmitrijem podrobný rozhovor.
V září se objevila zpráva, že Generální prokuratura Ruské federace hodlá přezkoumat rozhodnutí v případech rehabilitace obětí politických represí v SSSR. Zejména plánuje přezkoumat případy „spolupachatelů nacistů a vlastizrádců“. Zatím není jasné, jakými kritérii se bude stát řídit, nicméně podle názoru našich kolegů se jedná o další pokus ruských úřadů manipulovat s pamětí o sovětském teroru a zdiskreditovat celkovou myšlenku rehabilitace obětí represí.
Přestože ruská vláda otevřeně dává najevo, že nazývat věci pravými jmény je nyní nebezpečné, naši kolegové z Memorialu a jeho příznivci se svých názorů samozřejmě nevzdávají. 29. října, stejně jako každý rok, se v Rusku i v zahraničí bude opět pořádat akce Navracení jmen, během níž se čtou jména lidí popravených během Velkého teroru v letech 1937 až 1938. K této akci se tradičně připojíme také v ČR; veškeré podrobnosti již brzy zveřejníme na našich sociálních sítích.
O tom, jak ruské úřady manipulují s historickou pamětí, hovoří naši kolegové z Memorialu také v tomto prohlášení k 85. výročí začátku druhé světové války.