Pravidelný newsletter Memorialu ČR: říjen 2024

Právě chystáme

Na konci října 2024 pořádáme spolu s Gulag.cz v Praze dvě akce, na které bychom vás moc rádi pozvali.

Poslední den konání naší výstavy Putinova klec, tedy už v pondělí 28. října, proběhne v sale terreně Valdštejnské zahrady od 14:00 do 16:00 psaní dopisů na podporu nespravedlivě vězněných současným ruským režimem.

Na místě pro vás připravíme medailonky několika politických vězňů, mezi nimiž budou i lidé, kterým se věnuje naše výstava. Budeme například moc rádi, pokud se rozhodněte podpořit dopisem šestnáctiletého Arsenije Turbina, který byl v červnu 2024 za kritiku Putina odsouzen k pěti letům v nápravném zařízení. Kvůli obrovskému stresu a v důsledku toho, že je ve vězení vystaven psychickému i fyzickému násilí ze strany ostatních vězňů, zhubl od června o cca 17 kilogramů.

Dopisy jsou pro politické vězně mnohdy jediným světlem naděje. Na akci vás seznámíme se základními pravidly takového typu korespondence a dopisy budete moci napsat přímo na místě. Vše potřebné zajistíme a pokud nemluvíte rusky, s překladem z češtiny vám také rádi pomůžeme. Více informací naleznete v této facebookové události a na našem webu.

O den později, 29. října v 18:00, na pražském Újezdě uspořádáme tradiční setkání k uctění památky obětí sovětského státního teroru a budeme moc rádi, když se k nám připojíte.

V rámci této akce nesoucí název Navracení jmen čteme jména Čechů a Slováků popravených během sovětských represí. Krátké medailonky obětí pro vás připravíme a na místě rozdáme v české i ruské verzi. Můžete si také připravit a na místě přečíst jména dalších obětí.

Hlavním iniciátorem akce je ruské sdružení Memorial. Od roku 2007 probíhala v Moskvě a postupně se rozšířila do různých měst Ruska i světa. Od roku 2017 jsme se k Navracení jmen připojili také v ČR. Letošní akci připravujeme spolu s Gulag.cz a Pražským ruským protiválečným výborem.

Více informací naleznete v této facebookové události a také na našem webu.

Od listopadu pro vás připravujeme několik dalších zajímavých akcí včetně vernisáže naší další nové výstavy, která je věnována osudům žen v Gulagu. Veškeré podrobnosti brzy zveřejníme na našich facebookových stránkách.

Stalo se 

30. září jsme ve spolupráci s Gulag.cz, Ministerstvem zahraničních věcí a Senátem ČR zahájili v pražské Valdštejnské zahradě výstavu Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku.

Čestným hostem vernisáže byl ruský lidskoprávní aktivista, náš kolega z Memorialu a bývalý politický vězeň Oleg Orlov. Ve svém projevu zdůraznil, že je třeba i nadále podporovat jak Ukrajince, kteří denně bojují proti ruské agresi, tak lidi, kteří se nyní nachází v ruských věznicích na základě nespravedlivých obvinění. Malé ohlédnutí za vernisáží i s projevem Olega Orlova naleznete zde.

Moc děkujeme všem partnerům, mluvčím a návštěvníkům za velký zájem a podporu demokratických hodnot! Výstava je volně přístupná do 28. října v otevíracích dobách Valdštejnské zahrady. Více informací a fotografií přinášíme na našem webu.

V rámci cyklu Hlasy války jsme v říjnu publikovali rozhovor se zástupkyněmi ukrajinské Iniciativní skupiny Naši nejbližší. Spojuje 89 rodin, které přes 2,5 roku čekají na návrat svých blízkých z ruského zajetí.

Dle Hanny a Olhy je mezinárodní humanitární právo při osvobozování civilních rukojmích bohužel prakticky bezmocné. Civilisté jsou často záměrně přemísťováni z města do města (aby se zkomplikovalo pátrání), zbaveni svobody bez statusu nebo podrobováni falešným soudním procesům, v nichž jsou obviňováni z válečných zločinů.

Více podrobností o tomto velice smutném a důležitém tématu se dočtete na našem webu.

Všechny rozhovory v rámci projektu Hlasy války jsou k dispozici jak v textové podobě, tak ve formátu videa s českými titulky na YouTube kanálu partnerské organizace Gulag.cz. Chcete-li si být jisti, že vám nově zveřejněné příběhy neuniknou, sledujte naši facebookovou stránku.

Na našich webových stránkách a sociálních sítích nadále informujeme o protiválečných protestech, které se odehrávají na území Ruska. Často se jedná o pokojné formy protestu, například o vylepování letáků odsuzujících politiku ruských úřadů, nebo kladení květin na památku ukrajinských obětí ruské agrese. Někteří ruští občané svůj politický postoj však vyjadřují mnohem radikálněji.

Například třicetiletý Alexandr Těrěchov dříve sloužil na vojenské námořní základně v Baltském moři. Po vypuknutí otevřené války proti Ukrajině však kontaktoval legii Svoboda Rusku (sdružení Rusů bojujících proti ruské agresi na Ukrajině, které ruské úřady považují za teroristickou organizaci) a začal pro ni shromažďovat informace o lodích Baltské flotily RF. V dubnu 2024 zapálil raketovou korvetu Serpuchov a vynesl z ní tajné dokumenty, které předal ukrajinské straně. Nyní brání Ukrajinu v řadách legie Svoboda Rusku.

Více informací o aktuálních protiválečných protestů v Rusku naleznete zde.

Novinky ze světa Memorialu

V říjnu v Memorialu vrcholí přípravy na akci Navracení jmen. Jména obětí sovětského teroru se 29. října tradičně čtou po celém světě, samozřejmě včetně Ruska, kde celá akce původně vznikla. Ačkoli by se mohlo zdát, že na uctění památky lidí nevinně popravených před mnoha lety není nic špatného, ruské úřady s tím evidentně nesouhlasí. Před několika týdny proto v Rusku zablokovaly přístup k webu této akce october29.ru.

Zabránit konání Navracení jmen se úřady nejrůznějších ruských měst snaží již několik let a jako záminku používají například koronavirus, kvůli němuž jsou veřejné akce v Rusku údajně stále zakázány (akcím zaměřeným na podporu současného režimu koronavirus nicméně nikdy nepřekáží). Kompletní zablokování webových stránek akce je samozřejmě dost radikální krok, jedná se ale jen o neúspěšný pokus omezit šíření informací o Navracení jmen. I přesto se k účasti už teď přihlásilo velké množství zájemců z Ruska. Detaily o termínech a místech konání těchto akcí ale zatím nejsou pro maximální zajištění bezpečnosti účastníků zveřejněny. 

Pokud žijete v Praze nebo v jejím okolí, rádi vás 29. října uvidíme na naší akci, která se uskuteční od 18 hodin na Újezdě! A pokud vás zajímá, jak vypadá Navracení jmen v dalších městech po celém světě, na tomto odkazu budete moci sledovat přímý přenos z akcí.

Více informací o letošním ročníku Navracení jmen naleznete na již zmíněném webu october29.ru. Podrobnosti o tom, jak celá akce v Rusku před mnoha lety začínala, se pak můžete dozvědět zde (v ruštině).

Dalším (relativně) bezpečným způsobem, jak v dnešním Rusku vyjádřit svůj občanský postoj, je pokládání květin na památku obětí současného režimu.

7. října, v den výročí vraždy novinářky a aktivistky za lidská práva Anny Politkovské, přinesli dobrovolníci Memorialu k jejímu domu v Moskvě květiny. 9. října, v den narozenin opozičního politika Borise Němcova, pak spolu s dalšími aktivisty přinesli květiny také k jeho domu. 

Němcov by letos mohl oslavit 65 let, na konci února 2015 byl ale brutálně zavražděn v centru Moskvy. Na místě jeho vraždy vznikl improvizovaný památník, o který se od roku 2015 až dodnes neustále starají dobrovolníci. Nedovolují úřadům, aby paměť o Němcovovi odtud zcela odstranily, a tak tam pravidelně přinášejí čerstvé květiny a pamětní tabulky. Provládní aktivisté je následně odstraňují, nicméně už za několik hodin se na tomto místě objevují nové květiny. V něčem se to hodně podobá boji proti pamětním tabulkám projektu Poslední adresa.

V září 2023 byl v Moskvě zadržen 50letý Jevgenij Miščenko, jeden z těch, kdo se pravidelně staral o památník na místě Němcovovy vraždy. Byl obviněn z účasti v teroristické organizaci a během zadržení mu zlomili několik žeber. 9. října 2024, symbolicky v den Němcovových narozenin, byl Jevgenij odsouzen na 12 let do trestanecké kolonie s přísným režimem. Ve své závěrečné řeči prohlásil„Samozřejmě mě mrzí, že jsem se do takové situace dostal. Ale vinu odmítám a po propuštění budu stále mít stejné názory.“

Zprávy z Ruska jsou většinou znepokojivé, smutné nebo přímo děsivé. O to větší radost pak poskytují zprávy o propuštění nebo výměně politických vězňů.

Podnikatel Alexej Moskaljov, jeden z lidí, kterým je věnována naše výstava Putinova klec, 15. října ukončil výkon trestu a byl propuštěn na svobodu. Konečně se tak setkal se svou dcerou Mašou.

18. října byl v rámci rozsáhlé výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem propuštěn ukrajinský obhájce lidských práv a přítel Memorialu Maksym Butkevyč. Ve vězení měl strávit 13 let, na svobodu se ale naštěstí dostal mnohem dříve.

V ruských věznicích bohužel stále zůstává obrovské množství nespravedlivě odsouzených lidí. Zvláštnímu tlaku jsou během války vystaveni občané Ukrajiny a krymští Tataři, kteří jsou většinou odsouzeni k velmi dlouhým trestům odnětí svobody. Často se jim také nedostává lékařské péče.

Více se o jejich situaci můžete dozvědět v tomto článku, který připravili naši kolegové z Charkovské lidskoprávní skupiny (v ukrajinštině).

Ve velmi zranitelné situaci se nachází například Olexandr Sizikov, zcela nevidomý obyvatel Krymu, který byl nedávno odsouzen k 17 letům v trestanecké kolonii. Kvůli své slepotě a dalším zdravotním problémům potřebuje neustálý lékařský dohled, kterého se mu ale nedostává. Matka Olexandra si je proto téměř jistá, že 17 let ve vězení její syn nepřežije.

Naši kolegové z Memorialu působící v Evropě se snaží na problematiku politických vězňů co nejvíce upozorňovat, a to jak širokou veřejnost, tak diplomaty. Zvláštní pozornost věnují situaci vězňů, jejichž aktuální zdravotní stav vzbuzuje vážné obavy.

Pokud rozumíte rusky, doporučujeme zhlédnout záznam této diskuse s Olegem Orlovem. Hovoří zde mimo jiné o tom, zda může vítězství Ukrajiny ve válce radikálně ovlivnit situaci v Rusku a jak mohou ochránci lidských práv dosáhnout skutečné objektivity.

Pokud ruštinu natolik dobře neovládáte, přinášíme odkazy na několik českých článků věnovaných Orlovovi a naší výstavě Putinova klec: Aktuálně.czHlídacíPes.orgCNN Prima News