Pravidelný newsletter Memorialu ČR: květen a červen 2024

Právě chystáme

  • Letos se spolu s kolegy z Gulag.cz již podruhé zúčastníme festivalu NeverMore 68, který se koná na pražském Výstavišti 21. srpna, v den výročí sovětské okupace Československa.
    • Na našem stánku se budete moci detailně seznámit s činností Memorialu, a to nejen v České republice, ale také v Rusku a dalších evropských zemích. Zvláštní pozornost bude věnována projektům reflektujícím události roku 1968 a téma protestu proti sovětské vládě. Část stánku bude věnována také reflexi současné situace v Rusku, návštěvníci zejména dostanou možnost napsat dopis některému z ruských politických vězňů.
    • Podrobný program akce bude brzy zveřejněn na webu pořadatelev této facebookové události a samozřejmě také na našem webu a Facebooku. Těšíme se na setkání!

Stalo se

    • Od 1. července je v Krajské knihovně F. Bartoše ve Zlíně k vidění výstava „Memorial proti válce“.
  • 16. května proběhla v prostorách Skautského institutu na Staromáku akce na podporu ruských politických vězňů, kterou jsme uspořádali ve spolupráci s Gulag.cz a Amnesty International ČR.
    • Návštěvníci mohli napsat solidární dopisy přímo vězněným nebo vyzvat ruské úřady k jejich propuštění. Součástí akce byla také diskuze s pracovníky Gulag.cz, ruského Memorialu a ruské lidskoprávní organizace OVD Info. Návštěvníci se seznámili se základními pravidly psaní dopisů do trestaneckých kolonií, ale také s aktuální situací některých politických vězňů, například politika Alexeje Gorinova a umělkyně Saši Skočilenko, jejichž zdravotní stav se ve vazbě výrazně zhoršil.
    • Diskuze byla zaznamenána v živém vysílání a zhlédnout ji můžete zde.

Napsat dopis do ruského vězení mohli také návštěvníci festivalu Slunovrat, který proběhl v Opavě ve dnech 20. až 22. června.

Pokud chcete také zkusit napsat některému politickému vězni, na našem webu naleznete podrobný návod. O dalších workshopech na toto téma budeme včas informovat na našem Facebooku.

  • Ve spolupráci s dobrovolníky ruského Memorialu pokračujeme v mapování protiválečných protestů, které se odehrávají na území Ruska.
    • Podle údajů lidskoprávního portálu OVD-Info aktuálně čelí v Rusku politicky motivovanému trestnímu stíhání přes 2 600 lidí a skoro tisíc lidí z toho je stíháno za protiválečné postoje. V ohrožení jsou přitom všechny věkové skupiny; ruští právníci a ochránci lidských práv upozorňují zejména na to, že ruské úřady v poslední době stále častěji pronásledují nezletilé.

Novinky ze světa Memorialu

  • V rámci výše zmíněného projektu „Hlasy války“ usilujeme o to, aby se vyprávění Ukrajinců o zločinech spáchaných ruskou armádou dostala k co nejširšímu publiku. Existuje však ještě jedna kategorie Ukrajinců, kteří se rovněž stali oběťmi ruských represí – ale jejich hlasy bohužel skoro nejsou slyšet.
      • Jedná se o ukrajinské občany, kteří se ocitli před ruskými soudy. Skutečnost, že v Rusku probíhají procesy s Ukrajinci, je samozřejmě všeobecně známá, nicméně konkrétní příběhy těchto lidí zůstávají často neznámé. Takové soudy jsou totiž většinou uzavřené a novináři ani podporovatelé se tam nedostanou.
      • Naši kolegové v Memorialu se snaží tuto situaci alespoň částečně napravit. Shromažďují veškeré dostupné informace o těchto soudních procesech, komunikují s právníky a pokud je to možné, zveřejňují také závěrečné řeči odsouzených Ukrajinců. Někdy jejich práce přináší vskutku dojemné výsledky.
      • Otec Serhije Hennadij nyní žije v Kyjevě. Nedávno kontaktoval naše kolegy z Memorialu a poděkoval za jejich texty, v nichž informovali o soudech se Serhijem a dalšími obyvateli Chersonu. Díky tomu se podle něj o osudu jeho syna dozvědělo „mnoho lidí na Ukrajině“. Hennadij poslal také fotografii kresby, kterou Serhij nakreslil ve vyšetřovací vazbě v Moskvě.
    • Další možností, jak pomoci (nejen) ukrajinským politickým vězňům, je jim poskytnout kvalitního právníka. Tomu se věnuje projekt „Podpora politických vězňů. Memorial“ a pokud je v tom chcete podpořit, můžete poslat libovolnou částku na jejich účet (platit můžete jak evropskými, tak ruskými kartami).

 

Mezi současnými politickými vězni jsou také členové ruského Memorialu.

  • Lidskoprávní aktivista Oleg Orlov, který byl odsouzen na 2,5 roku vězení za údajnou diskreditaci ruské armády, se stále nachází ve vyšetřovací vazbě v Syzrani – i přesto, že podle zákona měl zůstat v Moskvě až do odvolacího soudu druhé instance. Ten se bude konat teprve za několik dní, 11. července, a Orlov se k němu tedy bude muset připojit online, ačkoli to značně omezuje jeho právo na komunikaci s právničkou.
    • Koncem května se v Moskvě projednalo také odvolání Orlova proti jeho zařazení na seznam „zahraničních agentů“. Stížnost byla zamítnuta, ale Orlov zřejmě nic jiného nečekal a dokonce soudci sarkasticky doporučil, aby mezi „zahraniční agenty“ zařadil všechny ruské občany.
    • Orlov, stejně jako mnoho dalších politických vězňů, čelí nátlaku ze strany vězeňské správy. Zejména je mu často odpíráno právo zavolat manželce Taťjaně Kasatkině. V červnu ho však mohla Taťjana konečně navštívit; bylo to jejich první osobní setkání po Orlovově uvěznění a trvalo pouhou hodinu.
      • Orlov se podle manželky nyní cítí dobře, konflikty se spoluvězni nemá a překvapivě si nestěžuje ani na kvalitu jídla. Volný čas tráví vypracováváním konkrétních tipů, jak se dá zlepšit stav věznic v Rusku, a jediné, co mu podle manželky hodně vadí, je nedostatek slunce a čerstvého vzduchu.
      • Více o tom, jak se Orlovovi aktuálně daří, si můžete přečíst v tomto velkém rozhovoru s Taťjanou Kasatkinou (v ruštině).
      • Dalším naším kolegou z Memorialu, který se nyní nachází ve vězení, je známý opoziční aktivista Michail Kriger. V květnu 2023 byl Michail za údajné ospravedlňování terorismu (tedy za kritiku ruské vlády a otevřeně proukrajinskou pozici) odsouzen k sedmi letům trestanecké kolonie.
        • Nedávno byl umístěn na samotku kvůli tomu, že si během dne krátce lehl na postel. Ruské úřady také vyvíjejí nátlak na jeho rodinu: v polovině června byl v Moskvě zatčen a poslán do vyšetřovací vazby jeho synovec, novinář Arťjom Kriger.
        • Nicméně od Michaila přišla také dobrá zpráva: v polovině května se oženil! Jeho manželkou je Ajša Astamirova, také členka Memorialu. U příležitosti svatby měli spolu strávit celé tři dny, nicméně na poslední chvíli vězeňská správa návštěvu zrušila a novomanželé se tak stihli pouze vzít za ruce. Příště se budou moci vidět až v polovině srpna.
      • Náš kolega z Permu Alexandr Černyšov, kterého ruské úřady obvinily z pokusu o pašování kulturních statků, zůstává na svobodě. V dubnu mu byl uložen tříletý podmíněný trest; státní zastupitelství se proti tomuto rozsudku téměř okamžitě odvolalo a požádalo o skutečný trest odnětí svobody. V červnu byla však tato žádost soudem v Permu definitivně zamítnuta.
        • Tuto dobrou zprávu zastiňuje skutečnost, že Centrum historické paměti (organizace navazující na činnost Memorialu, jejímž ředitelem je právě Černyšov) se nyní nachází v mimořádně obtížné finanční situaci a podle právníků je jeho činnost fakticky zablokována. V červnu také definitivně přišlo o své sídlo: již si nemohlo dovolit platit nájemné.
      • Na konci newsletteru tradičně přinášíme pár optimističtějších zpráv.
        • Již několikrát jsme informovali o tom, že ruské úřady poslední dobou otevřeně bojují s pamětními tabulkami umístěnými na domech obětí sovětských represí. Provládní aktivisté tyto tabulky strhávají nebo špiní, opoziční aktivisté je naopak obnovují a čistí. Tento boj pokračuje již několik měsíců a bude podle všeho pokračovat i nadále. Nejvíce takových případů se stále odehrává v Petrohradě.
        • Z jednoho tamního domů zmizela pamětní tabulka osmkrát (!). Po tom, co byla stržena poosmé, umístil někdo na toto místo pamětní tabulku s tímto textem: „Na tomto místě byly osmkrát perzekuovány pamětní tabulky obsahující informace o osobách, které byly na tomto místě perzekuovány.“
          • Postupně se k této iniciativě přidali další aktivisté a nyní se podobné tabulky věnované památce stržených pamětních tabulek dají najít i na dalších domech v Petrohradě.