Pravidelný newsletter Memorialu ČR: duben 2024

  • Ve čtvrtek 16. května proběhne ve Skautském institutu na Staromáku akce věnovaná problematice politického vězeňství v Rusku. Pořádáme ji ve spolupráci s Gulag.cz a Amnesty International ČR.
    • Po celou dobu konání akce budete moci napsat solidární dopisy přímo vězněným nebo vyzvat ruské úřady k jejich propuštění.
    • Se situací v Rusku Vás seznámí Pavel Gruber (ředitel Amnesty International ČR), Alexandra Skorvid (Memorial ČR / Gulag.cz), Boris Bělenkin (ruský Memorial) a Denis Šedov (OVD Info / Centrum na obranu lidských práv Memorial). Představíme Vám také základní pravidla a tipy na psaní takovéhoto druhu korespondence.
    • Akce potrvá od 18 do 21 hodin. Vstup je volný a znalost ruštiny není pro účast nutná, rádi Vám s překladem pomůžeme.
    • Více informací se dozvíte v této facebookové události nebo na našich webových stránkách.

Stalo se

  • Jsme moc rádi, že spolu s Gulag.cz jsme mohli být součástí Národního rozvojového dne, který se konal 25. dubna v zahradách Černínského paláce. 
    • V rámci akce představilo svou činnost několik českých nevládních organizací působících v humanitární a lidskoprávní oblasti. Je proto logické, že velká část programu byla věnována problematice politických vězňů v zemích s nedemokratickým režimem.
    • Návštěvníkům jsme vyprávěli o osudech politických vězňů v Rusku – například o umělkyni Saše Skočilenko, jejíž veškerá vina spočívá v tom, že v březnu 2022 nahradila cenovky v supermarketu letáky s informacemi o zločinech ruské armády v ukrajinském Mariupolu. Nyní si odpykává sedmiletý trest navzdory svému špatnému (a stále se zhoršujícímu) zdravotnímu stavu.
    • Pokud chcete Sašu a další politické vězně podpořit, můžete napsat někomu z nich dopis. Veškeré informace naleznete na našich webových stránkách.
    • Situaci ruských politických vězňů jsme se věnovali také během diskuze, která proběhla 29. dubna v prostorách pražského Divadla Na zábradlí.
      • Štěpán Černoušek, předseda Memorial ČR a Gulag.cz, a ředitel české pobočky Amnesty International Pavel Gruber hovořili o kontinuitě mezi sovětským a současným ruským režimem a přiblížili podobu represí proti opozičně smýšlejícím Rusům.
      • Počet politických vězňů v Rusku dnes rychle stoupá, přičemž jedním z hlavních důvodů pronásledování je protiválečný postoj. Přesto se v ruských městech stále najdou lidé, kteří se nebojí veřejně podpořit Ukrajinu. Pokud se o příbězích těchto lidí chcete dozvědět více, na našem webu naleznete přehledy ruských protiválečných protestů, které připravují dobrovolníci z Memorialu a které následně překládáme do češtiny.
  • Již více než rok společně s kolegy z evropských Memorialů pravidelně zveřejňujeme také rozhovory s Ukrajinci, kteří se stali oběťmi nebo svědky ruské agrese. Právě dokumentování ruských válečných zločinů je hlavním cílem našeho projektu „Hlasy války“.

 

  • Je nám ctí, že jsme měli možnost představit činnost a výzkum Memorialu a našich partnerů z Gulag.cz ukrajinským uprchlíkům žijícím v Česku.
    • 9. dubna se na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila přednáška na téma „Represe v Československu. Češi a Slováci v sovětském Gulagu“. Proběhla v rámci projektu „Škola kultivované mládeže“, který má za cíl pomoci ukrajinským uprchlíkům při adaptaci v ČR a seznámit je se základy českých dějin a reálií.
    • Zájem o naši činnost a velké množství podnětných dotazů nás velmi potěšily. Děkujeme!

Novinky ze světa Memorialu

  • 1. května odvysílala Česká televize film „Zakázaný Memorial“ režisérky Terezy Engelové.
    • Tento krátký dokument vypráví příběh Memorialu od jeho vzniku a zaměřuje se hlavně na současnou nelehkou situaci našich kolegů. Někteří z nich byli nuceni odejít do nuceného exilu, jiní se navzdory hrozbě pronásledování rozhodli zůstat v Moskvě.
    • Film je volně k dispozici na tomto odkazu.
  • Ve filmu „Zakázaný Memorial“ je použito velké množství záběrů z rozhovoru s našim kolegou a lidskoprávním aktivistou Olegem Orlovem, který poskytl zpravodaji České televize v Moskvě krátce před svým odsouzením. V té době již věděl, že státní zastupitelství pro něj místo pokuty požaduje reálný trest odnětí svobody (více informací naleznete zde).
    • Nyní, když byl dokument představen české veřejnosti, se Orlov již několik měsíců nachází v trestanecké kolonii. Naděje, že mezinárodní pozornost, kterou jeho případ vzbudil, přiměje ruské úřady respektovat jeho základní práva, se bohužel nenaplnila.
    • V noci na 13. dubna Orlova nečekaně převezli z Moskvy do Samary, přičemž o plánovaném převozu předem nebyl informován ani on sám, ani jeho právnička a manželka. Ta dokonce dostala povolení Orlova v moskevském vězení v druhé polovině dubna navštívit. Soudkyně, která jí tento souhlas udělila, ale ve stejnou dobu odsouhlasila také převoz Orlova do Samary. Jistě tedy dobře věděla, že se manželé v Moskvě nesetkají.
    • Ze Samary byl Orlov pak převezen do vazební věznice v Syzrani (Samarská oblast Ruska) a umístěn do speciální cely, která je pod neustálým dohledem kamer.
    • Podle právničky Katěriny Těrtuchiné se Orlov cítí dobře, nicméně je stále velmi unavený. Uzdravil se po těžkém nachlazení a ztráta sluchu mu naštěstí nejspíše nehrozí, ale složitá cesta z Moskvy do Syzrani ke zlepšení jeho zdravotního stavu rozhodně nepřispěla. Je známo, že s vězni je v Rusku během transportu zacházeno nelidským způsobem, jsou převáženi ve speciálních vagonech, kde není dostatek místa na spaní, často chybí voda, čerstvý vzduch, světlo a ložní prádlo.
    • Spolupracovníci Centra na obranu lidských práv Memorial upozorňují, že se v případu Orlova stále ještě nekonal odvolací soud druhé instance, a jeho rozsudek proto zatím nenabyl právní moci. Převoz Orlova je tak podle nich nezákonný, nicméně tato praxe je v Rusku bohužel často uplatňována vůči mnoha politickým vězňům.
  • 17. dubna státní zastupitelství podalo odvolání proti rozsudku v případu našeho kolegy z permského Memorialu Alexandra Černyšova.
    • Černyšov byl obviněn z pokusu o pašování kulturních statků a hrozilo mu až tři roky vězení. Dostal nakonec pouze podmíněný trest, státní zastupitelství však pro něj nyní požaduje skutečný trest odnětí svobody.
    • Zdá se, že ruské úřady mají novou oblíbenou taktiku: pokud jde o soudní procesy s opozičními činiteli, je velmi pravděpodobné, že ve fázi odvolání bude rozsudek zpřísněn. Jinými slovy, je to další důkaz toho, že v dnešním Rusku funguje právo pouze v zájmu Putinova režimu, nikoli spravedlnosti.
  • Pokaždé, když připravujeme tento newsletter, se v něm i přes všechny nepříjemné novinky stejně najde místo pro nějakou dobrou zprávu. Ani tentokrát to není výjimkou: v dubnu vydalo moskevské nakladatelství NLO „Encyklopedii disentu“.
    • Naši kolegové z Memorialu pod vedením Alexandra Daniela pracovali na přípravě této rozsáhlé studie několik let. Encyklopedie podrobně popisuje činnost disentu v SSSR v letech 1956 až 1989 a bude nesmírně cenná pro každého, kdo se o toto téma zajímá.
    • Knihu lze zatím zakoupit pouze v Rusku, nicméně je pravděpodobné, že bude prezentována také v Evropě. Aby Vám žádné informace neunikly, doporučujeme sledovat facebookové stránky Memorialu v angličtině.
Na závěr bychom Vám rádi doporučili pár zajímavých materiálů.

  • Ve dnech 12. až 13. dubna se v Berlíně konala konference „Roginského čtení“ věnovaná jednomu ze zakladatelů Memorialu Arseniji Roginskému.
    • Letošní ročník nesl název „Historie a historici v epoše postpravdy – monopol, polyfonie, kakofonie“ a k účasti se přihlásilo velké množství odborníků z Ruska i Evropy. Pokud Vás tato problematika zajímá, podrobný program a záznam konference v překladu do angličtiny je k dispozici zde: den 1den 2.
  • Pokud mluvíte rusky a zajímá Vás, jak se s pamětí o represích pracuje v dnešním Rusku, ale také v Kazachstánu a České republice, vřele doporučujeme zhlédnout tento díl autorského pořadu ruského novináře a politologa Sergeje Mědvěděva.
    • Hosty pořadu byli Štěpán Černoušek, historik Vladislav Staf, jedna z koordinátorek akce Navracení jmen Natalija Baryšnikova a novinář a jeden ze zakladatelů projektu Poslední adresa Sergej Parchomenko.