- Ve čtvrtek 16. května proběhne ve Skautském institutu na Staromáku akce věnovaná problematice politického vězeňství v Rusku. Pořádáme ji ve spolupráci s Gulag.cz a Amnesty International ČR.
- Po celou dobu konání akce budete moci napsat solidární dopisy přímo vězněným nebo vyzvat ruské úřady k jejich propuštění.
- Se situací v Rusku Vás seznámí Pavel Gruber (ředitel Amnesty International ČR), Alexandra Skorvid (Memorial ČR / Gulag.cz), Boris Bělenkin (ruský Memorial) a Denis Šedov (OVD Info / Centrum na obranu lidských práv Memorial). Představíme Vám také základní pravidla a tipy na psaní takovéhoto druhu korespondence.
- Akce potrvá od 18 do 21 hodin. Vstup je volný a znalost ruštiny není pro účast nutná, rádi Vám s překladem pomůžeme.
- Více informací se dozvíte v této facebookové události nebo na našich webových stránkách.
Stalo se
- Jsme moc rádi, že spolu s Gulag.cz jsme mohli být součástí Národního rozvojového dne, který se konal 25. dubna v zahradách Černínského paláce.
- V rámci akce představilo svou činnost několik českých nevládních organizací působících v humanitární a lidskoprávní oblasti. Je proto logické, že velká část programu byla věnována problematice politických vězňů v zemích s nedemokratickým režimem.
- Návštěvníkům jsme vyprávěli o osudech politických vězňů v Rusku – například o umělkyni Saše Skočilenko, jejíž veškerá vina spočívá v tom, že v březnu 2022 nahradila cenovky v supermarketu letáky s informacemi o zločinech ruské armády v ukrajinském Mariupolu. Nyní si odpykává sedmiletý trest navzdory svému špatnému (a stále se zhoršujícímu) zdravotnímu stavu.
- Pokud chcete Sašu a další politické vězně podpořit, můžete napsat někomu z nich dopis. Veškeré informace naleznete na našich webových stránkách.
-
- Situaci ruských politických vězňů jsme se věnovali také během diskuze, která proběhla 29. dubna v prostorách pražského Divadla Na zábradlí.
- Štěpán Černoušek, předseda Memorial ČR a Gulag.cz, a ředitel české pobočky Amnesty International Pavel Gruber hovořili o kontinuitě mezi sovětským a současným ruským režimem a přiblížili podobu represí proti opozičně smýšlejícím Rusům.
- Počet politických vězňů v Rusku dnes rychle stoupá, přičemž jedním z hlavních důvodů pronásledování je protiválečný postoj. Přesto se v ruských městech stále najdou lidé, kteří se nebojí veřejně podpořit Ukrajinu. Pokud se o příbězích těchto lidí chcete dozvědět více, na našem webu naleznete přehledy ruských protiválečných protestů, které připravují dobrovolníci z Memorialu a které následně překládáme do češtiny.
- Situaci ruských politických vězňů jsme se věnovali také během diskuze, která proběhla 29. dubna v prostorách pražského Divadla Na zábradlí.
- Již více než rok společně s kolegy z evropských Memorialů pravidelně zveřejňujeme také rozhovory s Ukrajinci, kteří se stali oběťmi nebo svědky ruské agrese. Právě dokumentování ruských válečných zločinů je hlavním cílem našeho projektu „Hlasy války“.
- V dubnu jsme zveřejnili tři nové příběhy – například rozhovor se známým divadelním režisérem Anatolijem Levčenkem, kterého ruské úřady kvůli proukrajinským názorům obvinily z podněcování nenávisti, extremismu, terorismu a dokonce z výzev k zapálení Kremlu. Měl dostat devět let ve vězení, ale naštěstí se mu nakonec podařilo Rusko opustit.
- Všechny rozhovory v rámci projektu jsou k dispozici v textové podobě na našich webových stránkách nebo ve formátu videa s českými titulky na YouTube kanálu partnerské organizace Gulag.cz. Chcete-li si být jisti, že Vám nově zveřejněné příběhy neuniknou, sledujte naši facebookovou stránku.
- Je nám ctí, že jsme měli možnost představit činnost a výzkum Memorialu a našich partnerů z Gulag.cz ukrajinským uprchlíkům žijícím v Česku.
- 9. dubna se na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila přednáška na téma „Represe v Československu. Češi a Slováci v sovětském Gulagu“. Proběhla v rámci projektu „Škola kultivované mládeže“, který má za cíl pomoci ukrajinským uprchlíkům při adaptaci v ČR a seznámit je se základy českých dějin a reálií.
- Zájem o naši činnost a velké množství podnětných dotazů nás velmi potěšily. Děkujeme!
Novinky ze světa Memorialu
- 1. května odvysílala Česká televize film „Zakázaný Memorial“ režisérky Terezy Engelové.
- Tento krátký dokument vypráví příběh Memorialu od jeho vzniku a zaměřuje se hlavně na současnou nelehkou situaci našich kolegů. Někteří z nich byli nuceni odejít do nuceného exilu, jiní se navzdory hrozbě pronásledování rozhodli zůstat v Moskvě.
- Film je volně k dispozici na tomto odkazu.
- Ve filmu „Zakázaný Memorial“ je použito velké množství záběrů z rozhovoru s našim kolegou a lidskoprávním aktivistou Olegem Orlovem, který poskytl zpravodaji České televize v Moskvě krátce před svým odsouzením. V té době již věděl, že státní zastupitelství pro něj místo pokuty požaduje reálný trest odnětí svobody (více informací naleznete zde).
- Nyní, když byl dokument představen české veřejnosti, se Orlov již několik měsíců nachází v trestanecké kolonii. Naděje, že mezinárodní pozornost, kterou jeho případ vzbudil, přiměje ruské úřady respektovat jeho základní práva, se bohužel nenaplnila.
- V noci na 13. dubna Orlova nečekaně převezli z Moskvy do Samary, přičemž o plánovaném převozu předem nebyl informován ani on sám, ani jeho právnička a manželka. Ta dokonce dostala povolení Orlova v moskevském vězení v druhé polovině dubna navštívit. Soudkyně, která jí tento souhlas udělila, ale ve stejnou dobu odsouhlasila také převoz Orlova do Samary. Jistě tedy dobře věděla, že se manželé v Moskvě nesetkají.
- Ze Samary byl Orlov pak převezen do vazební věznice v Syzrani (Samarská oblast Ruska) a umístěn do speciální cely, která je pod neustálým dohledem kamer.
- Podle právničky Katěriny Těrtuchiné se Orlov cítí dobře, nicméně je stále velmi unavený. Uzdravil se po těžkém nachlazení a ztráta sluchu mu naštěstí nejspíše nehrozí, ale složitá cesta z Moskvy do Syzrani ke zlepšení jeho zdravotního stavu rozhodně nepřispěla. Je známo, že s vězni je v Rusku během transportu zacházeno nelidským způsobem, jsou převáženi ve speciálních vagonech, kde není dostatek místa na spaní, často chybí voda, čerstvý vzduch, světlo a ložní prádlo.
- Spolupracovníci Centra na obranu lidských práv Memorial upozorňují, že se v případu Orlova stále ještě nekonal odvolací soud druhé instance, a jeho rozsudek proto zatím nenabyl právní moci. Převoz Orlova je tak podle nich nezákonný, nicméně tato praxe je v Rusku bohužel často uplatňována vůči mnoha politickým vězňům.
- 17. dubna státní zastupitelství podalo odvolání proti rozsudku v případu našeho kolegy z permského Memorialu Alexandra Černyšova.
- Černyšov byl obviněn z pokusu o pašování kulturních statků a hrozilo mu až tři roky vězení. Dostal nakonec pouze podmíněný trest, státní zastupitelství však pro něj nyní požaduje skutečný trest odnětí svobody.
- Zdá se, že ruské úřady mají novou oblíbenou taktiku: pokud jde o soudní procesy s opozičními činiteli, je velmi pravděpodobné, že ve fázi odvolání bude rozsudek zpřísněn. Jinými slovy, je to další důkaz toho, že v dnešním Rusku funguje právo pouze v zájmu Putinova režimu, nikoli spravedlnosti.
- Pokaždé, když připravujeme tento newsletter, se v něm i přes všechny nepříjemné novinky stejně najde místo pro nějakou dobrou zprávu. Ani tentokrát to není výjimkou: v dubnu vydalo moskevské nakladatelství NLO „Encyklopedii disentu“.
- Naši kolegové z Memorialu pod vedením Alexandra Daniela pracovali na přípravě této rozsáhlé studie několik let. Encyklopedie podrobně popisuje činnost disentu v SSSR v letech 1956 až 1989 a bude nesmírně cenná pro každého, kdo se o toto téma zajímá.
- Knihu lze zatím zakoupit pouze v Rusku, nicméně je pravděpodobné, že bude prezentována také v Evropě. Aby Vám žádné informace neunikly, doporučujeme sledovat facebookové stránky Memorialu v angličtině.
|
|