Léto je sice v plném proudu, ale v TI nelenošíme. Proto se chceme i v době dovolených podělit o to nejdůležitější ze světa omezování korupce. Do čeho se tedy dnes společně pustíme?
- Vyhodnotíme si fungování ÚOHS pod jeho předsedou Petrem Mlsnou.
- Prozkoumáme výroční zprávu TI za rok 2023, která občas nedá našim kritikům spát.
Petr Mlsna selhal v posílení nezávislosti ÚOHS. Blokuje reformu úřadu v zájmu udržení vlastní moci
Petr Mlsna nastoupil do funkce předsedy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v roce 2020 s příslibem změny. Kromě drobných úprav ale důvěru v úřad neposiluje. Dlouhodobě brání debatám o nutné reformě svých pravomocí a udržuje společenské kontakty s těmi, které by měl kontrolovat. Přitom ÚOHS je klíčovou státní institucí a měl by být garantem férového dohledu nad hospodářskou soutěží a zadáváním veřejných zakázek v Česku. Jen u zakázek ÚOHS dohlíží nad více než 400 miliardami korun ročně.
Antimonopolní úřad je logicky vystaven celé řadě tlaků související s jeho rozhodováním jak ze strany politiků, tak z podnikatelských kruhů. Nevhodné nastavení dohledového orgánu přinášelo zásadní pochybnosti o možnosti zneužívání mocenského postavení ze strany bývalého předsedy úřadu Petra Rafaje.
Právník a bývalý politik Petr Mlsna se stal šéfem ÚOHS 2. prosince 2020 a nahradil právě Petra Rafaje. Ten z funkce odstoupil po tlaku tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), a to v návaznosti na naše dlouhodobé výzvy k jeho odvolání. TI totiž aktivně upozorňovala na korupční rizika a narušování důvěry v celý systém kontroly spojené právě s osobou Rafaje.
Dále také na nesmyslné rozhodnutí ÚOHS týkající se například zavedení desetitisícového poplatku za podání podnětu k prověření postupu ve veřejných zakázkách, což na několik let omezilo již tak úzký výkon dohledu v této oblasti. Tento poplatek posléze díky naší organizaci v roce 2019 zrušil Ústavní soud.
Realita se za více než tři roky Mlsnova působení ve funkci šéfa ÚOHS míjí s očekáváními. Předseda sice v prvním roce změnil způsob obsazování rozkladových komisí, jak jsme zhodnotili před dvěma lety, ÚOHS ale nadále opakovaně čelí kritice z řad expertů i médií v souvislosti s rozhodováním o závažných kauzách. ÚOHS se ale změnám brání a nad to odvolal nezávislé protikorupční experty z tzv. rozkladových komisí, kteří měli pomoci změnit pověst úřadu jako zkorumpované instituce.
„Petr Mlsna má tak unikátní postavení, že dokonce i jednotliví členové vlády se mohou obávat proti němu vystupovat, protože na jeho rozhodnutí visí obrovské státní investice, dle kterých mimo jiné voliči hodnotí jejich práci. Přestože v zakázkovém prostředí panuje značná nespokojenost s tím, jak dohled nad férovostí soutěže probíhá, málokdo si může dovolit hlasitě kritizovat fungování úřadu, na jehož rozhodování jsou všichni závislí,” vysvětluje Petr Leyer, právník a člen správní rady TI.
„Petr Mlsna je v tomto sofistikovanější, ale právní rámec pro fungování úřadu stále není vhodný a pochybnosti nad některými jednáními úřadu a předsedy zůstávají,“ dodává.
Tolik potřebnou reformu ÚOHS blokuje právě jeho předseda. Úřad se už od počátku debat o nutnosti reformy úpravám zákona brání, především pak opatřením, která by měla omezit pravomoci předsedy.
Již přes čtyři roky ÚOHS odmítá jakoukoliv smysluplnou debatu na toto téma a na druhé straně tvrdí, že s ním nebyly navrhované změny dostatečně projednávány. Rovněž Petr Mlsna dlouhodobě zpochybňuje připravenost a promyšlenost reformních návrhů, přestože by v případě zájmu měl možnost do debaty přispět.
Kompletní hodnocení si můžete přečíst zde.
Kauzy ministra Blažka, korupční rizika u kontrol STK a SME, nebo nový zákon o ochraně oznamovatelů. Projděte si výroční zprávu TI za rok 2023
Česká kancelář TI přináší aktuální výroční zprávu za rok 2023. Jaké kauzy, témata a projekty jsme řešili v loňském roce? Kdo tvoří náš tým? Jak jsme financováni? Kdo jsou naši dárci? A jaké máme náklady? Projděte si komplexní zprávu o naši činnosti a hospodaření zkontrolovanou nezávislým auditorem.
Rok 2023 byl pro nás v duchu výročí 25 let od založení TI v Česku. Řadou rozhovorů, debat a podca
Uplynulý rok z pohledu TI byl ale zejména ve znamení kauz spojených s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a jeho střetem zájmů, kdy se mimo jiné zajímal o živou kauzu týkající se kupčení s městskými byty v Brně, kde figurují jeho blízcí spolustraníci i on sám jako prověřovaný. Stále apelujeme na premiéra Petra Fialu (ODS), aby svého ministra odvolal.
Pustili jsme se detailněji i do rozkrývání korupčních praktik v rámci fungování stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí (SME). Ukázali jsme, jak kontroly v Česku probíhají, jak si vlivové skupiny trh s nimi rozdělily, a v neposlední řadě o jak korupčně rizikový a zároveň nefunkční systém se jedná.
Aktivně jsme také sledovali implementaci nového zákona o ochraně oznamovatelů do české legislativy. Ten nabyl účinnosti 1. srpna 2023. Jeho přijetí předcházela dlouhodobá advokační snaha bruselské kanceláře Transparency International EU, která pomohla v roce 2019 prosadit evropskou směrnici na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, ze které právě nový zákon v Česku vychází.
V souvislosti s oznamovateli jsme tak logicky nemohli opomenout kauzu Jana Benýška, ředitele Insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti, který podal oznámení kvůli nesrovnalostem v dohledu nad insolvencemi, které se mohly týkat Blažkova politického náměstka, spolustraníka a sponzora ODS Antonína Stanislava.
Vzápětí byl Benýškovi post zrušen z důvodu systemizace na ministerstvu, aby za několik měsíců a po vítězství ve výběrovém řízení funkci znovu získal.
Monitorovali jsme také prezidentské kampaně a samotnou transparentnost předvolebního klání, jak z pohledu financí, tak i s ohledem na politický marketing v online prostoru.
Další výčet kauz a legislativních soubojů najdete právě v naší nově vydané výroční zprávě.