Novinky z AMO

Co se událo od začátku nového roku?

Vyšetřování hackerského útoku v Německu

V Německu probíhá vyšetřování hackerského útoku na politiky a známé osobnosti. Osobní údaje více než 1000 osob byly zveřejněny na internetu. Zadržený se přiznal již v neděli a v pondělí byl propuštěn, jelikož nebyly důvody pro vazbu. Motivem byl nesouhlas s vyjádřeními jeho obětí. Jaké jsou podrobnosti tohoto případu? Mohl existovat i jiný motiv? Podívejte se na rozhovor se Zuzanou Lizcovou pro ČT24.

BRIEFING PAPER: Krize v Azovském moři: co to znamená pro Západ a ČR?

Dne 25. listopadu 2018 došlo k jednomu z doposud nejzávažnějších incidentů v rusko-ukrajinském konfliktu, který trvá od roku 2014. Ruská pohraniční stráž, která je podřízená Federální službě bezpečnosti, napadla a zajala lodě ukrajinského námořnictva proplouvající Kerčským průlivem, které mířily do přístavu Mariupol v Azovském moři. Pavel Havlíček a Michal Lebduška se ve svém briefing paperu zamýšlí nad důsledky krize v Azovském moři pro NATO, EU ale i ČR. Tento text vznikl s podporou Odboru veřejné diplomacie NATO.

Stahování amerických vojáků ze Sýrie

Jak je to se stahování amerických vojsk ze Sýrie, které před nedávnem oznámil americký prezident Donald Trump? Harmonogram zatím není znám. Bezpečnostní poradce prezidenta Spojených států John Bolton je tento týden v Turecku. Jedná tam zejména o avizovaném stahování vojáků. Jak interpretovat Boltonovo turné po Turecku? Dá se chápat jako zmírňování slov a činů Trumpa? Nejen na tyto otázky odpovídal Petr Boháček pro Český rozhlas Plus.

POLICY PAPER: Going beyond the anti-refugee rhetoric: a new formula for Czech-Polish relations

Jak by měl vypadat správný recept pro česko-polské vztahy, díky kterému by došlo k jejich zlepšení? Text Víta Dostála zdůrazňuje, že protiuprchlická symbolika, která sjednocuje ČR a Polsko v evropské politice, nepovede k posílení jejich pozice v rámci EU. Naopak dospěje buď k izolaci Visegrádské skupiny nebo k jejímu rozbití. Vzhledem k tomu, že nelze v české a polské evropské politice očekávat obrat, je třeba najít pozitivní impulsy ke spolupráci v bilaterální rovině. Zde se nabízí hned několik oblastí, ve kterých je možné i žádoucí dosáhnout pokroku: v bezpečnostní a obranné spolupráci, při řešení tzv. teritoriálního dluhu, v otázkách životního prostředí a v historické agendě připomenutím česko-polské války o Těšínsko z roku 1919. Tento text je součástí projektu „Česká republika a Polsko v měnící se EU“, který byl podpořen Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci projektů Česko-polského fóra.

Práva žen v arabském světě

Thajské úřady se po mezinárodním tlaku rozhodly, že nebudou deportovat Saúdskou Arabku, která je na útěku před rodiči. Tento případ znovu upozornil na postavení žen v Saudské Arábii. Jakému riziku jsou vystaveny ty ženy, které se v Arabském světě vzepřou rodině a systému? Na otázky odpovídala Tereza Jermanová v pořadu Horizont ČT24.

Junckerova kritika rumunského předsednictví byla přehnaná, míní analytici

Počátkem ledna se Rumunsko poprvé chopilo funkce předsednictví v Radě EU. Už před jeho zahájením se však ukázalo, že nebude mít lehký úkol. Nejenže mu předsednickou roli ztíží konání voleb do Evropského parlamentu, ještě navíc se do jeho schopnosti obul předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Na předčasnost Junckerova hodnocení poukazuje pro Deník E15 Vít Dostál. Podle Dostála platí, že situace v Rumunsku je není ideální, což ukazuje i poslední hodnocení – Komise konstatovala, že místo aby se situace ohledně právního státu v zemi lepšila, je spíš horší. Volit takováto slova na adresu Rumunska ale od Junckera nebylo správné, ani vhodné.

Brexit a irsko-německá jednání

Tento týden se ukazuje nevídaná bilaterální aktivita ze strany Německa a Irska.Německo chce udržet dobré vztahy s Velkou Británií a snaží se vyhnout tvrdému brexitu. Irsko řeší hranice. Mají tyto dvě země ještě šanci něco změnit týden před hlasováním? To se dozvíte od Kryštofa Kruliše, který byl hostem v Horizont ČT24.