Naše mise:
„Kdekoliv ve službě demokracii, lidským právům a občanské společnosti.“

Novinky z AMO

·

AMO Talks: Kam míří polská katolická církev?

Polská katolická církev prochází nebývalou krizí. Podle veškerých průzkumů se polská společnost velmi rychlým tempem sekularizuje a církev se těší rekordně nízké důvěře Poláků. Odvrací se od ní především mladá generace Poláků a pomalu se drolí i kult papeže Jana Pavla II. Skandály kolem sexuálního zneužívání, korupce či patologických vazeb na současnou vládu přitom neustávají. Jak se církev, která se v minulosti těšila všeobecné důvěře a byla vnímaná jako jedna z opor boje proti komunismu dostala do této situace a jaké má ve světle těchto problémů perspektivy? O tom promluví koordinátor projektu transformační spolupráce v Bělorusku a analytik AMO Michal Lebduška.

Navalnyj, vztah Rusů k Západu, Bělorusko i Arménie

O tom všem analytička Tereza Soušková v rozhovoru na Demokratický střed, který neklouže jen po povrchu: „Většina Ruska, jež je spíš apolitická a pasivní, nepůjde na demonstrace. Na druhou stranu tito lidé nepůjdou demonstrovat ani za současný režim, když se bude něco dít. Případnou revoluci prosedí před televizí.“

Rižská smlouva, uzavřená v roce 1921, definovala polské hranice vůči sovětskému Rusku, Ukrajině a Bělorusku. Ty se za rok staly  součástí Sovětského svazu. O 100 let později i nadále tvoří pevný základ sebevědomé polské politiky směrem k Rusku a inspiruje evropskou východní zahraniční politiku. Jaký vliv měla smlouva na nacionalistická hnutí uvnitř států? A jaké události vedly k následnému uznání SSSR ze strany západních mocností? O tom napsal Vít Dostál v Lidových novinách. 

Kde jsou ženy v české politice? A máme ve věci rovného zastoupení důvod k optimismu?

Studie Pavlíny Janebové představuje výsledky průzkumu uskutečněného mezi ženami aktivními v jednotlivých oblastech zahraniční politiky. Vysvětlí koncept feministické politiky a předloží argumenty, proč se o téma rovného zastoupení zajímat. 

Pandemie nemoci COVID-19 s sebou přinesla dosud nevídané množství dezinformací, které se rychle šíří širokou veřejností. Ne všechno jsou ale lži, které záměrně do veřejného prostoru vypustilo třeba Rusko nebo Čína. „Vliv ruských dezinformací se přeceňuje, větší část jich vzniká v Česku,“ říká Dominik Presl v podcastu Signál HN. Co motivuje české dezinformátory k jejich činnosti? A v čem strategická komunikace České republiky zaostává? 

V Polsku v souvislosti s nárůstem případů opět dochází k zpřísňování koronavirových opatření. Zhoršení epidemiologické situace napomáhá mimo jiné také nedostatečné dodržování hygienických opatření při mších. „Tady je naprosto evidentní, že v porovnání s loňským jarem, kdy lidé nařízení dodržovali, do obchodů se pouštěl omezený počet lidí, poctivě se nosily roušky, je současná situace jiná a disciplína už neplatí,“ komentuje náladu v Polsku žijící analytik Michal Lebduška v rozhovoru pro IDNES.cz.