Blíží se dlouho očekávaný moment pro americkou i světovou politiku – prezidentské volby v USA. Tentokrát se ale kandidáti vedle klasického soupeření musejí vyrovnávat i s probíhající pandemií koronaviru. Mohou volby přinést změny do polarizované americké společnosti? Ovlivní výsledky voleb korespondenční hlasování? Jak spolehlivé jsou předvolební průzkumy veřejného mínění? Jaké dopady budou mít výsledky voleb na geopolitiku a transatlantické vztahy? Těšit se můžete na Evu Lebedovou (odbornou asistentku Katedry
K transatlantickým vztahům s USA: „Trumpův vztah k NATO je výrazně ovlivněn prezidentovou image „tvrdého vyjednavače“ a „úspěšného businessmana“. A zatímco řada předchozích amerických prezidentů evropské členy NATO na jejich nedostatečné výdaje upozorňovala diskrétně, Trump opakovaně veřejně a velmi rázně deklaroval, že americká ochota bránit evropské členy severoatlantické aliance je podmíněna zásadním navýšením jejich obranných výdajů,“ píše pro Info.cz Matěj Jungwirth.
V Polsku se od minulého týdne intenzivně protestuje. Do ulic vyšly tisíce lidí, kteří protestují proti rozhodnutí ústavního soudu o zpřísňování potratů. Ten tímto rozhodnutím omezil legální interrupce na absolutní minimum. „Polsko má v současnosti nejpřísnější potratový zákon v Evropě. Ten v situaci, která platila doteď připouštěl potraty pouze v případě těžkého poškození plodu, incestu, znásilnění nebo ohrožení života matky. Rozhodnutí ústavního soudu v podstatě znamená, že z tohoto výčtu odpadává možnost související s poškozením plodu. Vzhledem k tomu, že naprostá většina potratů se v Polsku prováděla právě z tohoto důvodu, ve svém důsledku to znamená naprosté omezení legálních potratů. Nutno podotknout, že problémy s přístupy k legálním potratům v Polsku panovaly již doposud. Lékaři se totiž často odvolávali na tzv. klauzuli svědomí a mnohdy legální potraty odmítali provádět. V praxi to znamená další přesun potratů do ,podzemí’, tedy k nelegálnímu provádění,“ řekl v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3 Michal Lebduška.
K tomuto tématu se také vyjádřil ředitel Výzkumného centra AMO Vít Dostál. „Myslím si, že vláda neočekávala tak silnou reakci společnosti. V posledních pěti letech prováděla změny v polském soudnictví, ale pro řadu občanů to byl vlastně velmi abstraktní problém, něco, co si řeší politici ve Varšavě a co se jich bezprostředně nedotýká. Ovšem toto rozhodnutí ústavního soudu se dotýká všech. Společnost toto rozhodnutí nepřijala. Asi jen osmina Poláků a Polek podle posledního průzkumu podporuje rozhodnutí ústavního soudu o zpřísnění interrupcí.“ Poslechněte si celý rozhovor od 7:15 na Českém rozhlasu Plus.
Pokud jde o celkový stav mediální scény, Polsko nelze házet do jednoho pytle s Orbánovým Maďarskem. V novém aktuálním čísle časopisu Demokratický střed najdete hned dva články našeho analytika Michala Lebdušky. Přečtěte si text o současné situaci v polském mediálním světě. „Jedním z vůbec prvních kroků polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) po vyhraných volbách na podzim 2015 byla novelizace mediálního zákona. Především veřejnoprávní televize TVP (Telewizja Polska) se tím de facto proměnila v jednostranně propagandistickou „TVPiS“. Smysl oné novely z prosince 2015 spočíval ve změně systému jmenování managementu veřejnoprávních médií. Zatímco dříve se konala otevřená soutěž, ve které vedení vybírala dozorčí rada daného média, po schválení zmíněné legislativní úpravy výběr přešel na ministra pro státní aktiva a ještě později na nově vzniklou Radu národních médií. V ní sice zasedají dva členové, které prezident vybírá z nominantů opozice, ale protože další tři členy volí Sejm, je v současnosti rada zcela pod kontrolou strany Právo a spravedlnost.“
Doporučujeme článek Adély Jurečkové pro Heinrich-Böll-Stiftung Prague o Češích a Češkách a jejich vztahu k stále aktuální tzv. migrační krizi. „Postoj současného premiéra a předsedy vládní strany ANO Andreje Babiše k přijímání uprchlíků charakterizuje jeho styl vládnutí, který osciluje mezi přístupem podnikatele a čistokrevného populisty vládnoucího podle průzkumů veřejného mínění. Zatímco na samém počátku tzv. uprchlické krize Babiš tvrdil, že několik tisíc uprchlíků by snadno našlo uplatnění ve firmách lačnících po pracovní síle, brzy svůj názor přehodnotil a stal se tvrdým odpůrcem přijímání žadatelů o azyl.“
On-line podobu přednášek (nejen) pro seniory a seniorky jsme pro vás nově převedli na naše webové stránky! Najdete tak vše pohodlně a přehledně na jednom místě. Dovolte mi vás rovnou pozvat na nadcházející přednášku s Terezou Souškovou o současném Rusku. Rusko je největší zemí světa, která se rozkládá na dvou kontinentech, pokrývá 11 časových zón a na jeho území žije okolo 160 různých národů.
Na webových stránkách China Observers in Central and Eastern Europe (CHOICE) najdete dva díly nového podcastového pořadu kolegy Kevina Currana. Doporučujeme především nejnovější díl s Roberem Dalym, ředitelem Wilson Center na Kissinger Institute on China and the United States. Řeč byla o právě probíhajících amerických volbách. Jejich výsledek totiž neovlivní pouze americké občany a občanky, ale do velké míry také diplomatické a obchodní vztahy s okolními státy, Čínu nevyjímaje. Přejeme inspirativní poslech!