Newsletter Revue Politika 12/2011


STRUČNÝ OBSAH:

Poznámky k událostem
——————————————————————————-
1. David Hanák: Palackého dilema. Jak se Česko postaví k výsledkům
posledního summitu EU?
2. Ondřej Krutílek: Kdo se ještě diví disidentům Evropy?
3. Ondřej Šlechta: Občan Havel odešel
4. Marek Magierowski: Tusk uvízl v propasti
5. Ryszard Legutko: EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží
6. Hynek Fajmon: Přinesl summit EU řešení krize?
7. Jan Frank: Václav Havel státník?

Články a komentáře
——————————————————————————-
8. Hynek Fajmon: Česká koruna funguje dobře. Dluhovou krizi není možné
vyřešit dalšími dluhy
9. Miroslav Singer: Na krizi doplatí především fiskálně spořádané země
10. Bronisław Wildstein: Cena svobody
11. Jan Frank: Čas vzbudit historii
12. Bronisław Wildstein: Bezpečnost versus svoboda?
13. Jurij Šapovalov: Hladomor a kultura paměti. Na Ukrajině vyšla kniha
amerického profesora Normana Neumarka Stalinovy genocidy
14. Adam B. Bartoš: Evropská integrace bez iluzí. Nad knihou prezidenta
Václava Klause

Rozhovory
——————————————————————————-
15. Pavel Kopecký: Arabské prob(o)uzení?. Rozhovor s Terezou Spencerovou,
tentokrát o prvním kole egyptských parlamentních voleb
16. Jakub Janda, Filip Tuček: „Na Izrael kašlou…“. S Irenou Kalhousovou o
nové evropské levici, měnícím se mezinárodním vnímání Palestiny, síle
izraelsko-amerického partnerství a blízkosti České republiky k židovskému
státu
17. Ivan Kapsamun: O krizi východního křesťanství. Rozhovor s profesorem
Alexandrem Saganem

Studie
——————————————————————————-
18. Vojtěch Navrátil: Kdy začala voličská emancipace?. Polozapomenutá
kauza preferenčních hlasů Koalice v roce 2002

Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského
předsednictví EU
——————————————————————————-
19. Mariusz Andrzejewski: Modifikovaná DPH, územní dluhopisy a globální
daň. Systémová řešení krize v EU?. Netradiční pohled z Polska
20. Barbara Fedyszak-Radziejowska: Společná zemědělská politika EU: co a
jak měnit po roce 2013?. Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální
priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné
zemědělské politiky EU po roce 2013?”

Knižní novinky
——————————————————————————-
21. Knižní novinky 12/2011

PŘEHLED TEXTŮ:

POZNÁMKY K UDÁLOSTEM

1. David Hanák: Palackého dilema. Jak se Česko postaví k výsledkům
posledního summitu EU?
——————————————————————————-
Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po
zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na
to Češi?
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1592/

2. Ondřej Krutílek: Kdo se ještě diví disidentům Evropy?
——————————————————————————-
Od posledního summitu EU, který měl definitivně rozhřešit situaci v
zadlužené eurozóně, uplynulo jen několik dní. Už nyní je ale jasné, že
státy, které se rozhodly nepřistoupit na Merkozyho hru, chybu rozhodně
neudělaly.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1594/

3. Ondřej Šlechta: Občan Havel odešel
——————————————————————————-
V neděli ráno zemřel český dramatik, politik a disident Václav Havel.
Život i činy tak mnohovrstevné osobnosti nelze popsat na pár řádcích. Četné
nekrology a úvahy, kterých budeme v následujících dnech svědky, budou
Václava Havla pasovat do role poloboha, jiné, kterým nebude dán takový
prostor, ale jistě se ozvou, mu budou nenávistně spílat. Oba tábory
zapomenou na to, že Havel byl především a mimo jiné omylný a chybující
člověk.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1595/

4. Marek Magierowski: Tusk uvízl v propasti
——————————————————————————-
V sobotu 16. prosince byl zveřejněn návrh mezivládní smlouvy, která by
měla zavést nová pravidla a restrikce v oblasti fiskální politiky v Evropě.
Týkají se hlavně členských států eurozóny. Smlouva vstoupí v platnost,
pokud ji ratifikuje alespoň 9 států. Nebude však platit v zemích, které ji
nepodepíší.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1596/

5. Ryszard Legutko: EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží
——————————————————————————-
Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy
eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji
přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená
to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy
ostatní.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1598/

6. Hynek Fajmon: Přinesl summit EU řešení krize?
——————————————————————————-
Tak zní otázka, kterou si před vánocemi roku 2011 kladou občané, politici
a koneckonců i investoři v Evropě i okolním světě. Pojďme se pokusit najít
na tuto otázku odpověď.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1599/

7. Jan Frank: Václav Havel státník?
——————————————————————————-
Smrt Václava Havla nutí každého, kdo to odkládal, vyjasnit si k němu svůj
vztah. V této souvislosti média nabízejí hned několik možností: politik,
dramatik, filozof a státník, v každém případě gigant. Nejodvážnější
komentáře tvrdí, že Havlovi doslova vděčíme za svobodu. Dále se připomínají
jeho nejslavnější myšlenky a slova, mezi nimi pochopitelně Havlův sen o
pravdě a lásce. My, kteří tyto dvě sestry rovněž milujeme, však v jejich
zájmu váháme, zda přijmout celé nabízející se menu Havlových životních
rolí, jež jako by tvořilo jeden organický celek hodný automatické úcty.
Pravda a láska, ty opravdové, by měly vítězit i nad mýty, iluzemi a
patosem, a proto snad není hanou se na velkého muže podívat i tímto
prizmatem.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1604/

ČLÁNKY A KOMENTÁŘE

8. Hynek Fajmon: Česká koruna funguje dobře. Dluhovou krizi není možné
vyřešit dalšími dluhy
——————————————————————————-
Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem vystupoval se
sloganem „Držme se koruny”. Rád bych tuto tezi hájil i tentokrát, protože
si myslím, že je i nadále pravdivá. Chci se zaměřit hlavně na to, co reálně
máme dělat my, země mimo eurozónu, jakým způsobem máme postupovat a jak se
jako Česká republika, její politická reprezentace, domácnosti, firmy a
další subjekty, máme chovat, abychom dnešní dluhovou krizi přestáli a vyšli
z ní posíleni. Myslím, že nám pomůže, pokud si položíme několik triviálních
otázek a pokusíme se dát si na ně odpovědi.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1579/

9. Miroslav Singer: Na krizi doplatí především fiskálně spořádané země
——————————————————————————-
Příčiny krize eurozóny lze nalézt na třech rovinách. Nejčastěji se hovoří
o nepříznivém fiskálním vývoji nebo špatných fiskálních politikách.
Důležitějšími příčinami krize jsou ale strukturální nesourodost zemí
eurozóny a její nedostatečný institucionální rámec.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1587/

10. Bronisław Wildstein: Cena svobody
——————————————————————————-
Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně
prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho
obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1588/

11. Jan Frank: Čas vzbudit historii
——————————————————————————-
Koho se média a občané táží nejčastěji, když se řeší otázky související
s krizí eurozóny? Ekonomů. Ne že by vzhledem k reálným turbulencím na
finančních trzích byli irelevantní, obecně je ale jejich exploatace jen
dalším zvláštním klamem spojeným s ekonomizací problémů dnešní západní
civilizace. Ostatně sami špičkoví ekonomové, posloucháme-li je pozorně, to
přiznávají. Je řada oborů, které by se měly probudit a začít něco
produkovat. V prvé řadě historie. Neboť to, co dnes potřebujeme pochopit,
fundamentálně nesouvisí s burzovními indexy, ratingy, tou či onou miliardou
pro zdravotnictví nebo dopravu, nýbrž s momenty překročení hranic reálně
splnitelné politiky.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1582/

12. Bronisław Wildstein: Bezpečnost versus svoboda?
——————————————————————————-
Žijeme v říši samozřejmosti. Takový závěr se nabízí, pokud pozorujeme
polský mediální mainstream a nasloucháme publicistům, kteří v něm dominují.
Je pro ně samozřejmé, že vzdát se eura nebo omezit je by znamenalo
katastrofu, že čím více kompetencí mají unijní instituce a jejich úředníci,
tím lépe, že odevzdání správy státních, především pak našich financí do
rukou jakéhosi dosud blíže neurčeného evropského orgánu uzdraví
kontinentální a polskou ekonomiku, že pokrok rovná se přesun pravomocí
státu k evropským instancím a že řešení navrhovaná v Bruselu, ale také
v Berlíně či v Paříži mají na zřeteli výlučně naše společné dobro a
politici i úředníci, kteří tam působí, se povznesli nad partikulární zájmy
a reprezentují nezištnou evropskou identitu, a také že ve světě
upevňovaných hospodářských vztahů ztrácí suverenita na významu a odchází na
smetiště dějin. Hlasatelé těchto názorů tvrdí, že z jejich odpůrců
promlouvá výlučně ignorance nebo zlá vůle, či spíše obojí dohromady.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1590/

13. Jurij Šapovalov: Hladomor a kultura paměti. Na Ukrajině vyšla kniha
amerického profesora Normana Neumarka Stalinovy genocidy
——————————————————————————-
Podílet se na ukrajinském překladu knihy profesora Normana Neumarka pro mě
bylo nesmírně zajímavé. Autor v úvodu uvádí: „Otázka genocidy je pro
Ukrajince velmi důležitá a doufám, že tato kniha pomůže pochopit její
dynamiku.” Po jejím přečtení mohu říci, že Neumarkův předpoklad byl
správný. Jedná se skutečně o skvělou práci. Zvlášť když si uvědomíme, že
kniha vychází v době, kdy téma genocidy není na Ukrajině zrovna salonfähig.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1580/

14. Adam B. Bartoš: Evropská integrace bez iluzí. Nad knihou prezidenta
Václava Klause
——————————————————————————-
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta
Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či
rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil
před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a
ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1600/

ROZHOVORY

15. Pavel Kopecký: Arabské prob(o)uzení?. Rozhovor s Terezou Spencerovou,
tentokrát o prvním kole egyptských parlamentních voleb
——————————————————————————-
Spoléhat se u nás na běžně dostupné zpravodajství z Blízkého východu se
nevyplácí. Hodnocení médií jsou buď plná frází, nebo programově
jednostranná. Názor Terezy Spencerové představuje alternativu vycházející z
jejího dlouhodobého odborného zájmu a mnoha osobních zkušeností z regionu.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1581/

16. Jakub Janda, Filip Tuček: „Na Izrael kašlou…“. S Irenou Kalhousovou o
nové evropské levici, měnícím se mezinárodním vnímání Palestiny, síle
izraelsko-amerického partnerství a blízkosti České republiky k židovskému
státu

17. Ivan Kapsamun: O krizi východního křesťanství. Rozhovor s profesorem
Alexandrem Saganem
——————————————————————————-
Patriarcha Kiril navrhl vytvořit na území bývalé ruské říše společnou
civilizaci – Ruský svět. Klíčový význam pro uskutečnění této koncepce má
Ukrajina. Podle patriarchových slov to byl Kyjev, kdo „sjednotil ruské země
a rozdělená plemena a přinesl na Rus křesťanství (…) Ukrajina musí
v těchto tradicích pokračovat”. Ruská církev se ovšem již velmi dlouho
snaží podřídit si veškeré pravoslavné náboženství. Píše o tom i Bartoloměj
Čenščik na polském Portále zahraničních věcí (www.psz.pl). Patrně i proto
se prezident Viktor Janukovyč nedávno stal prvním ukrajinským laureátem
ceny patriarchy Alexeje II. za „upevnění jednoty pravoslavných národů a
rozšíření křesťanských hodnot v životě společnosti”.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1586/

STUDIE

18. Vojtěch Navrátil: Kdy začala voličská emancipace?. Polozapomenutá
kauza preferenčních hlasů Koalice v roce 2002
——————————————————————————-
Ve sněmovních volbách v roce 2002 došlo oproti předchozím volbám v druhé
půli 90. let ke zdvojnásobení míry využití preferenčních hlasů. Způsobili
to především voliči Koalice, kteří v těchto volbách „vykroužkovali” řadu
kandidátů US-DEU. Titíž voliči využívali preferenčních hlasů už v krajských
volbách o dva roky dříve. Tentokrát se je ovšem naučili lépe využívat.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1585/

SYMPOZIUM CDK: SPOLEČNÉ ZÁJMY ČESKA A POLSKA V KONTEXTU POLSKÉHO
PŘEDSEDNICTVÍ EU

19. Mariusz Andrzejewski: Modifikovaná DPH, územní dluhopisy a globální
daň. Systémová řešení krize v EU?. Netradiční pohled z Polska
——————————————————————————-
Zadluženým zemím Evropské unie (EU) hrozí bankrot. Evropský finanční
stabilizační fond (EFSF) jim může pomoci pouze momentálně a nebude
dostačující, pokud bude potřeba podpořit větší státy typu Itálie či
Španělska. Další emise peněz z ECB či jednotlivých národních bank může
způsobit katastrofálně vysokou inflaci. Krom společné měny by se jednotlivé
unijní země měly samy postarat o reformy, díky nimž splatí své dluhy a
začnou shromažďovat finanční přebytky. V mikroměřítku by mohl systémové
řešení znamenat systém modifikované DPH (model interVAT), v makroměřítku
pak územní dluhopisy. Tzv. Tobinova daň navržená zatím jen pro EU by měla
být zavedena po celém světě. Současně by se měla hledat také fiskální
řešení, jejichž mechanismus vezme v potaz násobky v dosahování zisku na
finančních trzích.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1589/

20. Barbara Fedyszak-Radziejowska: Společná zemědělská politika EU: co a
jak měnit po roce 2013?. Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální
priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné
zemědělské politiky EU po roce 2013?”
——————————————————————————-
Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce”
Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence
EHS. Je také „módním” tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu.
Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku
také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství.
Její principy a zdroje financování – Evropský zemědělský orientační a
záruční fond1 – jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962,
kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být
nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla
vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v
oblasti zemědělství – první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a
druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci
zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně
samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často
soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství.
Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond
záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské
výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti
vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností”
zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních
práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1583/

KNIŽNÍ NOVINKY

21. Knižní novinky 12/2011