Newsletter Revue Politika 10/2012

***** STRUČNÝ OBSAH *************************************

Poznámky k událostem
——————————————————————————-
1. Stanislav Balík: Mladým radikálům už komunisté nestačí
2. Vojtěch Navrátil: Kroužkovací revoluci tentokrát nečekejte
3. Alexander Tomský: Sekularizovaná svoboda urážet
4. Ondřej Šlechta: Romney hodlá vyzbrojit syrské rebely
5. Vojtěch Navrátil: Bratři a sestry obživli. Zatím

Články a komentáře
——————————————————————————-
6. Mojmír Hampl: Zoči-voči deficitom
7. Ondřej Šlechta: Temelín: čeho se bát a nebát

Rozhovory
——————————————————————————-
8. Marie Bydžovská: Hans-Olaf Henkel: ECB ztrácí nezávislost
9. Jakub Janda: Bývalý poradce Klause: ODS chce být statickým terčem. S
Tomášem Haasem o rebelii uvnitř ODS, vnitrostranické krizi a důvodu úpadku
velkých stran
10. Filip Tuček, Johana Typoltová: „Evropa zůstává ruským soukromým
loveckým revírem“. S předním americkým expertem na energetiku Robertem
Cutlerem o přetrvávající energetické závislosti na Rusku, evropských
chybách a nové „velké hře“, jejímž centrem je stále důležitější střední
Asie

Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
——————————————————————————-
11. Bronisław Wildstein: Práva versus právo
12. Ryszard Legutko: Esej o polské duši. Anno Domini 2012
13. Artur Wolek: Jak polské elity ovládají populismus
14. Patrik Taufar: Solidarita jako základ sociální politiky?
15. Jacek Kloczkowski: Tradice a pokrok aneb obtíže Evropanů s řešením
problémů

Knižní novinky
——————————————————————————-
16. Knižní novinky 10/2012

***** PŘEHLED TEXTŮ **************************************

POZNÁMKY K UDÁLOSTEM

1. Stanislav Balík: Mladým radikálům už komunisté nestačí
——————————————————————————-
Páteční pitoreskní čin mladého muže, kdy s airsoftovou pistolí dokonale
zesměšnil prezidentovu ochranku, vyvolá jistě ještě řadu diskusí. Možná
rezignuje ještě někdo jiný než jen šéf prezidentovy ochranky. Možná se
zdokonalí systém ochranky tak, aby skutečně k něčemu byla. To vše však řeší
až následek, nejde k jádru věci – jak se stane, že někdo vezme zbraň (byť
zatím jen maketu), počká, protlačí se davem a několikrát vystřelí. A to
zřejmě nikoli z důvodů osobních zranění a vzájemných konfliktů, ale pouze
pod dojmem mediálního obrazu.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1735/

2. Vojtěch Navrátil: Kroužkovací revoluci tentokrát nečekejte
——————————————————————————-
Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 si zásluhou výsledků
preferenčního hlasování voličů vysloužily mediálně vděčný termíny voličská
či kroužkovací revoluce. Jedním z jejích symbolů se stal i 29letý řadový
úředník dopravního odboru radnice ve východočeském Náchodě Jan Pajer. Toho
i přes absenci jakékoliv viditelné osobní kampaně zaškrtlo na posledním
místě kandidátní listiny královéhradecké ODS více jak tři tisíce voličů,
což jej vyneslo na její třetí místo a nakonec i do sněmovny. V něco
podobného doufají i jeho „nástupci” kandidující na nevolitelných místech
v nynějších krajských volbách.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1730/

3. Alexander Tomský: Sekularizovaná svoboda urážet
——————————————————————————-
Zářijová vlna protestů, která zachvátila islámský svět, nebyla tak
tragická jako po dánských karikaturách v roce 2006, přestože dav
puritánských salafistů v Libyi zavraždil amerického velvyslance s třemi
jeho kolegy a v tradičně militantním Pákistánu byl k uctění (uraženého)
proroka vyhlášen státní svátek, který v následných potyčkách s policisty
způsobil smrt dvaceti demonstrantů.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1737/

4. Ondřej Šlechta: Romney hodlá vyzbrojit syrské rebely
——————————————————————————-
Republikánský kandidát se ostře pustil do Baracka Obamy a vyčetl mu
pasivní přístup v zahraniční politice, zejména ve vztahu k Blízkému
východu. Obamův přístup je podle něj měkký a v důsledku posiluje úhlavního
nepřítele Ameriky – Írán. Sám Romney by v případě svého zvolení prý neváhal
vyzbrojit syrské rebely.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1741/

5. Vojtěch Navrátil: Bratři a sestry obživli. Zatím
——————————————————————————-
Týden po volebním propadáku v roce 2010 se někteří příslušníci mladé
lidovecké generace sešli na sv. Hostýně, aby se poradili, jak dál. Své
setkání pojmenovali „Quo vadis, lidová strano?”. Z hlediska historického
byl nejvýznamnějším výrokem, který zde padl, bonmot jednoho náchodského
zvěrolékaře, jenž v uvolněné atmosféře pravil: „Teď už nejsme bratři a
sestry, jsme pozůstalí.” Necelého půl roku nato byl právě pozůstalými
zvolen předsedou druhé nejstarší politické strany v zemi.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1746/

ČLÁNKY A KOMENTÁŘE

6. Mojmír Hampl: Zoči-voči deficitom
——————————————————————————-
Nejsem politik, jen centrální bankéř, a velmi rád bych se vyhnul tomu, aby
nezávislé centrální banky byly přímo spojovány s konkrétní tvorbou fiskální
politiky nebo čehokoli jiného, co mají na starosti přímo volení zástupci
lidu.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1743/

7. Ondřej Šlechta: Temelín: čeho se bát a nebát
——————————————————————————-
V kauze zakázky na dostavbu nových bloků Jaderné elektrárny Temelín se
přiostřuje. Jakkoli všichni zájemci zdůrazňují snahu vyvarovat se
politických tlaků, u klíčového energetického projektu za miliardy to nejde
snadno. Nečekané vyřazení francouzského zájemce, firmy Areva, celý kontrakt
posouvá do výrazně tendenční roviny. Zaznívají hlasy, že při výběru mezi
americkou a ruskou nabídkou bychom se neměli dlouho rozhodovat a zohlednit
především bezpečnost a politickou orientaci.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1750/

ROZHOVORY

8. Marie Bydžovská: Hans-Olaf Henkel: ECB ztrácí nezávislost
——————————————————————————-
Zastánce rozdělení eurozóny na sever a jih Hans-Olaf Henkel navrhuje
řešení problémů eurozóny. Vedle odchodu čtyř nejbohatších zemí z měnové
unie by Evropě podle něj pomohlo i rázné řešení obtíží finančního sektoru
včetně rozsáhlé nacionalizace.  Odmítá také tvrzení, že kancléřka Merkelová
diktuje celé Evropě.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1733/

9. Jakub Janda: Bývalý poradce Klause: ODS chce být statickým terčem. S
Tomášem Haasem o rebelii uvnitř ODS, vnitrostranické krizi a důvodu úpadku
velkých stran

10. Filip Tuček, Johana Typoltová: „Evropa zůstává ruským soukromým
loveckým revírem“. S předním americkým expertem na energetiku Robertem
Cutlerem o přetrvávající energetické závislosti na Rusku, evropských
chybách a nové „velké hře“, jejímž centrem je stále důležitější střední
Asie

SYMPOZIUM CDK: POLITIKA, SPOLEČNOST A HODNOTY V ČESKÉ A POLSKÉ PERSPEKTIVĚ

11. Bronisław Wildstein: Práva versus právo
——————————————————————————-
V současné podobě Evropské unie můžeme vidět takřka uskutečněnou
právnickou a úřednickou utopii. Právnickou, což neznamená právní. Každý
neduh se léčí další – většinou s právem zaměňovanou – regulací, přičemž
právníci se mění v lékaře naší neduživé reality v poslední instanci. Tudíž
v suveréna postdemokratického systému.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1731/

12. Ryszard Legutko: Esej o polské duši. Anno Domini 2012
——————————————————————————-
Oněch několik let uplynuvších od napsání knihy umožňuje autorovi vidět
nejen ji, ale i komentáře, které vyvolala, s jistým reflektujícím odstupem.
Jedna z vyslovených výhrad se opakovala; o knize se říkalo a psalo, že je
v líčení Poláků a polské reality příliš pesimistická. Tato výhrada je
formulována příliš obecně, ale je nicméně závažná, neboť se podle kritiků
dotýká samotného jádra mé diagnózy. Ta podle jejich názoru postrádá
věrohodnost už z toho důvodu, že až do takové míry černý obraz skutečnosti
nemůže být pravdivý. Na to musím odpovědět, že podle mne je celá výhrada
formulována chybně. Pesimismus nebo optimismus mého závěrečného soudu je
věcí druhotnou. Základní otázka musí proto znít jinak. Jsou analýzy
obsažené v mé knize přesné a výstižné? Ano, nebo ne?
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1732/

13. Artur Wolek: Jak polské elity ovládají populismus
——————————————————————————-
Pojem populismus nebudí mezi vědci a politiky dobré asociace, a přece se
v intelektuálním prostředí vyskytuje tak často, že pokud se pokoušíme
pochopit politiku, uchylujeme se k němu takřka bezděčně. V praxi veřejných
diskusí se jeho významové pole skutečně rozšiřuje natolik, že se vztahuje
téměř ke všem neobvyklým nebo nekonvenčním formám politické mobilizace.1
Navíc má „populismus” tak silný emocionální a axiologický náboj, že ti, kdo
neakceptují určitou formu politické praxe, používají pro ni zpravidla právě
tento výraz. Pokud německý odborník dospívá k závěru, že v zemích střední
Evropy představovaly populistické strany po roce 1989 vždy více než 40
procent parlamentních mandátů a že na Slovensku nebo v Polsku to bylo přes
50 procent, pak „populismus” coby prostředek chápání reality postrádá
smysl.2 Velká část publicistů a vědců jej odmítá používat a polský
pravicový politik se raději uchýlí k invektivě, než aby konkurenta nazval
populistou a přidal se tak ke sboru liberálních omílačů tohoto pojmu.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1738/

14. Patrik Taufar: Solidarita jako základ sociální politiky?
——————————————————————————-
Koncept solidarity bývá v současném společenském diskurzu předmětem sporu
mezi těmi, které zjednodušeně nazýváme sociálními liberály, a neoliberály.
V českém prostředí je názorová diference dobře patrná. Poslední léta je
politicky prosazována spíše neoliberální koncepce, paradoxně však v
částečné opozici k názorům veřejnosti. Takto rozehraná hra může mít velký
význam pro oživení politického konzervatismu, jehož současný příklon k
neoliberálním tezím zdaleka nemusí být definitivní. Solidarita v širším
pojetí může být dobrou (byť prozatímní) náplní konzervativní politiky v
realitě neideálního světa.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1739/

15. Jacek Kloczkowski: Tradice a pokrok aneb obtíže Evropanů s řešením
problémů
——————————————————————————-
Pády do nesnází a pokusy z nich vybřednout – tím je trvale určován životní
rytmus Evropanů.1 Tímto neblahým sklonem je vina hlavně zásadní
nedokonalost lidské přirozenosti v intelektuálním a mravním ohledu, přičemž
na existenci tohoto zcela zřejmého omezení se znepokojivě snadno zapomíná.
Nedostatek pokory před realitou je příznačný hlavně pro stoupence pokroku –
jakobíny, komunisty, levicové euronadšence atd. Svět kolem nás chtějí
neustále proměňovat, a nezvažují, zda vizi, jakou mají o jeho podobě, lze
skloubit se zvyklostmi a potřebami společenství, jejichž život chtějí podle
vlastního uznání přeorat. Další a další politická, společenská a kulturní
pozdvižení mobilizují konzervativně orientované Evropany k odporu a
k obhajobě tradice. Je jen málo procesů, které by podstatu evropské
politiky několika uplynulých staletí ovlivňovaly stejně hluboce a byly by
tak bohatým zdrojem neustálého intelektuálního kvasu. Ani nejbližší
budoucnost na tom podle všeho nic nezmění.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1740/

KNIŽNÍ NOVINKY

16. Knižní novinky 10/2012