Ruská agrese proti Ukrajině ničí každý den tisíce životů, působí obrovské materiální škody a také psychickou zátěž, stres a traumata s dlouhodobým dopadem. Ty se nedají nijak vyčíslit a ani přímo zprostředkovat. Krize duševního zdraví na Ukrajině je proto do jisté míry složitě uchopitelná a spojená s ohromujícími ale málo vypovídajícími odhady, kolik lidí může trpět psychickými problémy a onemocněními. Ani odborníci nevědí, jak velká část tohoto ledovce se skrývá pod hladinou.
Zabíjení na Ukrajině jednoho dne, doufejme brzy, skončí. Psychické šrámy a utrpení však budou bolestivé i dlouho poté. Současná krize duševního zdraví má tolik podob, kolik jednotlivých lidí postihuje. Experti se shodují, že PTSD (posttraumatická stresová porucha) se například u vojáků naplno projeví teprve v momentu, kdy přestanou bojovat, kdy pomine bezprostřední nebezpečí a nastoupí všednodenní či mírová normalita. Pokud jsou lidé dlouhé měsíce či roky na frontě, prioritou je samozřejmě boj o přežití a bohužel i zabíjení. Boj o život člověku drasticky změní identitu a v mírovém životě pak musí složitě znovu nalézt své nové já. Obdobně u malých dětí, bez rozvinutého kritického myšlení a verbálního vyjadřování všech jemností psychických stavů, nelze nyní odhadnout dopady na psychiku. Mohou se projevit až s odstupem let.
Jednoznačně ale platí, že včasná a účinná psychologická podpora či pomoc je bez ohledu na věk nejlepší prevencí vážných problémů, které mohou člověka provázet celý život a zásadně ovlivňovat i kvalitu života jeho blízkých. Tento report přináší autentická svědectví ukrajinských psychologů, psychiatrů, ale i dalších profesionálů a dobrovolníků, kteří pracují v oblasti duševního zdraví a současně jsou sami často vystaveni enormní psychické zátěži a únavě.
Naším cílem je přiblížit co válka způsobuje, jak ji lidé prožívají a jakou účinnou pomoc se snaží poskytovat druhým i sami sobě, aby mohli dále žít, pracovat a překonat mnohdy nejtěžší fázi svého života. Chceme jejich vlastními slovy přiblížit mnohotvárnost krize duševního zdraví a pozitivní příklady vyrovnávání se s ní. Chceme dát odborným pojmům konkrétní lidský hlas a přiblížit hodnocení, projekty a aktivity ukrajinských iniciativ a odborníků, které prokazatelně pomáhají, ale nedostává se jim dostačující podpory.
Vnitřní svět lidí z válčící Ukrajiny, ať už zůstali doma či nikoliv, bychom měli nahlížet s uznáním pozice vnějšího pozorovatele a maximálně naslouchat. Přestože nemůžeme podporu duševního zdraví jednoduše kvantifikovat v měřitelných indikátorech projektů a iniciativ, má v tuto chvíli i dlouhodobě zásadní význam a naléhavost. Závisí na ní budoucnost lidí a celé země, protože pouze společnost, která dokáže podpořit oběti války, bude neporažena, a to částečně i bez ohledu na její skutečný výsledek. Zahraniční dárci pomoci Ukrajině pochopitelně chtějí vidět „čísla“ a hmatatelné výsledky finanční podpory. Je důležité podporovat i širokou škálu aktivit, jejichž dopad není snadno měřitelný. I ty jsou podle ukrajinských odborníků velkým přínosem pro duševní zdraví společnosti.
V tomto případě pak hraje kvalitativní a narativní přístup zásadní roli. Odborná školení psychologů a psychiatrů, širší osvěta o duševních onemocněních, vytváření bezpečného prostoru a příležitostí pro vyjádření prožitých emocí, nebo podpora rekondičních programů pro pomáhající profese obnovují nenahraditelný lidský kapitál. Bez něho Ukrajina nemůže dobře fungovat ve válce ani v míru.
Podpora duševního zdraví na Ukrajině současně posiluje schopnost vzdorovat nejen dopadům konfliktu, ale přímo i brutální agresi Ruska. Války se nevyhrávají pouze na frontě, ale i v myslích. Pokud se podaří zlomit schopnost Ukrajinců odolávat psychickému tlaku a psychologické válce, klesne i schopnost dlouhodobě se bránit agresi, ať už bude její forma jakákoliv. Bez intenzivnější zahraniční pomoci se bude Ukrajina s krizí mnohem hůře vyrovnávat, což v důsledku přinese rizika a náklady i pro její sousedy v Evropě včetně Česka.
Navzdory práci zkušených domácích odborníkům a státem podporované destigmatizaci, existuje obrovský nepoměr mezi naléhavými potřebami a kapacitami v této oblasti a s pokračující válkou má tendenci dále narůstat. Podle průzkumu IFRC z dubna 2024 30 % Ukrajinců a Ukrajinek vyhledalo nějakou formu psychologické pomoci po únoru 2022. Dále až 51,4 % dotazovaných aktivních vojáků a válečných veteránů současného konfliktu se v průzkumu IOM vyjádřilo, že by pomoc potřebovalo využívat. To potvrzuje pokrok v destigmatizaci a současně masivní poptávku po odborné pomoci.
Tento report vznikl na základě dostupných odborných studií, a především terénního výzkumu, v rámci kterého proběhlo celkem 91 osobních rozhovorů s ukrajinskými odborníky z oboru v různých částech země, s osobami v pomáhajících profesích i s dobrovolníky. Zkoumá také názory příjemců pomoci, jako jsou váleční veteráni, osoby vyrovnávající se se ztrátou zdraví, blízkého či jinými traumaty. V některých případech byl respondent jak psychologem či lékařem, tak současně postiženou osobou. To potvrzuje, že před psychickými dopady války neunikne ani školený profesionál z oboru. S vědomím zjednodušení chceme na tomto místě formulovat několik klíčových sdělení, které považujeme za zásadní. V reportu je později blíže ilustrujeme na konkrétních příkladech a iniciativách.
Celý report si můžete přečíst zde