V uplynulých dnech celou naši protikorupční sítí TI rezonovala řada závažných zpráv a připomenutí. Náš berlínský sekretariát reagoval na smrt Alexeje Navalného. A ředitel TI Ukrajina Andrij Borovyk reflektoval druhé výročí od násilné vojenské invaze Ruska právě na Ukrajinu. Co se v únoru klíčového odehrálo v Česku pohledem naší kanceláře se dozvíte právě teď.
- Zjistíme, kolik dostávají politické strany a politická hnutí na darech.
- Projdeme si novelu zákona o státním zastupitelství.
- Podíváme se na debatu o nenávisti na internetu.
Kolik dostávají politické strany od státu? TI zveřejňuje nový web Integrity Watch
TI spustila nový web integritywatch.cz. Ten přináší přehledná data o hospodaření politických stran a hnutí v Česku za období 2017–2022. Jak vyplývá z jeho názvu, jedná se o „dohledový” mechanismus zaměřený na politickou integritu. Souhrnně je zde uvedeno financování vybraných stran a hnutí včetně příjmů a výdajů. Dohledáte ale i informace o lidech a firmách, které politické subjekty za vybraná období finančně podpořili.
Sekce „Dárci“ pak propojuje data o politických financích s otevřenými daty z Obchodního rejstříku, spravovaného Ministerstvem spravedlnosti, a odhaluje tak, kdo přesně za politickými dary stojí. Pomocí mapování majetkových vazeb dárců identifikuje rizikové dárcovství.
Platforma integritywatch.cz na základě analýzy dat upozorňuje na rizikové dárcovství. Takové označení je náznakem potenciálního rizika stanoveného na základě veřejně dostupných informací a naších kritérií politické integrity a transparentnosti, nikoli důkazem porušení právních předpisů.
Při analýze dat jsme určili čtyři indikátory rizik, na jejichž základě jsme informace o financování politických subjektů hodnotili. Nejedná se o vyčerpávající výčet všech možných rizik, o to jsme se ani nesnažili. Naše indikátory dávají obrázek aktuálně dostupných dat na základě znalostí, které naše protikorupční organizace dlouhodobě drží a které prošly evaluací expertní skupiny.
V naší aktualitě pak najdete rozepsané jednotlivé rizikové indikátory a doporučení.
Novela o státním zastupitelství zaceluje mezery a posiluje nezávislost justice v Česku
Sněmovna ve středu 7. února schválila novelu zákona o státním zastupitelství. Gestorem legislativy je Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS). Nově tak bude definováno sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce, a to bez možnosti opakování. Jeho odvolání bude mít nadále v rukou vláda, zákon ale vymezuje okolnosti a důvody.
TI novelizaci vítá, ačkoliv k ní opět dochází až po tlaku ze strany mezinárodních organizací. Právní úprava se dotkne především postavení vedoucích státních zástupců. Klíčovým diskutovaným bodem je už více než deset let způsob odvolávání nejvyššího státního zástupce.
Dosud tak mohla učinit vláda na návrh Ministerstva spravedlnosti bez udání důvodů. Nyní byly jasně vymezeny odvolací důvody, čímž byla nezávislost nejvyššího státního zástupce v zákoně konečně alespoň nějakým způsobem posílena. U vedoucích státních zástupců došlo k vymezení délky jejich funkčních období, což bylo také dlouhodobým nedostatkem zákona o státním zastupitelství.
„Snahy o konkrétní změnu zákona o státním zastupitelství ohledně pravidel pro odvolávání nejvyššího státního zástupce a délky funkčních období vedoucích státních zástupců probíhají už více než desetiletí,” vysvětluje vedoucí právník TI Jan Dupák.
„Nyní snad konečně vidíme legislativní posun, ale i tak se jedná o velký kompromis týkající se pouze některých klíčových otázek a další věcné debaty o úpravách zákona brání nedůvěra mezi jednotlivými stranami, když mimo jiné někteří představitelé současné vládní koalice před posledními sněmovními volbami hlasitě slibovali svým voličům odvolání stávajícího nejvyššího státního zástupce,“ dodává. Celý náš komentář si můžete přečíst online.
Nenávist na internetu. Debata o hatespeech vůči veřejně aktivním ženám
Transparency uspořádala veřejnou debatu s tématem boje proti nenávistným projevům na internetu, především vůči ženám. A to v rámci projektu Digitální doba, který se touto problematikou zabývá.
Setkali jsme se v prostoru WeWork v budově Drn na Národní třídě, abychom diskutovali s odborníky o problematice postihování nenávistných projevů na internetu neboli hatespeech. Problém, který se může týkat kohokoliv na internetu, především ale veřejně činných osob nebo známých osobností.
Pozvání do debaty přijali Apolena Rychlíková, novinářka a režisérka, Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně a Libor Vávra, prezident Soudcovské unie ČR. Akci moderovala novinářka Zuzana Tvarůžková.
Hovořili jsme o možnostech nahlašování takových projevů a využití nejen trestního práva, ale i případech, kdy se může jednat o zásah do osobnostních práv člověka a poškození dobrého jména nebo cti dotyčného.
Jak tyto projevy vypadají? Jak se s nimi vypořádávat? Jak v takových případech postupovat? A kde vyhledat pomoc? Pusťte si celý záznam debaty.