Podkladový dokument pro diskuzi Národního konventu o EU organizovanou Úřadem vlády ČR mapuje současné výzvy pro Evropskou unii v oblasti tzv. hybridních hrozeb využívaných třetími aktéry k podkopávání národní bezpečnosti i demokratických procesů západních států.
Text se zaměřuje nejen na zmapování a analýzu nejzásadnějších výzev, ale také pozici ČR a EU v oblasti reakce na tyto hrozby. Zvláštní pozornost je přitom věnována ochraně demokratických procesů v rámci EU i na úrovni národních států. Tato otázka je velmi aktuální před nadcházejícími parlamentními volbami v říjnu 2025, a to mj. v kontextu snahy Ruska i některých dalších hráčů – včetně těch domácích – v nedávné době ovlivňovat volební procesy v Rumunsku, Německu nebo Polsku.
Kromě toho se podkladový dokument věnuje rovněž trendům na evropské úrovni a přenáší závěry práce Evropské komise, zejména pak tzv. Niinistöho zprávy, do českého kontextu. Právě ta se zevrubně věnuje tzv. celospolečenskému přístupu k obraně a bezpečnosti, včetně krizového řízení spojených jak s přírodními katastrofami, tak potenciálním stavem ohrožení či válečným stavem a připraveností na něj. Zvláštní význam kladou jak evropské instituce, tak stále více čeští národní aktéři, roli občanské společnosti a nezávislých médií.
Nakonec autoři dokumentu vyzývají k proaktivnímu přístupu k vypořádávání se s hybridními hrozbami, který kontrastují se současným reaktivním a neefektivním reagováním na ohrožení tohoto typu, které postupně v čase narůstá na významu. Připomínají koncept tzv. asymetrické reakce, při níž jsou značné náklady na vedení hybridního působení kladeny na agresora za účelem jeho odrazení či alespoň ztížení pokračování takového typu činnosti. V tomto kontextu rovněž doporučují celou řadu konkrétních opatření a příkladů aktivit, kterým by se jak český stát, tak evropské instituce měly dále věnovat.
Celý briefing paper ke stažení zde