Co (z)může prezident v zahraniční politice?

S blížícími se prezidentskými volbami se hojně diskutují zahraničněpolitické priority jednotlivých kandidátů. Má se Česko ubírat směrem na východ či na západ? Máme upřednostnit lidská práva či ekonomické zájmy? Přijmout euro, či nikoliv? Podobné otázky však naráží na jeden zásadní problém. Prezidentova zahraničněpolitická role je totiž omezená právním rámcem a množstvím dalších, zpravidla významnějších, aktérů zahraniční a evropské politiky. Prezident tak navzdory silné mediální prezentaci rozhodně není suverénem. Dokáže si však vydobýt poměrně významnou pozici, z níž ovlivňuje veřejnost a další tvůrce zahraniční politiky. Diskuze se zaměří na legislativní ukotvení prezidentských pravomocí, jejich reálné naplňování, vztahy prezidenta a vlády a příklady situací, kdy prezident sehrál svou úlohu výrazným způsobem.

Mezi otázky, na které se debata zaměří, patří: Jaká je reálná úloha prezidenta v zahraniční politice a do jaké míry se liší od ústavou stanovených kompetencí? Je ústavapříčinou nebo řešením kompetenčních problémů? Jak moc úspěšně se dokázali prezidenti prosazovat vůči vládě a v jakých situacích? Jaké byly nejkritičtější momentyvztahů mezi Hradem a Černínem? Prospívá či spíše škodí prezidentská diplomacie zahraniční politice? Jaký obraz České republiky prezidenti v minulosti vytvářeli a jak se to promítalo do vnímání ostatními státy? Jak by mohlo vypadat rozložení sil po prezidentských volbách? Do jaké míry jsou teritoriální či tematické priority kandidátů relevantní?

Hosté:

• Vít Borčany, analytik Výzkumného centra AMO
• Jan Kudrna, Katedra ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
• Kateřina Šafaříková, redaktorka časopisu Respekt

Moderace: Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra AMO

Kvůli omezené kapacitě prostor je účast na akci podmíněna registrací prostřednictvím krátkého formuláře a následným obdržením potvrzovacího emailu.