Nadace Forum 2000 uspořádala dne 25. dubna 2014 ve spolupráci s Velvyslanectvím Rakouské republiky v Praze pracovní snídani s předsedkyní správní rady Nadace ERSTE, Dorajou Eberle. Setkání, které proběhlo v rámci letošního NGO Marketu, se uskutečnilo v residenci velvyslance Rakouské republiky v Praze, Jeho Excelence Ferdinanda Trauttmansdorffa.
Hlavním cílem setkání bylo pozvat významné ženy působící v českém neziskovém sektoru, aby se podělily o své zkušenosti a úspěchy s kolegyněmi z Rakouska.
Úvodní projev pronesl první tajemník rakouského velvyslanectví Christian Autengruber. Zdůraznil, že v rámci své práce vždy považoval za přirozené a logické úzce spolupracovat s nevládními organizacemi, jelikož nabízí potřebný vhled a odbornost, kterou vládní organizace mnohdy nemohou nabídnout.
Doraja Eberle byla poté představena účastníkům snídaně a zahájila setkání slovy: „Ženy se vždy zasazují o pomoc druhým. Díky této akci cítím, že nejsem sama.“
„Zažíváme spoustu zklamání a nezdarů, ale přesto musíme pracovat společně – to je můj přístup k řešení problémů,“ podotkla Doraja Eberle k tématu udržitelnosti neziskových organizací. Tuto myšlenku později rozvedla v řečnické otázce: „Pokud mám ve své garáži dodávku a zrovna ji nevyužívám, proč bych ji nemohla půjčit jiné organizaci, která ji potřebuje?“
V době, kdy pracovala v Bosně jako sociální pracovnice, na vlastní kůži pocítila nedostatek spolupráce mezi nevládními organizacemi. Začala proto vést svou vlastní neziskovku (Bauern Hilfen Bauern, Farmáři pomáhají farmářům) jinak. „Chtěla jsem být odlišná. Rozhodla jsem se, že má organizace bude otevřená jiným a bude sdílet své prostředky. A musím nyní říct, že to funguje vcelku dobře.“
Doraja Eberle rovněž hovořila o svém působení v politice. „Poslední věc, kterou jsem v životě chtěla dělat, bylo jít do vlády a do politiky. Ale když jsem byla požádána, abych do politiky šla a učinila ji více ‚ženskou, šťastnou a lidskou‘, nemohla jsem to odmítnout.“ Prohlásila, že si v politice zachovala nezávislý postoj a rozhodla se tak odejít ve chvíli, kdy chtěla ona sama, a nikoli z nutnosti. „Také jsem se naučila více naslouchat, protože nikdy nejsme natolik dobří, abychom se nemuseli ptát ostatních.“
Pro Doraju Eberle je nevládní sektor jako skládačka – jednotlivé části musí být natolik vzájemně propojené, aby tvořily úplný celek. „Vidím nevládní sektor jako skládačku, ale neziskovky se často ostýchají více se zapojit a otevřít se další spolupráci,“ řekla. „Tou nejdůležitější vlastností je pro mě upřímná spolupráce, a když říkám upřímnou, myslím takovou, která nemá postranní úmysly. To jsem se také naučila v politice,“ podotkla.
Společnost je také součástí této skládačky, ale neziskové organizace se musí vztahovat ke každému, aby společnost jasně viděla jejich činnost. „Ostatní nemají ponětí, co děláme. Musíme zapojit co nejvíce lidí a učinit z nich svědky. Jak můžeme komunikovat, pokud lidé nevědí, o co se vlastně jedná? Svět by byl lepším místem, pokud by všichni byli součástí té skládačky, ale musíme na sebe vzít zodpovědnost a přesvědčit je.“
Otázky zakládání neziskovek a financování nevládního sektoru byly hlavními tématy diskuse. Doraja Eberle varovala neziskové organizace před přílišnou závislostí na jednom zdroji financování. „Rakouské neziskové organizace byly velmi podporovány vládou. To bylo v pořádku, ale na druhou stranu se nyní musí přizpůsobit novým okolnostem, protože teď je podpora vlády nižší a organizace s tím mají problémy.“ Zmínila, že se potýká se stejným problémem v Nadaci ERSTE: „Když jsem si uvědomila, kolik platů a lidí je závislých na našem financování, nemohla jsem spát.“
„Štědrost nás nikdy nečiní chudšími,“ uzavřela Doraja Eberle svou inspirující prezentaci v pozitivním duchu.