TI sleduje transparentnost předvolebních kampaní již od první přímé volby prezidenta v roce 2013. Ačkoliv se kritéria pro transparentní kampaň v čase přirozeně mění, některé aspekty zůstávají neměnné. Jaké poučení přinesla právě uplynulá kampaň do Evropského parlamentu? To v komentáři prozradí náš vedoucí analytik Marek Chromý.
Kampaň pro volby do Evropského parlamentu oficiálně v Česku odstartovala vypsáním termínu voleb ve Sbírce zákonů, konkrétně tedy 27. února 2024. To samo o sobě ale neznamená, že by před tímto datem vůbec žádná předvolební kampaň neprobíhala.
Již loni na podzim jsme mohli vidět řadu billboardů s českými europoslanci z různých stran politického spektra, ale třeba i billboard s předsedou SPD Tomiem Okamurou, bývalou předsedkyní francouzské nacionalistické strany Národní sdružení Marine Le Pen a předsedou italské pravicově populistické strany Liga Severu Mateem Salvinim.
Taková kampaň ale není nezákonná, protože v době zveřejnění jednoduše žádná kampaň, ve které by daní politici byli aktivní, nebyla. Kampaně pak byly financovány třeba i z prostředků frakcí Evropského parlamentu. Nicméně zde šlo formálním přístupem o kampaň informační, nikoliv předvolební. Do jaké míry to odpovídá realitě, to je v tuto chvíli otázka především na voliče.
Současné nastavení tedy v důsledku umožňuje především movitějším kandidujícím subjektům obejít finanční limit pro předvolební kampaň tak, že řada prvků kampaně, například plakáty či billboardy, budou ve veřejném prostoru již před oficiálním začátkem předvolební kampaně.
Náklady na takovou „předkampaň” nemusí být hrazeny z transparentních volebních účtů, proto nemáme šanci zjistit jejich konečnou hodnotu. Občas se ale tyto platby před oficiálním startem kampaně přeci jen objevovaly i na volebních účtech kandidujících subjektů.
Z volebního účtu koalice STAČILO! například odešlo necelých 6 milionů korun, hnutí STAN před začátkem kampaně utratilo 1,9 milionu. Pro srovnání, na Slovensku se počítají výdaje i před oficiálním začátkem kampaně právě z tohoto důvodu. Zároveň tuto „předkampaň” musí vykazovat až v závěrečném vyúčtování, nikoliv během samotné kampaně.
Celý text si můžete přečíst na webu TI.
Kdo z kandidujících subjektů v kampani do Evropského parlamentu utrácí nejvíce na sociálních sítích?
Kdo za reklamu na sociálních sítích utrácí nejvíc? Na koho cílí jednotlivé politické strany, hnutí a koalice? A kdo má největší dosah? TI ve spolupráci se sociologem Michaelem Škvrňákem ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR přináší analýzu politické reklamy na Facebooku a Instagramu v rámci předvolební kampaně do Evropského parlamentu. Na základě dat z META Knihovny reklam rozebereme trendy v politickém marketingu na sociálních sítích a popíšeme digitální kampaně uchazečů.
Placená reklama na sociálních sítích je populárním nástrojem pro politickou propagaci po celý rok a její obsah se nemusí vždy týkat konkrétních voleb.
„U vybraných šesti subjektů (SPOLU, STAN, Piráti, STAČILO!, SPD a Trikolora, ANO) však můžeme v předvolebním období pozorovat nárůst v objemu reklamy, obzvlášť v tzv. ´horké fázi´ kampaně, kdy začaly soupeřit o hlasy v plném proudu,“ říká Lidia Marchenko, analytička TI.
Ode dne vyhlášení voleb do Evropského parlamentu 27. února v absolutním počtu zadávané reklamy napříč všemi sledovanými profily (samotného subjektu, případně stran a hnutí v koalici, předsedů stran a lídrů kandidátních listin) vede koalice SPD a Trikolora s 862 příspěvky. Na druhém místě se nachází koalice SPOLU s 386 příspěvky, dále následují STAN (214 příspěvků), Piráti a STAČILO! (oba subjekty shodně s 92 příspěvky). Nejmenší počet placených příspěvků mělo za dané období hnutí ANO (50).
Pokud se zaměříme pouze na počet unikátních placených příspěvků, pořadí stran se takřka nezmění. Nejvíce unikátních reklam má stále koalice SPD a Trikolora (597), následovaná koalicí SPOLU (212), STAN (106), STAČILO! (88), Piráty (64) a ANO (50).
„Rozdíl mezi absolutním počtem reklamních příspěvků a počtem unikátních reklamních příspěvků může odrážet odlišné strategie politických stran. Strany mohou zkoušet, jaká reklama vyvolává nejvíce reakcí a tu inzerovat opakovaně. Případně také mohou inzerovat reklamu se stejným textem na různě zacílená publika,” vysvětluje sociolog Michael Škvrňák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Pakliže se podíváme na rozložení příspěvků napříč sledovanými profily, strany se liší ve výběru preferovaného kanálu mezi oficiálním profilem strany nebo koalice, profilem předsedy strany a profilem lídra kandidátní listiny do Evropského parlamentu.
SPD a Trikolora a ANO nejčastěji využívají profil předsedy strany, tedy největší podíl placené reklamy zadávají skrze profily Tomia Okamury a Andreje Babiše, zatímco profil strany samotné vůbec nevyužívají, s výjimkou profilu Trikolory, která ale publikovala pouze 19 reklam.
Kampaň hnutí STAN naopak jako hlavní kanál pro placenou reklamu zvolila profil lídryně do EP Danuše Nerudové. SPOLU, Piráti a STAČILO! nejčastěji využívají profily stran, resp. koalic.
Kompletní analýzu najdete online.
Volby do Evropského parlamentu na alternativních webech. O kom se psalo?
TI přináší analýzu alternativních webů a jimi publikovaných zmínek o kandidátech a kandidátkách ve volbách do Evropského parlamentu. Které weby se volbám věnovaly v největší míře? A o kterých kandidátech se zmiňovaly nejvíce?
Z analýzy vyplývá, že nejvíce zmínek v námi monitorovaných alternativních médiích bylo v období od 27. února 2024 (tedy oficiálního začátku kampaně do Evropského parlamentu) do 8. června 2024 včetně (tedy druhého volebního dne v ČR) o koalicích SPOLU, STAN a Starostové pro Liberecký kraj, Stačilo! a SPD a Trikolóra.
Přičemž u všech těchto kandidujících subjektů se pohybovaly na podobné úrovni kolem 340 zmínek. Zhruba jen polovinu zmínek oproti ostatním si připsalo hnutí ANO a dále Piráti.
Jak vyplývá z naší analýzy, alternativní weby, které jsme monitorovali, se tématu voleb do Evropského parlamentu věnovaly poměrně intenzivně. Lišily se počty zmínek u jednotlivých kandidátů a kandidujících subjektů, možná překvapivě se „málo” psalo o Pirátech. Největším „terčem” pak bylo jednoznačně SPOLU a STAN.
Zajímavostí také je, že se celkový počet denně publikovaných článků cca dvojnásobně zvýšil zhruba týden před otevřením volebních místností v pátek 7. června 2024. Do konce května se po celé monitorované období držel zhruba v podobném měřítku, od počátku června pak začíná stoupat s nejvíce publikovanými články 4. června, tedy celkem 43.
Při výběru alternativních webů, které jsme pro účely analýzy využili, jsme vycházeli z dat zprostředkovaných společností Mediaboard a jejich klasifikace „Potenciálně dezinformačních webů”, kterých je celkem v monitoringu 181.
Naším cílem bylo analyzovat vybrané nejvlivnější, respektive nejnavštěvovanější a nejčtenější alternativní webové stránky. Výběr jsme tedy srovnali na základě dosahu jednotlivých webů.
Samotné weby jsme pak prošli, seznam dále filtrovali a vyřadili ty weby, které se více nevěnují politice a Evropským volbám. Do výsledného seznamu nakonec zasáhla také blokace screeningu ze strany některých webů, kvůli které nešlo jejich monitoring obsahu provádět. V konečném výčtu tedy zůstalo celkem 13 zdrojů.
Další detaily se dozvíte v naší aktualitě.
Ruský zákon v Gruzii: Záměry a předpokládaný dopad
V Gruzii byl schválen tzv. „zákon o zahraničních agentech” podle ruského vzoru. Kolega z gruzínské pobočky Transparency International, Sandro Baramidze, sepsal komplexní shrnutí událostí, ke kterým v souvislosti s tímto zákonem v poslední době v zemi došlo, a to včetně pohledu do budoucna.
Na začátku dubna 2024 oznámila strana Gruzínský sen (Georgian Dream – GD), vedená ruským oligarchou Bidzinem Ivanishvilim, že znovu předloží tzv. zákon o zahraničních agentech, který byl touto stranou již jednou předložen o rok dříve, od čehož nakonec ustoupili vzhledem k masovým protestům v zemi i silné kritice ze zahraničí.
14. května 2024 pak gruzínský parlament adoptoval třetí a zároveň finální verzi tohoto zákona „o transparentnosti zahraničního vlivu“. A přesto, že gruzínská prezidentka zákon vetovala, parlament její veto nakonec přehlasoval.
To znamená, že gruzínský zákon ukládá organizacím občanské společnosti i vlastníkům médií, kteří získávají více než 20 % hrubého příjmu od „zahraničního agenta“, aby sami sebe registrovali jako „organizace prosazující zájmy zahraničních agentů“.
Takovou registraci pak předkládají gruzínskému ministerstvu spravedlnosti včetně finančních zpráv, první do 30 dní od své registrace a další vždy v pravidelném intervalu. Ten, kdo se zákonem řídit nebude a nesplní povinnou registraci, bude registrován ministerstvem.
Nesplnění požadavků zákona bude mít za následek přísné peněžní sankce. Začátkem října 2024 tedy bude muset jakákoliv nevládní organizace nebo vlastník médií spadající do působnosti zákona, kteří se mu nebudou chtít podřídit, zaplatit v souhrnu 55 000 GEL (cca 20 000 USD nebo téměř 450 000 korun).
Každý další měsíc bude přidána k této částce pokuta ve výši 20 000 GEL (cca 7 000 USD nebo 160 000 korun). Takové peněžní sankce mohou vést organizace k bankrotu či likvidaci.
Pokračování komentáře najdete u nás na webu.