Co se zrovna děje?
Tři nejžhavější články z posledních dvou týdnů
Laureátem letošní ceny Homo Homini je statečný venezuelský aktivista Javier Tarazona, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu.
Příběhy o válce, zemětřesení a zkáze jsou si všechny děsivě podobné – syrské ženy se v nich vždy snaží udržet své rodiny pohromadě, což je velmi těžký úkol. Během 12 let trvajícího konfliktu v Sýrii jsou ženy hlavní oporou svých rodin. Fadila vzpomíná na okamžik, kdy byla jejich čtvrť bombardovaná a ona se snažila ochránit všechny ženy a děti tak, že je schovala ve svém domě.
Zastavit takzvané marné exekuce na částky nepřesahující 1 500 korun loni ukládala novela exekučního řádu. Zjistili jsme však, že těsně před vypršením tříleté lhůty byla v řadě případů zaplacena 1 koruna. Po šetření ministerstva spravedlnosti podal tento týden ministr Pavel Blažek návrh na zahájení kárného řízení na exekutora Juraje Podkonického.
„Agenti pod zahraničním vlivem“ v Gruzii.
Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout
Gruzii minulý týden ovládly masové protesty po tom, co vláda předložila návrh zákona, který by označil část organizací působící v zemi jako „agenty pod zahraničním vlivem“. Mezi takto označené organizace bychom spadali i my z Člověka v tísni. Vládní strana nakonec pod tlakem protestů oznámila, že zákon stáhne.
Předložený zákon požaduje registraci u ministerstva spravedlnosti a vykázání jmen svých zaměstnanců a partnerů po všech organizacích působících v Gruzii, které jsou financované z více než dvaceti procent ze zahraničních zdrojů. Ačkoliv neděláme v Gruzii nic kontroverzního, znamenalo by to, že musíme odevzdat důležité informace, které by pak byly veřejně dostupné. Už jen z etických důvodů nemůžeme předávat takto citlivá data, které by pak mohly být zneužity. Za nedodržení velmi obecně napsaného zákona je stanoven trest 5 let vězení a další neurčitá finanční penalizace. Pro vládu je to také možnost, jak zesílit tlak a negativní kampaň vůči nezávislým médiím a neziskovým organizacím.
Podobný zákon byl zaveden před více než 10 lety v Rusku a je v podstatě metodou jak dostat pod kontrolu nezávislá média a neziskové organizace. Také v Gruzii je vidět, že vliv Ruska na vládní stranu je veliký. Po předložení zákona se ulice hlavního města Tbilisi zaplnily protestujícími demonstranty, kteří jsou rozháněni vodními děly a obušky. I přes to je zřejmé, že občanská společnost v Gruzii je opravdu silná a chce být blíž západu a přibližovat se Evropské Unii.
Až dorazí, nebudou v tom sami.
Dobrá zpráva před koncem
Plány studovat vysokou školu odsunula Anna Kovalčuk na neurčito po začátku ruské invaze. Chtěla pomoct. Snažila se zorientovat v překotném dění prvních dnů, organizovala příjezdy, ubytování a sbírky potřebných věcí v rámci mezinárodní skupinky dobrovolníků, která jezdila pro uprchlíky na hranice. V Česku žije Anna od roku 2014 s maminkou a domluví se pěti jazyky, proto byla pro práci na naší ukrajinské helplince ideální volbou.
Na help linku mohou volat Ukrajinci, ale i Češi, když potřebují s něčím pomoct či poradit. Stává se, že se poradcům dovolají i lidé až z Ukrajiny, i když pro ně přímo tam provozujeme rovněž telefonickou linku pomoci.
„Dobře si pamatuji své první klienty, rodinu z Charkova s chlapečkem s autismem. Dovolali se mi, když přejížděli hranice a mířili do Prahy. Ten hovor byl přerušovaný, protože hodně kolísal signál, ale potřebovali zajistit ubytování. Náhodou se mi ho podařilo najít v lokalitě, kterou sama miluji, a věděla jsem, že se tam budou mít dobře.“
Na závěr
Budete s námi pracovat?
Jak vypadal videomapping na Ministerstvu vnitra?
