• V létě vyšla nová zpráva o stavu právního státu od Evropské komise. Report hodnotí také Česko, a to za uplynulý rok 2023. Jak jsme v pravidelné evaluaci jako země dopadli? Co pro nás znamenají výsledky do budoucna? A jak zní doporučení TI?

Evropská komise (EK) celkově hodnotí vývoj Česka pozitivně. Ve čtyřech částech, na které se zpráva soustřeďuje, vyzdvihuje především vývoj soudnictví v ČR, a to hlavně díky novým zákonům a reformám, na které v minulém roce došlo.

I v oblasti médií si podle Komise vedeme dobře: máme silná nezávislá veřejnoprávní média, došlo k novelizaci zákonů o České televizi a České rozhlase i revizi předpisů o střetu zájmů.

Problematická je ale stále transparentnost vlastnictví soukromých médií stejně jako finanční situace médií i obavy z obtěžování a vyhrožování novinářům.

V oblasti protikorupčního rámce, jedné ze čtyřech částí, na které se zpráva soustřeďuje, však Česko spíše zaostává.

Dle zprávy EK odborníci i vedoucí pracovníci podniků, jejichž vnímání situace je také do zprávy každoročně vzato v potaz, vidí korupci ve veřejném sektoru v Česku jako stále ve velké míře přítomnou.

To odpovídá i poslednímu vývoji Indexu vnímání korupce (CPI), který každoročně sestavuje mezinárodní sekretariát Transparency International v Berlíně.

V čem Evropská komise nadále spatřuje problém je absence dlouhodobé vize. Vláda v čele s Petrem Fialou (ODS) bohužel i přes existenci Koncepce boje proti korupci 2023–2026 i Akčního plánu boje proti korupci nemá jasnou vizi ve směřování Česka v této oblasti.

Dívá se spíše na tvorbu nových zákonů a zákonných úprav, aniž by se snažila posilovat vymáhání již existujících pravidel, což bývá často kamenem úrazu.

Více se dozvíte v našem shrnutí.

Zákon o ochraně oznamovatelů platí v Česku jeden rok. Jaké jsou jeho silné a slabé stránky?

Ve čtvrtek 1. srpna 2024 uplynul rok od nabytí účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Při této příležitosti uspořádala Transparency expertní kulatý stůl s cílem sdílet nejen zpětnou vazbu k právní úpravě a roční praxi, ale také prodiskutovat priority v ochraně oznamovatelů na další roky. Jaký dopad má tedy tato stěžejní protikorupční legislativa? O jakých případech se v souvislosti s novým zákonem za poslední rok mluvilo? A existuje prostor pro zlepšení?

Hlavním cílem této legislativy je chránit oznamovatele protiprávního jednání, kteří jsou také označování jako whistlebloweři, před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů.

Zákon byl Sněmovnou schválen v dubnu 2023, tedy až téměř rok a půl po uplynutí transpoziční lhůty evropské směrnice. Za pozdní promítnutí směrnice do českého právního řádu stále Česku hrozí udělení pokuty.

Navzdory tomu, že přijetí zákona nebylo v České republice úplně přímočaré, patří česká zákonná úprava mezi ty povedenější, což vyplývá například z analýzy mezinárodního sekretariátu Transparency International v Berlíně, která vyšla loni v listopadu.

Analýza kladně hodnotí širokou škálu možností, jak učinit oznámení u zaměstnavatele i komplexní systém pojetí sankcí, které zaměstnavatelům za porušení povinností hrozí.

Hlavními negativy i nadále zůstávají absence ochrany anonymních oznamovatelů, komplikované vymezení kategorií protiprávních jednání, jejichž oznamovatele zákon chrání a nedostatek nástrojů pro poskytování pomoci oznamovatelům při řešení jejich případů.

„Český zákon o ochraně oznamovatelů je nakonec takovým překladem evropské směrnice do českého práva. Na rozdíl od některých jiných států nemáme v zákoně šrapnely, které by záměrně ochranu oznamovatelů omezovaly,” vysvětluje Jan Dupák, vedoucí právník TI.

„Na druhou stranu nepřináší česká úprava navíc téměř nic, co by situaci oznamovatelům jakkoliv usnadnilo. Ti, kteří se setkají s nějakými nepravostmi tak sice mají lepší postavení, často se ale úspěchu dočkají až po letech zdlouhavých řízení,” dodává.

Pokračovat ve čtení můžete na webu TI.

Nenávist online: Co nám říká analýza téměř 2 milionů postů a komentářů na sociálních sítích

Konsorcium nevládních organizací Fórum 50 %, Multikulturní centrum Praha, Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Åpenhet a Transparency přináší výstupy z projektu Digitální doba a hrozby pro lidská práva, zabývajícího se chováním lidí v prostředí sociálních sítí a s tím souvisejících online hrozeb pro lidská práva. Projděte si data unikátní analýzy téměř 2 milionů příspěvků a komentářů na Facebooku, které jsou klasifikovány jako nenávistný obsah zaměřený na ženy nebo etnické menšiny.

Hlavními výsledky několikaletého výzkumu jsou dvě analytické studie – první mapuje nenávistné projevy spojené se sexualizovaným násilím směřovaným na ženy, druhá popisuje/sleduje nenávistné útoky zasahující etnické menšiny. Výstupy jsou shrnujícím souborem z analýzy 1 816 723 komentářů a 154 711 příspěvků na sociální síti Facebook za období od ledna 2022 do února 2023.
 
Dále byla ve spolupráci s expertními organizacemi vytvořena také příručka „Jak se vypořádat nenávistnými útoky v online prostoru”, která může posloužit jak obětem takových útoků, tak i jejich okolí, které by je rádo podpořilo. Nabízí několik druhů podpory a obrany od praktických kroků až po teoretické právní kroky, které lze učinit.
 
Celý projekt včetně vizualizace dat je prezentován na webové stránce nenavistnasitich.cz, která vznikla ve spolupráci s norskou organizací åpenhet. Ta má také anglickou mutaci online-hate.com.
 
Další detaily o projektu najdete ve společné novince.