AVE CZ, největší odpadovou firmu Česka, stíhají kriminalisté na podnět Transparency
Nejvyšší žalobce nevyhověl společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, která se snažila zvrátit trestní stíhání započaté Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) v srpnu 2022. Firma podle policie krátila na daních v souvislosti s nakládáním s odpady, škoda je vyčíslena na téměř 4 miliardy korun. Transparency International poskytovala v této kauze právní poradenství tehdejšímu vedení města Čáslav v čele se starostou Vlastislavem Málkem a zprostředkovala informace orgánům činným v trestním řízení.
Po interní analýze podkladů naši právníci došli k závěru, že je zde podezření na daňový podvod, proto jsme se v roce 2020 obrátili na policejní orgány. V druhé polovině srpna loňského roku zahájilo NCOZ trestní stíhání firmy, ve které má 20% podíl Daniel Křetínský. Klíčové podíly s ním drží další podnikatelé Roman Korbačka a Karel Pražák.
Společnost neodvedla peníze za provozování skládek ve čtyřech obcích: Čáslavi, Benátkách nad Jizerou, Hořovicích a Mšenu. Celkem se škoda vyšplhala až na 3,76 miliardy korun, stát měl přijít o 2,3 miliardy, z uvedených obcí pak nejvíce tratila Čáslav – téměř miliardu. Benátky nad Jizerou přišly o 437 milionů, Hořovice o 33 milionů a Mšeno o 16 milionů.
„Společnost AVE CZ neplnila svou zákonnou povinnost platit za ukládání odpadů příslušným obcím, ale i státu. Podle všeho to dělala manipulací se záznamy a výkazy, jak a kolik odpadu bylo přesně na skládky navezeno a dále využito. AVE CZ zde tedy podvodně maximalizovalo své zisky na úkor veřejných rozpočtů a potažmo i životního prostředí a zdraví obyvatel,“ vysvětluje Petr Leyer, právník a člen Správní rady TI.
Pokračovat ve čtení můžete v naší novince.
Poslanci schválili nekvalitní zákon o ochraně oznamovatelů. Klíčová anonymní podání nejsou zahrnuta, Česku tak hrozí žaloba
Poslanecká sněmovna v pátek 21. dubna 2023 ve třetím čtení schválila zákon o ochraně oznamovatelů, který vychází z evropské směrnice. Návrh zákona předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). I přes řadu závažných kritických připomínek a doporučení ze strany protikorupčních expertů z Transparency, Oživení, Rekonstrukce státu, a dokonce i Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, byl tento klíčový protikorupční zákon přijat v nedostatečné podobě. Chybí ochrana anonymních podání a také nejsou zahrnuty oznámení přestupku pod hranicí 100 tisíc korun.
Aktuální verzi zákona prosadila vládní ODS s podporou KDU-ČSL a opozičním hnutí ANO. Nepomohly ani kritické hlasy ze strany poslanců Pirátů, STAN a TOP 09. Většina současné vládní a sněmovní reprezentace tak opět potvrzuje, že omezování korupce je v Česku jen předvolebním politickým marketingem.
„Po hlasování o zákonu o ochraně oznamovatelů, kdy poslanci ODS a KDU-ČSL v podivné koalici s ANO odmítli změny doporučené protikorupčními experty a osvědčené v praxi, je opravdu těžké uchovat si zbytky důvěry, že vláda Petra Fialy (ODS) to myslí s omezováním korupce vážně,“ komentuje ředitel TI Ondřej Kopečný.
Jaký bude mít zákon dopad a proč hrozí ČR žaloba ze strany EU se dočtete na webu TI.
Pomalé změny zákonů i pokuty za nedodržování termínů. V boji s korupcí zaostáváme za Evropskou unií
Nevládní protikorupční organizace Transparency International letos slaví 30 let existence. Naše česká kancelář mapuje stav korupce v ČR a přispívá k jejímu omezování od roku 1998. Jak si stojí Česká republika z pohledu korupce? V EU jsme dlouhodobě pod průměrem, v žebříčku korupce CPI (Corruption perceptions index) jsme za rok 2022 získali 56 bodů, průměr Unie byl v daném období 64.
Jak se za čtvrtstoletí existence proměnila česká kancelář Transparency International? Kolik mediálních citací má za jeden rok? A které úspěchy při odhalování korupce patří mezi ty největší?
Odpovědi si poslechněte online v interview Radia Wave.
Jak vyzrát na OKsystem? Marian Jurečka kráčí ve stopách Jany Maláčové i jejich předchůdců
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) má již přes deset let za úkol vyřešit komplikovanou situaci s dodávkami IT systémů od společnosti OKsystem. Z ministerského křesla se dříve zadávaly stamilionové zakázky z ruky, bez soutěže, pak hrozil kolaps systémů a do ohrožení přišly mimo jiné i výplaty sociálních dávek, tedy kritická infrastruktura státu. Proč se na MPSV nedaří problém vyřešit ani za vlády Petra Fialy (ODS), stejně jako to nešlo za několika předchozích vlád? TI vyzývá znovu Mariana Jurečku (KDU-ČSL), ministra práce a sociálních věcí, aby uvedl, v jakém stavu se řešení nachází.
O IT zakázkách na MPSV, aktuálně pod taktovkou Mariana Jurečky (KDU-ČSL), jsme v Transparency informovali a na tragický stav upozorňovali dlouhodobě, už za minulé vlády, kdy v ministerském křesle seděla Jana Maláčová (ČSSD).
Na novou hlavu resortu jsme se obraceli již začátkem roku 2022 s dotazem, jak s informačními systémy, které MPSV dodává společnost OKsystem, naloží. Tyto IT systémy zajišťují například výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek v oblasti zaměstnanosti ve výši přibližně 80 miliard korun ročně, jedná se o kritickou infrastrukturu.
„O zásadních nedostatcích stávajících IT systémů na MPSV se ví už opravdu dlouho. Vzduchem létají miliardy, často za podivných okolností a zájmu policie. Náprava současného stavu bude možná pouze tehdy, pokud ministr opravdu dá prioritu hledání řešení místo oddalování problémů za konec volebního období. Dodavatel současných IT systémů je ve výhodné pozici a k udržení lukrativní zakázky stačí pouze neschopnost ministerstva zastaralé systémy přesoutěžit,” vysvětluje právník TI Jan Dupák.
Do celé problematiky detailněji proniknete na našem webu.