AMO: Výročí protestů v Bělorusku, vztahy Polska a USA, role V4 v Konferenci o budoucnosti Evropy

Dnes, 9. srpna si připomínáme výročí běloruských protestů. Situace může zdánlivě působit bezvýchodně: Lukašenko je stále u moci a díky podpoře z Moskvy může uplatňovat silné represe vůči svým protivníkům v domácím prostředí. Analytik Pavel Havlíček ve svém článku pro Info.cz ale uvádí, proč se Bělorusko ve skutečnosti proměnilo víc než za uplynulých 30 let své existence.

Infografiku k publikaci o běloruských protestech si můžete připomenout na Instagramu AMO. 

K tématu běloruských protestů napsali ke konci minulého roku Pavel Havlíček, Michal Lebduška a Tereza Soušková publikaci, která shrnuje situaci kolem běloruských prezidentských voleb z roku 2020 a zachycuje formování opozičního hnutí i reakci běloruské vlády. Zároveň se vyjadřuje i k roli a postavení samotné ČR. Připomeňme si touto publikací události, které se odehrály před rokem.

Jaký je teď vztah Polska s USA? Zatímco s Donaldem Trumpem měla polská vláda velké plány (například zřízení stálé vojenské základny v Polsku), po nástupu Joea Bidena vztahy značně ochladly. Problematická je především nešikovná komunikace vlády strany Práva a spravedlnost (PiS), Polsko nezvládá ani evropskou nebo východní politiku, píše analytik Michal Lebduška pro Info.cz.

Při setkání amerického prezidenta Joe Bidena s iráckým premiérem Kázimím bylo rozhodnuto o ukončení americké bojové mise na území Iráku ke konci tohoto roku. Dojde ke stažení úplnému, nebo pouze formálnímu? A jak se pod prezidentem Bidenem mění americká politika na Blízkém východě? Poslechněte si rozhovor s analytikem Matějem Denkem pro Český rozhlas Plus od minuty 7:45.

Jakou roli bude hrát V4 v Konferenci o budoucnosti Evropy?

Jak se mohou státy V4 zapojit do Konference o budoucnosti Evropy? To shrnuje publikace Venduly Karáskové a Romana Březovská, která je zároveň závěrečným výstupem projektu Propojení V4 s expertními sítěmi v ostatních regionech za podpory International Visegrad Fund. Klíčová bude spolupráce s jinými evropskými regiony a sdílení osvědčených postupů týkajících se klimatické agendy (…).

Poslechněte si analytiky a analytičky, kteří vystoupili na mezinárodní odborné konferenci s názvem „The future of Europe: What role for Visegrad cooperation?“ Ta se zabývala stejným tématem jako výše zmíněná publikace.

První panel s názvem „EU in 2021: Potential for regional cooperation, or cacophony of interests?“ se věnoval tomu, jak by měla vypadat spolupráce v EU po pandemii covid-19 a jakou roli by v ní mohla hrát visegrádská spolupráce. Řečníci se zaměřili na hrozbu zneužití CoFoE k prosazování vlastní politické agendy různých aktérů, na úlohu občanské společnosti v rámci CoFoE a zejména na roli visegrádských států při zapojování regionu západního Balkánu do CoFoE. 

Druhý panel se zaměřil na oživení EU po pandemii covid-19, konkrétně na způsoby, jak řešit společně krizi covidovou i klimatickou.  Řečníci a řečnice ebatovali o tom, jak mohou regiony v EU spolupracovat na řešení obou krizí nebo s jakými partnery by země Visegrádské skupiny mohly nejlépe spolupracovat na klimatických tématech.

Akce byla finálním výstupem našeho projektu „Propojení V4 s expertními sítěmi v ostatních regionech“ zaměřeného na budování mostů a spojení mezi regiony v EU. Projekt organizujeme ve spolupráci s Res Publica Nowa, Visegrad Insight, Centre for Euro-Atlantic Integration and Democracy a Slovak Foreign Policy Association s podporou International Visegrad Fund.