AMO v médiích, pozvánky, publikace

Čína a její zahraniční politika. Už zítra proběhne další přednáška z cyklu (nejen) pro seniory a seniorky. Tentokrát s naším analytikem Filipem Šebokem. Víte o někom ve vašem okolí, kdo by se chtěl dozvědět více o čínské zahraniční politice? Odkaz na on-line přednášku: https://youtu.be/DGTDs4bFCbg

Východní partnerství je hlavním tématem aktuálního čísla časopisu Mezinárodní politika. Najdete v něm třeba článek Michala Lebdušky o Bělorusku v kontextu sporů o integraci s Ruskem, nebo český pohled na Východní partnerství od Pavla Havlíčka. Kromě toho se můžete zúčastnit také online prezentace a pohovořit na téma některých příspěvků se samotnými autory. Více informací najdete na stránkách Ústavu pro mezinárodní vztahy, společně s kompletním časopisem.

V Bělorusku zmítaném mohutnými protesty jsou ekologičtí aktivisté chycení v pasti nefungujícího právního systému. I proto se společně s ostatními bouří. A také proto jsou dalším z cílů státní represe. „Bělorusko posledních dekád zůstalo uzavřenou zemí s nefungující státem ovládanou ekonomikou a omezenými politickými svobodami. Ekologické problémy, mezi které patří například chemické znečištění nebo kontaminace radioaktivním zářením, jsou jedním z průvodních jevů celého systému. Přístup státu k ekologickým otázkám sklízí mezinárodní kritiku. Vláda na řešení ekologických havárií ročně vynakládá obrovské množství peněz, přičemž má monopol na data vypovídající o stavu životního prostředí. Veřejnost ani nezávislí experti proto nevědí, jaké má tamní zničené životní prostředí reálné zdravotní dopady.“ Čtěte více v článku na webu Deníku Referendum.

Jakými nástroji disponuje Evropská unie a co všechno může Česká republika v boji proti pandemii ještě využít? Naše kolegyně a analytička Vendula Karásková dala dohromady seznam možností, jak nejlépe spolupráci v rámci EU využít. Jedná se například o mechanismus civilní ochrany EU, bilaterální pomoc, přístup k lékům, pomoc ve vývoji vakcíny nebo finanční podporu. Je toho ale mnohem více. Čtěte přehledný souhrn v souvislostech na stránkách České zájmy v EU. Připravili jsme pro vás také přehlednou infografiku, kde najdete některá zmiňovaná data přehledně a na jednom místě.

Jak si stojí česká zahraniční politika vůči Africe? Přinášíme vám nový policy paper, který tyto přístupy analyzuje. Afrika byla v prvních dvou dekádách jen okrajovým tématem české zahraniční politiky. Od roku 2011, kdy pozice Afriky v ČZP dosáhla absolutního dna, se však situace začíná měnit. ČZP postupně přijala subsaharskou Afriku jako svůj nový vektor a stabilizace Sahelu se stala jednou z jejích strategických priorit, jak dokumentují „sahelská strategie“ (2018) a „africký program“ (2020). Veřejná debata o českých aktivitách na kontinentu za široké účasti občanské společnosti ale v podstatě chybí. Tento policy paper chce debatu přinejmenším podnítit a jeho cílem je nastolit klíčové otázky, jež by v debatě o českých strategických zájmech v Africe měly zcela jistě měly zaznít. Paper najdete jako vždy na našem webu volně ke stažení.

Joe Biden se stane 46. prezidentem Spojených států amerických. Ve svém projevu řekl, že chce zemi spojovat. Stávající prezident Doland Trump výsledek neuznal a bude se soudit. Kamala Harris se stane vůbec první viceprezidentkou v zemi. Jakým způsobem by mohlo probíhat projednávání žalob, které podává tým Dolanda Trumpa? Jak důležitý je moment zvolení Kamaly Harris pro americkou společnost? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru pro ČT24 Petr Boháček.

Okolnosti prezidentských voleb v Pobřeží slonoviny mohou nepříznivě ovlivnit celý region. Ve stínu prezidentských voleb ve Spojených státech se v minulém týdnu odehrálo ještě jedno volební klání. Volby v Pobřeží slonoviny byly v porovnání s těmi americkými neméně zajímavé, ovšem s tím rozdílem, že držitel úřadu svůj post suverénně obhájil. Přesto by zápletka volebního klání v této téměř třicetimilionové zemi v západní Africe mohla vydat na thriller. Přečtěte si článek Josefa Kučery pro Deník Referendum, který okolnosti voleb v souvislostech popisuje.

Rozdělení na východ a západ v Evropské unii? Analýza vybraných politických oblastí. V diskuzích o záležitostech Evropské unie se můžeme setkat s dělením jejích členských států na východní a západní. V těchto debatách jsou často zmiňovány kulturní, národní či sociologické rozdíly. Tento paper se zaměřil na rozhodovací proces Evropské unii. Předmětem analýzy byly koalice členských států vzniknuvší během debaty o důležitých záležitostech EU a jestli z nich lze vyčíst existenci reálného rozdělení EU na dva bloky. Konkrétně jsme se soustředily na oblasti klimatické politiky, vyjednávání o víceletém finančním rámci a migraci. Tyto tři příklady ukazují, že ač se jedná o lákavý koncept, nepotvrzují rozdělení EU na západní a východní blok.