Rusko a Putinovo doživotní prezidentsví?
Zveme Vás na další on-line debatu z dílny AMO, a to ve středu 22. dubna od 13:00. Tentokrát se budeme věnovat Rusku. V lednu 2020, tedy ještě před vypuknutím koronavirové krize v Evropě, došlo v Rusku k zásadní změně fungování ústavního pořádku a státu. Prezident Vladimir Putin, jehož volební období oficiálně končí v roce 2024, oznámil dalekosáhlé změny ruské ústavy, což mnozí analytici považovali za přípravu k jeho doživotnímu vládnutí. Téma rozebere dvojice Tereza Soušková a Pavel Havlíček. Těšíme se na Vás pravidelně každou středu ve 13:00 na našem Facebook
Prověřování zahraničních investic
Ve spolupráci s Institut pro politiku a společnost jsme pro Vás připravili další on-line debatu, tentokrát o prověřování zahraničních investic. Debata proběhne ve středu 22. dubna od 10:30. Pro více informací sledujte náš Facebook.
Korona-vize
Probíhající pandemie koronaviru ovlivňuje řadu oblastí, mezinárodní vztahy nevyjímaje. Naše analytičky a analytici připravili sérii příspvěků a vizí na téma změn a příležitostí, které pandemie v oblasti mezinárodních vztahů přináší, tedy koronavizi. Všech 11 komentářů na různá témata si můžete přečíst už teď na našem webu!
Reforma WHO je namístě, Trumpovo rozhodnutí ale bude stát životy, varuje analytik
Americký prezident Donald Trump dočasně přerušil financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle něj nezvládla reagovat na nový koronavirus, šířila čínské dezinformace a může za velký počet obětí, které si nemoc covid-19 na celém světě vyžádala. Podle analytika Paetra Boháčka tím ale Trump otevírá prostor Číně, aby se mohla pasovat do role ochránce mezinárodní spolupráce. „Spočívá v iluzi o mezinárodních institucích. Schopnosti a moc WHO jsou jen takové, jaké jim národní státy dovolí. Je to jen poradní orgán Organizace spojených národů. Aby mohla reálně řešit globální zdravotní výzvy, musela by mít vlastní finance a legitimitu nad národními státy.“ Čtěte více v článku na Aktuálně.cz.
Handbook for stakeholders: Empty shell no more: China’s growing footprint in Central and Eastern Europe
Čína od vzniku formátu 17+1 v roce 2012 dramaticky zvýšila svou přítomnost v regionu střední a východní Evropy, ukazuje nový výzkum platformy CHOICE. Země regionu by měly platformu „unést“ a zabezpečit, aby reflektoval jejich zájmy a ne jen zájmy Pekingu. Autoři k tomuto účelu představují strategii ACT – adapt, counter, target. Publikace poskytuje unikátní audit vztahů Číny a střední a východní Evropy v ekonomické, politické a společenské rovině. Na publikaci pracovalo 10 autorů z 10 zemí střední a východní Evropy pod editorským vedením Ivany Karáskové z AMO. Pokud jste i během koronakrize zavalení prací, můžete si přečíst zkrácenou verzi publikace ve formě handbooku, který shrnuje to nejdůležitější. Pokud jste ale zapálený čtenář, zde najdete plnou verzi. Přejeme Vám inspirativní čtení.
Padají emise, něco si přejme
Emise skleníkových plynů za rok 2020 čeká propad. Celosvětově se jejich objem zmenší přibližně o pět, v Evropě a Česku možná až o deset procent. To je větší pokles, než k jakému došlo během ropného šoku na přelomu 70. a 80. let v důsledku rozpadu sovětského bloku nebo po finančním krachu roku 2008. Vše samozřejmě souvisí méně s úspěchem klimatických politik a více s útlumem výroby i spotřeby v důsledku koronavirové pandemie. Tak jako tak, jde o jedno z nemnoha pozitiv současné situace a my s ním můžeme naložit jako s příležitostí.“ Více v komentáři Tomáše Jungwirtha pro Seznam Zprávy.