500 Words on the European Democracy and Support to the Civil Society
Pavel Havlíček v článku pro EU-Russia Civil Society Forum shrnuje současný stav evropské i světové demokratické společnosti ve vztahu ke koronavirové krizi. „Stav demokracie a situace v oblasti lidských práv se během pandemie na celém světě výrazně zhoršily. Neopodstatněná omezení svobody projevu a shromažďování, vzestup domácího násilí, nepřiměřené digitální sledování občanů nebo zneužití moci ze strany úřadů jsou jen několika výčty našich obav. V této souvislosti snižování finančních prostředků pro RVP (Rights and Values Programme) vysílá velmi špatný signál. (…) Prvním krokem by měla být obnova nebo dokonce zvýšení – jak navrhoval Evropský parlament v roce 2018 – rozpočtu na RVP a reflexe výše zmíněných obach vycházejících z evropské občanské společnosti, která na druhou stanu vykazuje určitou dobrou vůli v podpoře a posilování společných evropských hodnot.“
Záleží EU i na domácí demokracii?
Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19 a hledat způsoby, jak nejlépe reagovat na virus a jeho vliv, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek, a to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček.
Mezinárodní organizace přestávají USA sloužit jako nástroj pro prosazování vlastních cílů. Pro Trumpa proto nejsou zajímavé
„Cokoliv se stane ve světě, Trump to dokáže propojit s domácí politickou scénou. Způsobí konflikt a vinu za něj potom háže na své oponenty převážně z řad demokratů, levicových organizací či kohokoliv mimo konzervativní spektrum. Ukazuje na Irán či Venezuelu a prohlašuje – podívejte se, to všechno by hrozilo také u nás, kdyby tu vládli demokraté,“ komentoval aktuální dění pro Hospodárske noviny náš analytik Petr Boháček.
Nové briefing papery: spravedlivé zdanění a digitální strategie EU
Agenda „Spravedlivého zdanění“ se stala jedním z klíčových sousloví politických směrů Ursuly von der Leyenové. V pojetí nové předsedkyně Evropské komise se jedná o to, aby v rámci sociálně tržního hospodářství všichni přispívali spravedlivým dílem, bez existence výjimek. Změny by podle politických směrů pro Evropskou komisi měly nastat jak v teritoriální dimenzi, tedy v rozdílných přístupech ke zdanění v daňových jurisdikcích jednotlivých států, tak v rozdílné úrovni zdanění mezi jednotlivými obory. Evropská komise se hodlá zasadit o reformu systému zdanění tak, aby více reflektoval současnou realitu v globální ekonomice a dokázal zahrnout i nové obchodní modely v digitálním světě. Briefing paper Kryštofa Kruliše nejprve představuje, co lze v rámci agendy „Spravedlivého zdanění“ v následujícím období od Evropské komise očekávat. Detailnější pozornost je věnována očekávanému obnovení návrhu na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a zejména návrhu digitální daně.
Digitální strategie Evropské unie
Nejednotnost vnitřního trhu EU v digitální oblasti bránila tomu, aby na evropském kontinentu vyrostla natolik silná technologická firma, která by dokázala dominovat světu jako uvedení členové skupiny tzv. Big Tech. Podle výkonné místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager má nicméně Evropská unie druhou šanci na to, stát se lídrem v oblasti technologií. Strategie Evropa připravená na digitální věk by se měla stát základem podporujícím tuto optimistickou vizi a zároveň pomoci Evropské unii v přechodu do doby digitální ekonomiky a společnosti. „Hlavním opatřením Evropské strategie pro data je vytvoření jednotného trhu s daty, který by umožňoval jejich volný pohyb (G2B, B2B, B2G a G2G) napříč odvětvími při dodržení jasných, praktických a spravedlivých pravidel. Podpořena má být práce s daty i v rámci jednotlivých strategických sektorů, jako je zdravotnictví, životní prostředí, energetika, finance či zemědělství,“ píše v novém policy paperu Kryštof Kruliš. Kompletní verzi najdete ke stažení na webu AMO.
Kudy kam ve střední Evropě
„Česká zahraniční politika řeší již několik let stále se komplikující středoevropský rébus. Na jednu stranu jsou vztahy se zeměmi Visegrádské skupiny na úrovni politických lídrů stále srdečnější a stejně tak lze u nás vnímat rostoucí podporu zahraničněpolitické orientace na toto uskupení. Na stranu druhou však značka Visegrád polarizuje nejen Evropskou unii, ale i českou veřejnou debatu. Od loňského července do letošního června mělo Česko příležitost zanechat na působení visegrádské čtyřky svůj výraznější otisk, neboť jí předsedalo. Podařilo se mu to jen částečně, navíc pořád hledá odpověď na otázku, jakou střední Evropu vlastně chce. (…) Spolupráce Berlína s Visegrádem například v oblasti východní politiky EU nebo integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie by tak mohla být oboustranně výhodná. Rozvoj dialogu a spolupráce mezi V4 a Německem navíc představuje cestu jak „poevropštit“ Visegrád, který má často tendence k zákopové taktice. Výsledky této práce by se pak měly odrazit ve společných iniciativách na úrovni EU.“ Více se dočtete v článku Víta Dostála a Pavlíny Janebové pro Demokratický střed.
Analýza: Jak Čína využívá metodu cukru a biče vůči zemím V4?
Plánovaná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila se stala hlavním tématem česko-čínských vztahů v posledních měsících. Čína, často zastoupena pročínskými aktéry na domácí politické scéně, se různými způsoby pokouší cestě zabránit. Tato snaha formovat rozhodnutí cizích zemí pomocí hrozeb a pobídek je běžnou součástí čínské diplomacie i vůči jiným zemím ve střední Evropě. Nová studie projektu MapInfluenCE přináší unikátní komparativní pohled na čínskou diplomacii vůči České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku za posledních 15 let. Studie autorů ze čtyř zemí Visegrádu ukazuje, že Čína přistupuje k použití cukru nebo biče v závislosti na vývoj vnitřního politického prostředí, situaci v bilaterálních vztazích i na základě geopolitického vývoje. Autoři navrhují řadu řešení pro středoevropské země i Evropskou unii, jak omezit negativní důsledky čínského vlivu.
Limited welcome: protecting the media from hostile foreign influence
unikace mezi občany a vládou v časech krize – důležitá. V podobně nelehkých obdobích ale mohou nepřátelské zahraniční mocnosti používat stejné komunikační kanály k ovlivňování zpravodajství a šíření dezinformací a přispívat tím k panice nebo sociálním nepokojům. Je proto s podivem, že legislativa, která by chránila média jako strategické odvětví, v řadě zemí chybí nebo není dostatečná. Nový policy paper Ivany Karáskové a Mateje Šimalčíka se věnuje právním nástrojům ochrany médií před vlivem nedemokratických režimů (konkrétně Číny). Zabývá se dopadem přijetí nového zákona o prověřování zahraničních investic na média, možnostmi omezení zahraničního vlastnictví médií nebo omezení státní podpory pro vlastníky médií, zákazem křížového vlastnictví, antimonopolní regulací nebo využívání zadávání reklamy jako nástroje pro ovlivňování mediálního obsahu. Tématu zatím nebyla věnována dostatečná pozornost, proto jsme rádi, že jsme to právě my, kdo přináší v globálním měřítku nový pohled na problematiku ochrany médií před čínským vlivem.
AMO hledá zájemce a zájemkyně o stáž
Stáž v Česko-německém programu pro mladé profesionály (CGYPP)