CO SE DĚJE
Česká republika v červenci převezme po Francii předsednictví v Radě EU ve velmi obtížné situaci. Ačkoli válka na Ukrajině bude agendě nepochybně dominovat, Česká republika má ambice přispět i do jiných oblastí unijní zahraniční politiky. Jednou z klíčových zahraničněpolitických priorit pro české předsednictví bude také posílení angažovanosti EU v Indopacifiku.
V rámci příprav na předsednictví Česká republika investovala do rozvoje vlastní indopacifické strategie a jmenovala zvláštního zmocněnce pro tento region, velvyslance Libora Sečku. Příští týden, jen několik týdnů před zahájením samotného předsednictví, se v Praze uskuteční dialog na vysoké úrovni k Indopacifiku, který určí tón pro tuto agendu předsednictví. Česká diplomacie se chce soustředit na konkrétní sektorová témata, ve kterých bude moci přispět svým know-how. To je například otázka spolupráce s indopacifickými partnery při čelení netradičním bezpečnostním hrozbám nebo aktivity na podporu liberalizace obchodu a posílení konektivity v regionu.
Indopacifický rámec pro angažmá České republiky a EU v regionu poskytuje také nový pohled na vazby s Čínou. Česká republika se sice během svého předsednictví neplánuje zaměřit speciálně na politiku vůči Pekingu, vztahy s Čínou se však nevyhnutelně budou promítat do různých sektorových agend, od zabezpečení dodavatelských řetězců až po investice do infrastruktury v Indopacifiku. Navíc nelze vyloučit, že vzhledem k probíhající revizi vztahů s Pekingem v Černínském paláci a úvahám o opuštění formátu 16+1 nastane další otevřená krize v česko-čínských bilaterálních vztazích, s přesahy do vztahů EU-Čína.
ČEMU VĚNOVAT POZORNOST
Slovenská delegace navštívila Tchaj-wan. Po sérii politických delegací ze střední a východní Evropy navštívila Tchaj-wan i skupina slovenských poslanců vedená místopředsedou Národní rady Slovenské republiky Milanem Laurinčíkem a předsedou Bratislavského kraje Jurajem Drobou. Jak důležitá je taková politická podpora pro Tchaj-wan ukazuje fakt, že delegaci přivítala i tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Spolupráce mezi dvěma zeměmi se v posledních letech viditelně zintenzivňuje, především od nástupu nové slovenské vlády v roce 2020. Návštěva navazuje na výměnu ekonomických delegací z konce minulého roku. Slovensko během pandemie koronaviru Tchaj-wanu darovalo vakcíny. Tchaj-wan také nedávno poskytl Slovensku (a dalším zemím v regionu) finanční prostředky určené na pomoc s ukrajinskými uprchlíky. Na slovenské straně panují očekávání především ohledně tchajwanských investic a spolupráce ve vývoji a výrobě polovodičů. Během návštěvy má být také podepsána dohoda o spolupráci Bratislavského kraje s městem Kao-siung. Návštěva slovenské delegace ilustruje zlepšující se postavení Tchaj-wanu v celém regionu, kdy demokratický ostrov těží i z deziluze ze vztahů s Čínou.
Na Slovensko, Českou republiku a Maďarsko se nadále nevztahuje ropné embargo EU. Státy EU se dohodly na uvalení šestého balíčku sankcí na Rusko, který obsahuje také dlouze diskutované energetické embargo s okamžitým dopadem na 75 % ruského dovozu ropy. Nové sankce také znemožňují přístup největší ruské banky Sberbank do systému SWIFT, zakazují činnost třech ruských státních médií a rozšiřují seznam osob podezřelých z účasti na válečných zločinech na Ukrajině. EU rovněž schválila další investice do obnovitelných zdrojů energie, které mohou zemím umožnit diverzifikaci energetických zdrojů. Výsledný plán sankcí nabízí kompromisní řešení pro Maďarsko, Českou republiku a Slovensko, které budou nadále dovážet ruskou ropu prostřednictvím ropovodu Družba, přičemž termín přerušení dodávek zatím nebyl stanoven. Vzhledem ke značné závislosti těchto středoevropských zemí na ruské ropě bylo již dříve nabídnuto delší přechodné období, které se však v konečném dokumentu neobjevilo. Celý proces vyjednávání zpomalilo především Maďarsko, které hlasitě vyjadřovalo své obavy ohledně ropného embarga a požadovalo od EU finanční podporu na modernizaci své energetické infrastruktury. Maďarsko navíc (úspěšně) trvalo na tom, aby byl ze sankčního seznamu vyškrtnut moskevský patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve, který ruskou válku na Ukrajině otevřeně podpořuje.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal bezpečnostní varování před inteligentními elektroměry vyrobenými mimo EU. NÚKIB tvrdí, že využití technických částí nebo programů vyrobených mimo země EU může ovlivnit proces měření, a tedy produkovat a odesílat falešné údaje. Případně mohou tyto přístroje také vážně ovlivnit přenos energie v zemi prostřednictvím odpojení z odběrného místa. V případě hromadného odpojení může dojít k ohrožení a narušení celkové stability rozvodné sítě a potenciálně k blackoutu. NÚKIB definuje tuto hrozbu jako „pravděpodobnou nebo velmi pravděpodobnou“ vzhledem k možnostem potenciálních dodavatelů těchto technologií a rozsahu možných dopadů. Čeští dodavatelé energie jsou nyní povinni tyto informace zohlednit při výběru svých dodavatelů. Význam zabezpečení kritické infrastruktury dokazují v posledních měsících i útoky na elektrickou rozvodnou síť na Ukrajině ze strany Ruska.
CO VÁM MOHLO UNIKNOUT
- Rostoucí množství důkazů o systematické genocidě ze strany Ruska na Ukrajině popisuje ve svém článku pro Info.cz náš analytik na Rusko Pavel Havlíček.
- „Celý region střední a východní Evropy je pro Čínu politicky zajímavý právě proto, že jsme součástí větších uskupení, jako jsou EU a NATO,“ citují Seznam Zprávy vedoucí projektu MapInfluenCE Ivanu Karáskovou v souvislosti s diskusí o platformě 16+1.
- O vlivu Číny v regionu (nejen) střední Evropy mluvil v ekonomickém podcastu Index z produkce deníku SME náš slovenský analytik Matej Šimalčík.
- Velká část ruských elit nyní váhá, na kterou stranu se přiklonit. „Řeší dilema, jestli se utopit spolu s vůdcem, nebo z této lodi nějak vystoupit,“ popsal pro Český rozhlas náš analytik Pavel Havlíček.