Komentáře analytiků AMO k aktuálnímu dění na Ukrajině
Co si myslí naši analytici o cestě Petra Fialy na Ukrajinu? „Velmi odvážný a chytrý krok, který nachází dobrý kompromis mezi veřejnou poptávkou a politickou realitou,“ komentuje Petr Boháček v rozhovoru pro Info.cz. Pavel Havlíček upozorňuje na výjimečnou pozici ČR. „S Polskem jsou mezi zeměmi, které jsou bezpochyby nejvíce ambiciózní co do odpovědi vůči ruské agresi a ve prospěch Ukrajiny. Jednání mezi českými představiteli a Ukrajinou probíhají setrvale. Málo zemí v Evropě má takovou pozici a Ukrajina má málo takových spojenců jako Českou republiku,“ popsal na Deník N. Zároveň uklidňuje, že nás premiérova cesta nijak neohrozí. Rusko na ČR nemá žádné páky, říká pro Události 24/7.
Jak nahlíží USA na Ukrajinu a co znamenají sankce pro americkou hegemonii? O tom hovořil analytik Petr Boháček v podcastu Redneck.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. “Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů,” uvádí analytik Pavel Havlíček pro Aktuálně.cz.
Čína se sice nechce ve válce na Ukrajině otevřeně postavit za Rusko, viní z ní však především NATO a USA. O konfliktu ve svých médiích hovoří stejně jako Rusové jen jako o „speciální vojenské operaci“. Pád režimu ruského prezidenta Vladimira Putina by zhoršil její mezinárodní pozici, říká v rozhovoru pro Novinky Filip Šebok.
Škodí nám teď za války na Ukrajině, že jsme ve Visegrádské skupině i s Viktorem Orbánem? „Bylo by ale chybou nastalou situaci nazírat jako to, co by konečně mělo Česko pošoupnout k opuštění Visegrádské skupiny. Naopak, jedná se o velmi vhodnou příležitost pro přerámování české debaty o V4 tak, aby lépe odpovídala realitě,“ říká Pavlína Janebová v komentáři na Hospodářských novinách.
Měla by Ukrajina urychleně vstoupit do Evropské unie? Podle analytika Pavla Havlíčka by tento krok měl velmi pozitivní vliv na budoucnost Evropy. Přečtěte si jeho argumenty PRO na serveru Pravda.sk.
Odtržení Ruska od západních trhů, technologií a finančního systému bude pro Čínu důležitou lekcí. Pravděpodobně dále posílí svou snahu o dosažení soběstačnosti v klíčových technologiích, kde je stále závislá na Západě,“ zdůraznil expert na tento region Filip Šebok pro E15.cz.
Vidíme, že tak jako po celé 20. století a navzdory různým krizím stojí za Severoatlantickou aliancí a ukazuje svou vazbu na Západ, nicméně v úplně stejném stylu pokračuje ve své autonomní politice, kterou vyvažuje na stranu Ruska,“ popsala tureckou roli odbornice na tamní politiku Karolína Lahučká pro Euractiv.cz.
Rusko vnímá Bělorusko velmi citlivě. Má důležitý strategický význam. Zaujímá velmi strategickou polohu nejen vůči Ukrajině, ale i vůči státům NATO v Pobaltí,“ říká Pavel Havlíček pro Novinky.cz.
Pozvánka: Fidesz vs. spojená opozice: Přinesou maďarské parlamentní volby změnu?
Sbližování s Ruskem, konflikt s EU ohledně dodržování zásad právního státu či strašení migranty a Sorosem – s maďarským premiérem Viktorem Orbánem se v posledních letech pojí čím dál více skandálů. Premiérem země je již od roku 2010 a jeho strana Fidesz ve volbách suverénně vítězí. Pro parlamentní volby, které se uskuteční v neděli 3. dubna, se ale maďarská opozice poprvé sjednotila a postavila mu jednoho vyzyvatele, Pétera Márki-Zay. Do předvolební kampaně navíc zasáhla ruská invaze na Ukrajinu, s níž Maďarsko sousedí.
Podaří se opozici přerušit Orbánovo vládnutí? Co bude výsledek voleb znamenat pro maďarskou domácí i zahraniční politiku? A jak se do něj promítne Orbánovo letité spojenectví s Putinem a probíhající válka na Ukrajině? Čerstvé výsledky voleb zhodnotí v pondělí 4. dubna ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlína Janebová při další online diskuzi z cyklu “AMO Talks”. Pro více informací sledujte náš Facebook.
„V4, Quo Vadis?“
Zveme Vás také na debatu o české zahraniční politice na téma „V4, Quo Vadis?“, která se bude zabývat primárně vztahem nové vlády k tomuto uskupení, jak na všechny zmíněné okolnosti nahlíží a jak vnímá pozici V4 v současném mezinárodním prostředí.
Proběhne ve středu 6. dubna 2022 na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a vystoupí zde mimo jiné také Vít Dostál a Pavlína Janebová. Jakou má V4 v očích nové české vlády budoucnost a co jsou její největší výzvy, potažmo příležitosti v současném světě? Jak Česko přistupuje k nesouladu s Polskem a Maďarskem ve věcech právního státu? Může současná ukrajinská krize posílit V4 nejen v očích Západu, ale také v jejím faktickém fungování? Na tyto otázky se diskutující pokusí najít odpovědi.