Minulý týden čínský lídr Si Ťin-pching uspořádal virtuální summit seskupení 17+1, které sdružuje Čínu a státy střední a východní Evropy, včetně Česka. Jednání Čína obklopovala tajnostmi, především proto, že se čínští diplomaté snažili přimět účastnické státy, aby na summit vyslaly co nejvyšší představitele, a to jak výhružkami, tak přísliby. Je Miloš Zeman posledním lídrem, který do vztahů s Čínou vkládá naděje? Jak by měla vypadat „pragmatická“ spolupráce s Pekingem? „Vše nasvědčuje tomu, že slovenský premiér Igor Matovič se summitu zúčastnil proto, že Slovensko a Čína podepsaly dlouho očekávaný protokol o vývozu jehněčího a kozího masa do Číny.“ To vše komentuje analytik Filip Šebok na Deníku N.
Zároveň se sešli lídři Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na summitu zemí Visegrádské skupiny (V4), slavili jsme 30. výročí jejího založení. Ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál k této příležitosti reflektoval existenci tohoto uskupení v komentáři pro Info.cz: „Pro některé jde o železnou kouli na noze, která nás táhne do hlubin orbánovského autoritářství a decimuje naši image v Evropě. Pro jiné je zase spásným formátem, jenž konečně dal hlas střední Evropě a umožnil jí promlouvat do zásadních unijních záležitostí. Přesný není ani jeden z těchto hlasů, a zároveň v nich to zásadní nezaznívá.“
[ENG] Návštěva šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borella v Moskvě byla podle analytika Pavla Havlíčka velkým zklamáním – projevila se nevyspělost zahraniční politiky EU, která je v mnoha směrech stále nejednotná. Po tom, co Rusko označilo EU za nespolehlivého partnera, se Evropský parlament místo konstruktivních diskuzí obrátil proti samotnému Borellovi. Co to o EU vypovídá a jak by měla vypadat budoucí spolupráce s Ruskem?
Před půl rokem se v Bělorusku uskutečnily prezidentské volby, které vyvolaly masové demonstrace. Situace v zemi však zůstává na mrtvém bodě a s tím i Lukašenko v čele země. „Vzhledem k tomu, jak byly protesty na začátku masové, se očekávalo trochu víc. Už relativně brzo ale bylo vidět, že se režim nijak výrazněji nedrolí, situace tedy dospěla do jakéhosi patu, který pokračuje dodnes. Protesty sice v menší míře pokračují, nejsou ale tak masové, přesto je režim není schopný zcela udusit. Zároveň ale nejsou tak silné, aby režim padl,“ popisuje situaci analytik Michal Lebduška na iRozhlas. Jak organizace demonstrací probíhá dnes? A jaký mají na ně vliv protesty v Rusku?
Představujeme vám novou studii „Záchrana z východu? Debata o čínských vakcínách v České republice“ od analytičky Ivany Karáskové a Veroniky Blablové, kterou vydaly pod hlavičkou projektu MapInfluenCE. Podrobně analyzuje využití vakcín proti COVID-19 čínskou vládou v rámci ‘vakcínové diplomacie’, zároveň reflektuje zastoupení tohoto tématu v českých médiích a na sociálních sítích: „Ve „vakcínové diplomacii“ se Čína zaměřuje nejen na ekonomickou výhodnost obchodů se zeměmi, které nakupují čínské vakcíny, ale sleduje i své politické priority.“
Analytik Tomáš Jungwirth připravil factsheet o energetické nerovnováze Země: Míra a rychlost planetárního oteplování (či ochlazování) přímo závisí na míře energetické nerovnováhy Země – rozdíl mezi úhrnem slunečního záření pohlceného Zemí a infračerveným zářením emitovaným planetou zpět do vesmíru. Hlavní příčinou je stále se zvyšující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Zajímá vás problematika vlivu Číny a Ruska ve střední Evropě? Pak si nesmíte nechat ujít newsletter projektu MapInfluenCE, který zahrnuje hloubkové analýzy a komentáře našich analytiků, výstupy v médiích a pozvánky na akce. Odebírejte a jednou za 14 dní se můžete těšit na novinky a komentáře aktuálního dění.