O směru české zahraniční politiky po parlamentních volbách
Výsledky parlamentních voleb v Česku zásadně ovlivní nejen naši domácí, ale i zahraniční politiku. Může se změnit to, kdo nyní bude Česko zastupovat ve světě a jaké priority bude prosazovat. Noví čeští ministři budou navíc za necelý rok předsedat jednáním Rady EU. Jaký směr po volbách česká zahraniční politika pravděpodobně nabere? Jak ji ovlivní to, kdo se stane premiérem? A s jakými úkoly na mezinárodním poli se bude muset budoucí vláda v příštích čtyřech letech vypořádat? O těchto i dalších otázkách diskutovali Vít Dostál a Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Česko-ruské vztahy po Vrběticích: staré výzvy, nové perspektivy
Představujeme vám nový policy paper na téma „Česko-ruské vztahy po Vrběticích: staré výzvy, nové perspektivy.“ Autoři paperu Tereza Soušková a Pavel Havlíček komplikovanou bilaterální situaci identifikují jako příležitost pro přenastavení české politiky vůči Rusku, a to i v širším kontextu vztahů mezi mezinárodními organizacemi, jichž je ČR členem, a Ruskem.
How Czechs and Poles fell out with each other
Vztahy České republiky a Polska prochází kvůli sporům souvisejícím s dolem Turów značnou krizí. Česko zažalovalo Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli rozhodnutí polských úřadů prodloužit dolu povolení k těžbě. Podle Prahy důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Vít Dostál v článku pro VSquare nastiňuje možný budoucí vývoj vztahů s našim severním sousedem, mimo jiné v kontextu parlamentních voleb.
Politika vůči Číně a Rusku ve volebních programech českých politických stran
Projekt #MapInfluenCE se v novém výzkumu zaměřil na politiku vůči Číně a Rusku ve volebních programech českých politických stran. Jaká zahraničně-politická témata v programech vůbec nezmiňují, co podporují a proti čemu jsou? Zajímá vás, jak to dopadlo? Podívejte se do přiložené tabulky!
Francie prochází krizí středního věku. Spor o ponorky chce využít pro sebe
Mezi USA a Francií došlo k nebývalé diplomatické roztržce poté, co Austrálie zrušila objednávku francouzských ponorek a dala přednost nabídce Spojených států. Analytik Petr Boháček se domnívá, že nastalého ochlazení vztahů by mohl využít francouzský prezident Emmanuel Macron, který již dlouhou dobu volá po větší evropské obranné a bezpečnostní nezávislosti.
Obavy i naděje z prezidenta. Opouští „výjimečné“ Tunisko demokracii?
Přečtěte si nový článek analytičky Terezy Jermanové pro Alarm, ve kterém se zabývá skomíráním demokracie v Tunisku po červencovém zásahu prezidenta Kaíse Saída. Ten 25. července „pozastavil činnost demokraticky zvoleného parlamentu, odvolal premiéra (který je šéfem vlády a podle ústavy se zodpovídá zákonodárcům, nikoli prezidentovi), zbavil poslance jejich imunity a sám se postavil do čela státního zastupitelství.“