Docházka českých ministrů na Radu EU
Kdo by dostal poznámku za nepravidelnou docházku? Nikoli nejmenovaní žáci z třetí bé, ale čeští ministři, kteří se z 97 zasedání Rady EU dostavili na méně než polovinu. Na zemi, která má za rok předsedat Evropské unii, to není mnoho. Nejvzornější jsou Švédové, jejichž ministři vynechali pouze 14 jednání. ČR je ze čtveřice zemí jediná, která své náměstky a náměstkyně posílá častěji než samotné hlavy ministerstev. Přečtěte si celou analýzu Venduly Karáskové a Jiřího Palounka ve spolupraci s České zájmy v EU, ve které srovnávají docházky zemí, které se připravují na předsednictví EU.
Nejvýznamnější představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila čtyřdenní návštěvu České republiky. Cichanouská v roce 2020 kandidovala na post prezidentky, ve volbách byla ale poražena současným prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Analytička Tereza Soušková v rozhovoru pro Český rozhlas Plus od minuty 7:14 zdůrazňuje morální důležitost její návštěvy a popisuje možný vliv sankcí na režim prezidenta Lukašenka.
Vztah k Číně bude v budoucnu jedna ze zásadních věcí, která ovlivní vývoj v Evropě. Dnes Evropané při pohledu na Čínu buď podléhají naivitě, že se Čína může proměnit směrem k demokracii, nebo si naopak schopnosti Číny jako diktatury démonizují, naše znalost Číny je slabá. Největší problém je přílišná závislost Evropy na čínském trhu, je to vidět na vlivu některých firem na politiku evropských vlád,“ připomíná analytička Ivana Karásková v podcastu Martina Ehla serveru Hospodářské
Jak na Čínu a Rusko? České trable s “východními velmocemi”
Podívejte se na záznam diskuze o vztazích České republiky s „východními velmocemi“ Čínou a Ruskem, které jsou dlouhodobě jednou z nejkontroverznějších otázek české zahraniční politiky. Přístup k Číně a Moskvě do určité míry polarizuje nejen českou politickou scénu, ale i společnost. To dokázala nejen rozpačitá evropská reakce na odhalení ruského zapojení do výbuchu ve Vrběticích, ale také pokračující snahy Evropské unie protlačit nepopulární investiční dohodu s Čínou tváří v tvář čínské asertivitě. Jaké vysvědčení má současná česká zahraniční politika v přístupu vůči Moskvě a Pekingu? Jaký vliv bude mít na český přístup vývoj na evropské úrovni a budou Čína a Rusko na agendě českého předsednictví?
China Global Podcast: China’s Vaccine Diplomacy with Ivana Karásková
Pro Rusko i Čínu se distribuce léčivých přípravků a zásob vakcín stala prostředkem pro šíření svého vlivu. Jaké jsou čínské taktiky a cíle? Jaký byl jejich vývoj během pandemie? Jak se Pekingu zatím výměna vakcín za politické výhody vyplatila? Poslechněte si podcast se zakladelkou projektu MapInfluenCE Ivanou Karáskovou o čínské vakcínové politice.
S tématy čínských investic a budování sítí 5G jsme ještě zdaleka neskončili. Nová analýza projektu MapInfluenCE mapuje vývoj jejich pokrytí v českých médiích. Zjištění navazují na již dříve publikovanou studii, která se věnovala mediálnímu diskurzu v letech 2010 až 2017. Umožňují tak vyvozovat širší závěry o obrazu Číny v českých médiích za poslední desetiletí. V jakém světle prezentovala česká média čínské investice a potenciál zapojení do stavby 5G sítí? Kdo byli hlavní aktéři ovlivňující mediální diskurz?
Česko-ruské vztahy na prahu výzev i nových příležitostí
V souvislosti s kauzou Vrbětice, následnou diplomatickou eskalací a zařazením ČR na seznam nepřátel Ruské federace se vzájemné česko-ruské vztahy ocitly na bodu mrazu. Tento zásadní zlom by měl být využit k redefinování české politiky vůči Rusku. Analytička Tereza Soušková a analytik Pavel Havlíček v novém briefing paperu popisují tři klíčové oblasti, ve kterých by mělo ke změnám dojít: v politicko-diplomatické, bezpečnostně-mezinárodní a ekonomické. Tyto části slouží jako analytický základ pro navazující úvahy a širší diskuzi o možnostech přenastavení česko-ruských vztahů.
Nové číslo Demokratického středu: Česko před volbami
Vychází nové číslo časopisu Demokratický střed, tentokrát na téma Česko před volbami. Nechybí v něm ani příspěvky analytiků a analytiček Asociace pro mezinárodní otázky.
Tereza Soušková o komplikovaném vztahu Arménie a Ruska. Náhorní Karabach je již několik desetiletí předmětem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V minulém roce došlo k násilné eskalaci tohoto konfliktu, která vedla ke ztrátě významné části Armény drženého území a zároveň k oslabení pozice prodemokratického premiéra Nikoly Pašinjana. Jaké události vedly k současné situaci a jak se ke vztahům s Arménií a Ázerbajdžánem staví Rusko?
Michal Lebduška o tom, k jakým změnám došlo na Ukrajině během válečných let. „Válka v Donbasu trvá už sedm let a spolu s nelegální ruskou anexí ukrajinského poloostrova Krym je klíčovým katalyzátorem změn na Ukrajině. Události roku 2014 totiž urychlily řadu procesů v tamní společnosti a jiné nastartovaly. Velmi důležitou roli v tom hraje skutečnost, že země přišla o jeden ze dvou pólů, mezi kterými se dlouhodobě pohybovala. Tento ztracený pól ji přitom do značné míry definoval,“ komentuje analytik.
Pavel Havlíček o potenciálu východní politiky ke zlepšení česko-polských vztahů. Může se zdát, že Evropská unie v posledních několika měsících neřeší nic jiného než vztahy s Ruskou federací. Události plynoucí ze současné turbulentní situace mají přímý vliv také na státy, které s Ruskem přímo sousedí a jsou jím potenciálně ohroženy – například Polsko. Analytik Pavel Havlíček se domnívá, že probíhající krize může paradoxně přispět k upevnění polské pozice v EU a může dát prostor k přiblížení Polska s Českou republikou.
Adam Balcer (spolupracuje s AMO), na téma polsko-ruských politických, ekonomických a společenských vztahů, které jsou dlouhodobě na bodu mrazu. Jednou z hlavních příčin je přitom ruská neoimperiální politika ve východní Evropě. Tu Varšava vnímá jako největší bezpečnostní riziko. Svou roli hraje také historická zátěž mezi Polskem a Ruskem. O jakou zátěž se jedná a jak by mělo Polsko k ruské politice přistoupit?
Hledáme projektového manažera/projektovou manažerku
Hledáme do týmu kolegu nebo kolegyni na pozici projektového manažera či projektové manažerky. Orientujete se dobře v mezinárodních vztazích? Víte “kdo je kdo” v české zahraniční politice? Umíte pečlivě spravovat projekty, máte chuť věci posouvat dál a dotahovat je do konce? Přidejte se k nám to týmu! Uzávěrka přihlášek je 16. června. Více informací najdete na webových stránkách AMO.
Dobrovolnický víkend Česko-německého programu pro mladé profesionály
Pravidelnou součástí Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP) je i dobrovolnický víkend. Tentokrát se skupina absolventů programu, s rodinami a přáteli sešla v Prachaticích, kde se podílela na úpravách Kralovy vily. Fotografie a další podrobnosti z vydařeného víkendu najdete na webu CGYPP. O pohnuté historii vily a o spolku, který se ji snaží přes všechny těžkosti zachránit, se dočtete více zde na webových stránkách Živá vila.
Pozvánka: Pohledy Česka, maďarska a Slovenska na Iniciativu Trojmoří
pondělí 28. června, 16:00-17:30 (CET)
V červenci 2021 se bude konat další summit Iniciativy Trojmoří v bulharské Sofii. Hlavní prioritou bude ustanovení obchodních kontaktů, které mají region zatraktivnit pro zahraniční investice a soukromý kapitál, což by mělo doplnit nástroje kohezní politiky EU. Jak Česká republika, Slovensko a Maďarsko vnímají iniciativu? Jaká mají očekávání a proč? Jaké jsou jejich hlavní priority? Jaký je mezi nimi rozdíl v přístupu k iniciativě Trojmoří? Připojte se k online ZOOM diskuzi, kde bude prezentován paper „Pohledy České republiky, Maďarska a Slovenska na Iniciativu Trojmoří“.
Aktuální informace o akci naleznete zde. K účasti na události se registrujte ZDE.