Babišova kauza otevřela Pandořinu skřínku střetu zájmů

Letošní červen je v Česku také velmi bohatý na výročí kauz spojených s politickou korupcí. Uběhl jeden rok od vypuknutí kauzy Dozimetr, pět let od otevření střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) a deset let od počátku pádu vlády Petra Nečase (ODS). A následky té prostřední kauzy si teď společně rozebereme. A co nás dál dnes čeká?

  • Projdeme střet zájmů bývalého premiéra a současná legislativní opatření.
  • Vysvětlíme, proč se TI obrací na vládní koalici ohledně ministra spravedlnosti.
  • Zjistíme, jak záměr zrušit dohledový úřad povede k porušení evropských pravidel.
  • Podíváme se na Národní plán obnovy za stovky miliard korun a jeho rizika.

Babišova kauza otevřela Pandořinu skřínku střetu zájmů. Vládní koalice ji po zdlouhavém čekání přivřela

V pondělí 19. června 2023 uběhlo pět let od vypuknutí jedné z nejzávažnějších korupčních kauz v historii Česka týkající se střetu zájmů podnikatele a oligarchy Andreje Babiše (ANO). Případ otevřela česká kancelář Transparency International. Až nyní se vládní pětikoalici (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN) podařilo po více než roce a půl u moci schválit legislativu, která odstraňuje některé nedostatky v otázkách ovládání médií a poskytování dotací politikům. Veřejné zakázky stále čekají na zákonné řešení rizik spojené s konflikty zájmů.

Střet zájmů Andreje Babiše překročil tuzemské hranice a nabyl mezinárodních rozměrů. Poukázal na systémové problémy českých úřadů zabývajících se problematikou střetu zájmů. Detailně vykreslil účelovou slepotu, neochotu věc řešit a tristní bagatelizaci případu ze strany tehdejších vládních politiků z hnutí ANO i celé řady úředníků.

„TI dlouhodobě upozorňovala na zákonné mezery v tolik za poslední roky diskutované oblasti střetu zájmů. Vítáme, že současná vládní koalice konečně přistoupila k legislativnímu řešení, ačkoliv se nejedná o přímou novelizaci zákona o střetu zájmů, ale vybrala si cestu přílepku k tzv. volebnímu zákonu,“ vysvětluje Ondřej Kopečný, ředitel TI.

„Je třeba doplnit, že zákon není ‚ušitý‘ proti jedné osobě, ale má právě pomoci předcházet dalším možným pokusům o privatizaci veřejného zájmu ze strany podnikatelů či oligarchů, kteří se rozhodnou vstoupit do politiky s jediným cílem, prosazovat vlastní soukromé zájmy na úkor občanů ČR,“ uzavírá.

Otázkou ale nadále zůstávají veřejné zakázky, které nejsou v rámci nynější novelizace ošetřeny. Opoziční poslankyně Klára Dostálová (ANO) v březnu tohoto roku přišla s pozměňovacím návrhem zákona o zadávání veřejných zakázek, který jde ale na ruku jejímu šéfovi Andreji Babišovi. Díky varování protikorupčních organizací nebyl návrh přijat, může se však znovu objevit.

„Plošný zákaz zadání jakékoliv veřejné zakázky veřejnému funkcionáři, i když jeho vliv na zadání by byl v konkrétním případě objektivně vyloučen, by mohl narazit na evropskou legislativu. Přesto je nutné, aby vláda úpravu také připravila, přestože kolem ní může být složitá a dlouhá odborná i politická diskuze,“ objasňuje Petr Leyer, právník a člen Správní rady TI.

Další detaily týkající se nové legislativy a ohlédnutí za vývojem celé kauzy Andreje Babiše najdete na webu TI.

TI posílá otevřené dopisy předsedům vládních stran ve věci střetu zájmů Pavla Blažka

Vláda Petra Fialy (ODS) by kromě legislativního řešení střetu zájmu neměla zapomínat i na vlastní kauzy související se střetem zájmů. Připomínáme stále nevyřešené vměšování se do živé kauzy, týkající se kupčení s brněnským městským majetkem, ze strany ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

TI již v únoru vyzvala premiéra Petra Fialu, aby svého spolustraníka Pavla Blažka z funkce odvolal. Premiér se ale rozhodl soustavně si zakrývat oči před střetem zájmů jeho ministra a spolustraníka. Ten přitom zasahuje do průběhu vyšetřování, kde figurují jeho blízcí spolupracovníci, a dokonce i on sám jako prověřovaný.
 
Proto jsme se 15. června 2023 obrátili otevřenými dopisy na předsedy ostatních koaličních stran a hnutí ve vládě. Konkrétně jsme napsali Ivanu Bartošovi (Piráti), Vítu Rakušanovi (STAN), Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) a Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).
 
Tam, kde Marie Benešová (za ANO) byla potenciálním rizikem ve vládě Andreje Babiše (ANO), kdy hrozilo, že bude aktivně zasahovat do kauz, současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek dávno linii rizika překročil, využívá politické moci a aktivně zasahuje do živých kauz, kde má osobní zájem.
 
Obsah dopisů si můžete projít v naší aktualitě

Vládní koalice zrušením nezávislého dohledového úřadu obchází evropskou legislativu, varují protikorupční organizace

V rámci šetření navrhuje ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI). Jedná se o klíčový úřad, který dohlíží především na přístup k železnicím a jejich užívání.

Poslanci vládní pětikoalice předložili ke zrychlenému projednání návrh na zrušení ÚPDI a přesun agendy na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby ušetřili za činnost samostatného úřadu. Jedná se ale o naprosto zanedbatelnou položku ve státním rozpočtu a výsledkem bude citelné oslabení dohledu nad miliardovými finančními operacemi, upozorňují protikorupční organizace Transparency International a Oživení.

Rozpočet ÚPDI činí pro rok 2023 něco málo přes 23 milionů korun a jedná se o nejmenší rozpočtovou kapitolu českého státního rozpočtu. Podle důvodové zprávy dojde zrušením ÚPDI ke snížení nákladů o 6 systemizovaných míst a některé administrativní náklady. To jsou „zanedbatelné” částky v řádu milionů korun ročně. Je to tedy v hrubém kontrastu s tím, jak velké peněžní dopady má rozhodovací činnost ÚPDI.

„Nutné úspory až podezřele často v Česku míří nejdříve na aktivní kontrolní instituce. Stačí zmínit ‚zrušení úřadu‘ a velká část politiků okamžitě zvedá ruku pro, aniž by vůbec přemýšleli nad tím, jestli náhodou úřad nemá nějakou agendu a jak kvalitně bude nadále vykonávána,“ komentuje Jan Dupák, vedoucí právník TI.

„Možná úspora v tomto případě odpovídá přibližně jedné zmanipulované zakázce malého rozsahu. V mnoha případech upozorňujeme vládu na miliardové problémy, a u těch tak rychlá a rázná reakce nepřichází,“ uzavírá.

Samostatný ÚPDI vznikl v roce 2017 na základě požadavků evropské legislativy na nezávislý dohled z toho důvodu, že by neměl na provoz na dráze mít vliv ministr dopravy, který řídí ministerstvo a jemu podřízené státní organizace. Dohledová a rozhodovací pravomoc ÚPDI je důležitou činností vyžadovaná evropskou legislativou, jež má vliv na konkurenci dopravců na dráze, a tím i na ceny a podmínky přepravy po železnici.
 
TI a Oživení zaslaly dne 8. června 2023 na Úřad vlády ČR společné připomínky reagující na výše uvedený návrh zákona předložený poslanci pětikoalice. Kompletní znění připomínek nyní zveřejňujeme.

Další detaily se dozvíte v našem článku.

Národní plán obnovy a jeho rizika

Národní plán obnovy (NPO) je českou verzí programu Recovery and Resilience Facility Evropské unie sloužící k obnově po covidové pandemii. Jeho primárním cílem je obnovení hospodářství a podpora společenské a ekonomické stability – jeho důležitými akcenty jsou digitalizace a zelená transformace.

Vývoj NPO sledujeme od roku 2021 a pravidelně o něm informujeme také na našem speciálním webu věnujícímu se korupčním souvislostem politik reagujících na změnu klimatu uhlikovakorupce.cz.

Proces příprav a schvalování NPO byl ve svých počátcích, nejen dle naší nevládní protikorupční organizace, učebnicovou ukázkou ignorování všech pravidel transparentnosti. Postupně se i díky naší aktivitě podařilo odpovědným pracovníkům Ministerstva průmyslu a obchodu probíhající procesy zprůhlednit, u klíčových rozhodnutí ale stále vznikají pochybnosti. 

TI je také členskou organizací Podvýboru pro transparentnost a participaci občanské společnosti na platformě Výboru NPO. V případě zájmu o vývoj NPO se na nás neváhejte obrátit.
 
Více o Národním plánu obnovy zjistíte na naší případové stránce.