Týden v evropské politice

Týden v evropské politice (15. 5. – 21 . 5. 2017)

Událost týdne:
15. května jmenoval francouzský prezident Emmanuel Macron novým premiérem pravicového starostu severofrancouzského města Le Havre Édouarda Philippea, jenž je současně republikánským poslancem. Centrista Macron jmenováním premiéra mimo vlastní stranu sleduje cíl překlenout štěpení francouzské politické scény na levici a pravici. Francouzská levice Macronovu volbu zkritizovala. O dva dny později představil Philippe novou vládu, v níž jsou zastoupeni politici z různých stran. Ve 22členném kabinetu je vyrovnaný podíl mužů a žen.

16. května pohrozil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos některým členským zemím, že pokud budou i nadále odmítat přijímání migrantů na základě unijních kvót, mohly by se dostat až před evropský soud. Učinil tak při zveřejnění zprávy o pokroku v rámci programu přerozdělování. Jedná se především o Maďarsko a Polsko, které dosud na základě programu nepřevzaly žádného migranta, ale i o ČR, jež přijala pouze 12 lidí. O dva dny později nenašli společnou řeč v otázce reformy evropského azylového systému na schůzce ani ministři vnitra unijních zemí. Maltské předsednictví dokonce ani nepředložilo svůj alternativní plán.

16. května zablokovala Ukrajina v rámci dalších sankcí proti Rusku přístup k některým internetovým službám, jež nabízejí ruští provozovatelé. Jedná se například o sociální síť VKontakte, vyhledávač Yandex, elektronickou poštu Mail.ru či ruské banky, které působí na anektovaném poloostrově Krym. Podle Ruska se jedná o „ politickou cenzuru“ .

16. května se shodli předsedové rakouských parlamentních frakcí na jednání se sociálnědemokratickým kancléřem Christianem Kernem, že předčasné volby by se měly v důsledku neustálých sporů koaličních partnerů, sociálních demokratů a lidovců, uskutečnit 15. října. Řádný termín voleb by byl až na podzim 2018.

17. května oznámila Evropská komise (EK), že se rozhodla ukončit řízení, které vedla s Německem kvůli jeho záměru zavést dálniční mýtné pro osobní automobily. Podle EK Německo v březnu upravilo pravidla a tím vyloučilo možnost diskriminace zahraničních řidičů. Rakousko s rozhodnutím EK nesouhlasí a chce Německo žalovat u soudního dvora EU.

17. května informovala německá média, že během rozsáhlých kontrol nařízených německou ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou bylo v německých kasárnách objeveno 41 předmětů, které odkazují na nacistický wehrmacht. Von der Leyenová navrhuje například posílit politické vzdělávání vojáků či přezkoumání disciplinárního řízení uvnitř bundeswehru.

19. května uvedla švédská prokuratura, že zastavila předběžné vyšetřování australského zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange kvůli údajnému znásilnění, jež měl spáchat v roce 2010. Důvodem je, že není pravděpodobné, že by Assange mohl být v dohledné době zadržen. Assange se bude i nadále ukrývat na ekvádorské ambasádě v Londýně, neboť mu stále hrozí zatčení kvůli zatykači londýnského magistrátu z roku 2012. Assange se obává, že by po vydání do Švédska mohlo následovat vydání do USA, jež ho chtějí stíhat kvůli zveřejnění tajných dokumentů na serveru WikiLeaks.

20. května informovala agentura ČTK, že podle průzkumů klesl před červnovými volbami během jednoho týdne náskok britské Konzervativní strany premiérky Theresy Mayové před Labouristickou stranou o 9 % . Konzervativce by volilo 44 % dotázaných, zatímco labouristy 35 % .

21. května zvolil sjezd turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) do svého čela tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který neměl protikandidáta. Prezident mohl být do vedení strany zvolen díky změnám ústavy, které byly nedávno odsouhlaseny v referendu.

Telegraficky :
Dne 19. května schválil řecký parlament reformy, jimiž zahraniční věřitelé podmiňovali uvolnění dalších 7,5 miliardy eur ze záchranného programu.