TOP5 zpráv z březnového Běloruska

 

Paliyenka opět za mřížemi

20. března byl ve svém bytě v Minsku policií zadržen anarchista a bývalý politický vězeň Zmitser Paliyenka – údajně za chuligánství. O týden dříve jej podle svědectví jeho kamarádky napadl opilý muž a on se bránil pepřovým sprejem. Od 24. března drží Paliyenka protestní hladovku. Požaduje pravidelnou lékařskou péči, svobodu korespondence a pero.

Zničené kříže v Kurapatech

Na místě stalinských represí v Kurapatech neznámí vandalové zničili čtrnáct dřevěných křížů, které sem na památku obětí postavili aktivisté. O pár dní později přibyli na dvou památnících antisemitské nápisy. V únoru tohoto roku někdo zničil lavičku Billa Clintona, postavenou jako připomínku jeho návštěvy v roce 1994. O místo paměti aktivisté stále svádí boje – proti tzv. Tančení na kostech. V bezprostřední blízkosti masového hrobu totiž vznikla restaurace.

Dzień Voli

Tisíce lidí oslavovali 23. března Den svobody v Hrodně: připomínali si 101 let existence Běloruska. Stoleté výročí bylo loni oslavováno po celém Bělorusku, nicméně v letošním roce stát nepovolil velké oslavy na stadionu Dynamo v Minsku – hlavním dějištěm se proto nakonec stalo Hrodno. Fotoreport z akce zde.  V Minsku se uspořádala menší akce, které se zúčastnilo celkem na 3000 lidí. Součástí oslav byl i Free Run. Bělorusové po celém světě vyběhnou a svůj běh nasdílí na sociální sítě s hashtagem #belarus101run. Symbolicky tak podle organizátorů běží za svobodu. Sto a jedna let nezávislosti také zavdalo příležitost několika protestům v Bělorusku. Několik desítek lidí bylo zadrženo a pokutováno.

Brest krmí holuby

Krmení holubů – tak se říká protestům obyvatelů Brestu proti nebezpečné továrně na baterie, jejíž výstavba je plánovaná. Město protesty nepovolilo,  Bresťané se proto už více než rok každou neděli schází na náměstí a “krmí holuby”. Na protestním pochodu centrem města, který se konal 18. března, se ukázalo asi 130 lidí.

Životní úroveň v Minsku

Minsk je na tom podle agentury Mercer, která každoročně hodnotí kvalitu života ve světových metropolích, nejhůře z celé Evropy. Na prvním místě se podle očekávání umístila Vídeň. Srovnávání je založeno na 39 faktorech, pokrývajících prakticky všechny roviny společenského života: politické a společenské prostředí, životní prostředí, zdravotnictví, vzdělání, kulturní vyžití, bydlení, ekonomickou úroveň a pracovní příležitosti atp.