Protesty proti dani z „příživnictví“
První třetina roku se nesla na vlně protestů proti dani z „příživnictví“. V únoru bylo více než 470 000 lidí informováno o nové povinnosti zaplatit daň, neboť v předchozím roce pracovali méně jak 183 dní. Tato nechvalně známá daň vyhnala do ulic běloruských měst tisícovky protestujících s hesly „my nejsme paraziti“. Protesty na straně jedné, ale i celostátní zátah proti demonstrantům, novinářům, politickým oponentům nebo obráncům lidských práv na straně druhé gradovaly 25. března v tzv. Dzien Voli (Den Svobody). Více jak 900 lidí bylo vystaveno různým formám represí kvůli demonstracím. Stovky byly zadrženy a 27. 3. bylo 177 lidí odsouzeno k zaplacení pokuty či odnětí svobody na dobu až dvou týdnů. Zásahy proti poklidným protestům byly nejtvrdší od roku 2010, kdy proběhly prezidentské volby.
Trest smrti a popravy v Bělorusku
Trest smrti zastřelením je v Bělorusku, jako jediné zemi Evropy, stále uplatňován a od vyhlášení nezávislosti tak bylo popraveno okolo 400 odsouzených. Přesný počet není znám, neboť informace o popravách jsou klasifikované jako státní tajemství. Sporným bodem v celém procesu trestu smrti je absence spravedlivého soudu a nezávislého soudnictví, což vede ještě k větší kritice země ze strany zahraničí. V druhé polovině dubna tohoto roku byl zastřelen Siarhej Vostrykau odsouzený k trestu smrti za znásilnění a vraždu. Další dva lidé, také odsouzení v roce 2016, čekají v „řadě na smrt“ – Kiryl Kazačok a Aliaksej Mikhalenia. V červenci tohoto roku byli další dva lidé odsouzeni v případu tzv. černých realitních makléřů – Ihar Heršankov a Sjamjon Beražnov, kteří se následně odvolali k Nejvyššímu soudu. Ten v prosinci potvrdil předchozí rozhodnutí soudu nižší instance. Jak evropské, tak mezinárodní instituce požadují po Bělorusku zavedení moratoria na výkon trestu smrti, zatím však bez úspěchu.
Zavedení bezvízového režimu pro občany 80 zemí
Experiment s krátkodobým bezvízovým vstupem cizinců do oblasti Bělověžského pralesa se běloruskému ministerstvu zahraničí očividně zalíbil. V pondělí 9. ledna tak prezident Lukašenko podepsal výnos o jednostranném ukončení vízového režimu pro občany 80 zemí (včetně USA i všech zemí EU). I tak je k tomuto výnosu č. 8 řada námitek. Bezvízový vstup do Běloruska bude povolen pouze přes terminál letiště Minsk-2 a pouze na 5 dní. Zemi je nutné opustit tím samým způsobem tj. letecky z Minsku. Důvodem „pouze“ pěti dní je to, že není nutná registrace pobytu. Tento krok zároveň vyvolal silnou kritiku ze strany Ruska.
Represe proti nezávislým novinářům
Situace v Bělorusku pro nezávislé novináře je tristní. Takřka každý měsíc probíhal soud s nezávislými novináři spolupracujícími především s TV kanálem Belsat. Obviněni jsou většinou za nelegální výrobu a distribuci mediální zprávy a práce bez akreditace. Největší tlak ze strany státu zažili nezávislí novináři především v březnu 2017, kdy Běloruská asociace novinářů registrovala 123 případů porušování práv novinářů. Evidováno bylo téměř 100 zatčení novinářů a 40 administrativních procesů s nimi. Jen v prvních osmi měsících tohoto roku zaplatili novináři 11 tisíc dolarů na pokutách. Zároveň, 14.12.2017 Ministerstvo informací rozhodlo o omezení činnosti informačního serverubelaruspartisan.org z důvodu „systematického porušování právních předpisů o sdělovacích prostředcích“. Tlak na nezávislé novináře a média stále pokračuje, a přestože proti postupu režimu vystoupili Reportéři bez hranic a vyzvali vládu k ukončení tlaku na novináře, žádné zlepšení se zatím neočekává. V rámci Světového indexu svobody tisku je země na 153 místě ze 180.