Novinky z AMO

Rádi bychom Vám ještě jednou popřáli vše nejlepší v roce 2018. Jako ohlédnutí za minulým rokem jsme pro Vás připravili přehled pěti nejčtenějších textů z dílny AMO na našem webu v roce 2017. Nejčastěji se v nich objevují témata Ruska a migrace.

Srdečně Vás zveme na veřejnou debatu, která se koná v pondělí 8. 1. od 18:00 na střeše Lucerny (Štěpánská 61, Praha), a která se bude zabývat pravomocemi prezidenta v zahraniční politice. Jejími hosty jsou Jan Kudrna (Katedra ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy), Kateřina Šafaříková (Respekt) a Vít Borčany (AMO); moderuje Vít Dostál (AMO). Kvůli omezené kapacitě prostor je účast na akci podmíněna registrací prostřednictvím krátkého formuláře a následným obdržením potvrzovacího emailu.  Více informací na webu a Facebooku.

Podzimní sněmovní volby jsou za námi a spolu s nimi i čtyři roky působení Martina Stropnického na postu ministra obrany. Nový briefing paper se věnuje výsledkům, kterých v pozici ministra obrany dosáhl, zabývá se také jeho spoluprací se sněmovním výborem pro obranu a na závěr se soustředí na výzvy, které čekají novou ministryni. Text byl připraven díky podpoře Odboru veřejné diplomacie NATO.

Evropa vstupuje do nového roku oslabena britským rozhodnutím opustit EU. Vít Dostál se domnívá, že klíčový moment pro posun do další rozhodovací fáze o budoucnosti Unie nastane po sestavení německé vlády. Co čeká EU v roce 2018 komentuje Dostál pro Český rozhlas Plus.

Co čeká EU v roce 2018?
Evropská komise došla k názoru, že v Polsku jasně hrozí závažné porušení vlády práva, a spustila zatím nikdy nepoužitý postup. Na jeho konci hrozí zemi pozastavení hlasovacích práv v Evropské unii. Co to pro naše severní sousedy znamená? Všechny naše komentáře k tomuto tématu najdete na našem webu.

Jaká je nezbytná podmínka pro vzkříšení evropské obrany? Na to se v novém příspěvku na blogu AMO snaží najít odpověď Petr Boháček. Píše, že stálá spolupráce EU v obranné oblasti, tzv. PESCO, která byla spuštěna v polovině prosince, sice není evropskou armádou a navíc nevyřeší nebezpečí terorismu ani migrační krize, přesto jde podle něj o důležitý krok. České zapojení však stále pokulhává.

Třebaže takzvaný Islámský stát rozhodně nemá na Blízkém východě monopol na násilí, je zřejmé, že se krutost v jeho případě stala zásadním taktickým i strategickým politickým nástrojem. To se s největší pravděpodobností nezmění ani v budoucnunu,“ píše v novém textu pro A2 Zora Hesová. V něm se zabývá politikou krutosti a inscenací násilí na Blízkém východě.